Hlavní obsah

Firma poprvé za peníze vysála z ovzduší CO₂

Švýcarský startup poprvé odčerpal z ovzduší CO2 pro platící klienty.Video: Jan Marek

 

Reklama

18. 1. 20:03

Svět se snaží bojovat s emisemi v ovzduší, které oteplují oceány a způsobují extrémní výkyvy počasí. Snaha snižovat emise je ale nejen prospěšná, může i vydělávat. První společnost je už odstraňuje na zakázku a za peníze.

Článek

Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Světové oceány byly v roce 2022 nejteplejší za celou historii měření. Záznamy od roku 1958 ukazují, že jejich teplota neustále roste a po roce 1990 proces ještě zrychlil. Pět nejvyšších celoročních teplotních hodnot totiž měly jen v posledních šesti letech.

Do oceánů směřuje více než 90 procent globálního oteplování a to podle nového výzkumu dokazuje, že emise z lidské činnosti způsobily hluboké změny v klimatu planety. K odvrácení změn tak nebude stačit jen omezovat jejich produkci, ale přímo je z ovzduší odčerpávat. A právě to se může stát i zajímavým byznysem.

Odsáváním oxidu uhličitého z ovzduší a jeho využitím nebo uskladněním se už proto zabývá několik startupů, se kterými spolupracují i někteří světoví průmysloví a technologičtí giganti.

Ti si dnes totiž musí předplácet svou produkci CO2 formou emisních povolenek, aby byli motivovaní k jejich snížení. A pokud si zaplatí někoho, kdo emise ze vzduchu odstraní, logicky pak musí za povolenky platit méně. Cena povolenek navíc neustále stoupá, ale u technologií na odsávání emisí ze vzduchu je naopak reálná šance, že budou zlevňovat.

Průkopník technologie s podporou gigantů

Zřejmě nejdále je v tomto odvětví švýcarský Climeworks. Ten se ve čtvrtek dokonce i stal prvním podnikem, který pro komerční zákazníky jako například slavný a známý Microsoft nebo kanadský e-shop Shopify odčerpal CO₂ z atmosféry a uložil jej do zemského podloží.

Climeworks provozuje v současnosti jediné zařízení na světě, které oxid uhličitý z ovzduší zachytává. Takzvaná Orca stojí na Islandu a odstraní okolo 4000 tun ročně. Tedy zhruba tolik, kolik emisí vyprodukuje asi 800 osobních aut za rok. Staví už ale i větší zařízení jménem Mammoth, které bude mít až desetinásobnou kapacitu a v provozu by mohlo být už za rok až rok a půl.

Jak zachytávání a ukládání emisí funguje

První funkční zařízení svého druhu tvoří celkem osm velkých kontejnerů podobných těm využívaným v lodní dopravě. Tyto ale obsahují výkonné ventilátory, které vhání okolní vzduch do vnitřního kolektoru s filtračním materiálem. A jakmile je plný oxidu uhličitého, uzavře se a teplota v něm se zvýší na 100 stupňů Celsia, aby se CO₂ uvolnil v podobě vysoce koncentrovaného plynu.

Ten se následně smíchá s vodou a potrubím se jakousi obrovskou injekcí pumpuje do čedičového podloží v hloubce asi jednoho kilometru, ve kterém asi po dvou letech zkamení.

Co až dosud ale technologii nejvíc brzdilo od rozvoje, byla právě cena za odstranění oxidu uhličitého z ovzduší touto cestou.

Přestože Climeworks nezveřejnil, kolik emisí a za jakou částku teď pro Microsoft a Shopify odstranil, média už dříve přišla alespoň s odhady. A podle těch mohli jednotlivci za tuto uhlíkovou kompenzaci platit až 1200 dolarů za tunu - v případě hromadných nákupů jako třeba od investora Billa Gatese se cena mohla dostat na polovinu, tedy 600 dolarů.

Technologie zlevní, povolenky zdraží

Emisní povolenky si firmy mohou nakoupit za asi 80 eur za tunu emisí. Je ale nutné uvést, že povolenky za poslední dva roky zdražily asi ze 30 eur o více než 150 procent a kvůli klimatickým závazkům by měl tento trend spíše pokračovat. A právě to činí odsávací byznys velice zajímavým. Firmám se bude čím dál více vyplácet spíše platit soukromou společnost za eliminaci CO2 než utrácet za povolenky.

Climeworks navíc cílí na to, aby cenu zachytávání i ukládání CO₂ snížil na 200 až 300 dolarů za tunu do roku 2030. V té době chce odstraňovat půl milionu tun emisí ročně. A v půlce příštího desetiletí se chce dostat i na 100 dolarů, tedy asi 90 eur za tunu, až budou i jeho další plánovaná zařízení v plném provozu.

Zařízení a firem bude muset přibývat

Cestou zachytávání emisí postupuje třeba i kanadský Carbon Engineering. Po spuštění fungujícího prototypu navázal spolupráci s ropným gigantem Occidental Petroleum a staví zařízení, které má z ovzduší dostat až jeden milion tun CO₂ ročně. V provozu by mělo být v roce 2025.

Jejich filtrační proces ale bude odlišný. Potřebuje vyšší teplotu, takže zřejmě využije i plyn. Má ale zase tu výhodu, že plyn ještě užitečně využívá. Oxid uhličitý totiž vtlačuje do ložisek s ropou, kterou tak chce vytlačovat k povrchu, kde se lépe těží. Cílí pak na to, aby emisí z ovzduší odstranil víc, než kolik se jich uvolní při těžbě a spalování tohoto fosilního paliva.

Jiný startup, havajský Heimdal, pak například odstraňuje CO₂ přímo z mořské vody, a pomáhá tak snižovat její kyselost škodící třeba korálům a korýšům.

Katastrofy na obzoru, vlády v pohotovosti

Climeworks založili v roce 2009 vědci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETH Zürich). Dodnes od investorů získali více než 780 milionů dolarů. Zatím sice firmy platí násobky toho, co by platily za emisní povolenky, dělají to ale proto, že se jedná o trvalý způsob odstranění CO₂ z ovzduší a chtějí rovněž technologii podpořit a pomoct s jejím vývojem a zlevněním. Startupu se přihlásilo už i zhruba 8000 soukromých investorů. Postavit Orcu přitom stálo 10 až 15 milionů dolarů.

Modely úřadů OSN pro životní prostředí ukazují, že aby se lidé vyhnuli těm nejhorším dopadům klimatické změny, bude do roku 2050 nutné odčerpávat až 6 miliard tun oxidu uhličitého z ovzduší ročně – i po dosažení uhlíkové neutrality. Za loňský rok se globálně vyprodukovalo skoro 34 miliard tun tohoto skleníkového plynu způsobujícího oteplování.

Lapače oxidu uhličitého proto berou jako nutnost a začínají podporovat i světové vlády. Třeba administrativa prezidenta Joea Bidena a ministerstvo energetiky USA plánují uvolnit až 3,5 miliardy dolarů na vývoj a stavbu čtyř středisek na americké půdě. A v inovačních fondech na technologii uvolňuje finanční podporu i Evropská unie.

Trend snižování emisí má přitom jasný důvod. Vyšší teplota oceánů, které nejvíce pohlcují teplo způsobené emisemi, nejenže ničivě ovlivňuje podmořský život, má i zásadní vliv na jejich hladinu. Přispívá totiž k extrémnímu počasí, které znásobuje sílu hurikánů i tajfunů, které čerpají energii právě z teplé vody. Růst vlhkosti vzduchu zase vede k vydatnějším dešťům a záplavám. Hladina moří přitom více roste a ohrožuje pobřežní města.

A oteplování na souši k tomu prohlubuje sucha, nedostatek sladké vody a o své ekosystémy přichází i suchozemské rostliny a živočichové.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované