Tohle má být cesta, jak vrátit na stadiony diváky. Navzdory pandemii

Mezi devátou a dvanáctou hodinou bude dnes u Sinobo Areny v pražském Edenu zaparkovaná sanitka. Tedy původně klasická sanitka, nyní však přestavěná na odběrové centrum a mobilní laboratoř v jednom. Zhruba 300 osob, které tady s negativním výsledkem absolvují PCR test na covid-19, se večer v pozici hostů a partnerů domácího klubu dostane do VIP prostor slávistického stadionu na utkání Evropské ligy s Leicesterem City.

Jde o pilotní testovací fázi projektu Cesta ze tmy, jehož šéf a duchovní otec Karel Luxík je přesvědčen, že dokáže vrátit fanoušky na stadiony nebo na koncerty jejich oblíbených kapel, ať bude v zemi „zuřit“ PES v jakémkoli stupni pandemického nebezpečí.

Zatím je tedy všechno ve zkušebním provozu. A systém Cesty ze tmy umožní Slavii zdvojnásobit počet lidí, kteří duel s Leicesterem uvidí na vlastní oči.

Ministerstvo zdravotnictví povoluje nyní při fotbalových zápasech přítomnost jen velmi omezeného počtu osob z řad partnerů a sponzorů klubu. Tři stovky lidí, konkrétně osazenstvo boxů, se tak dostane na stadion podobně jako na zápasy předchozí, tedy s osvědčením o antigenním testu s negativním výsledkem.

Novinkou je, že díky spolupráci Slavie s projektem Cesta ze tmy se na stadion dostane i dalších 300 osob, které budou umístěny na tribuně s dostatečnými rozestupy mezi sebou. Tito lidé absolvují odběr na PCR test ve zmíněné mobilní laboratoři u stadionu.

„Ty dvě skupiny se vzájemně nepotkají, zároveň jsou časované i příchody na stadion,“ zdůrazňuje Michal Býček, tiskový mluvčí Slavie.

Podobně už byla „sanitka“ Cesty ze tmy k dispozici před ligovým utkáním Slavia–Pardubice. „Jsme schopni zvládat i 600 testů za hodinu, co se týče toho pilotního projektu na Slavii, zpracováváme po dohodě před každým zápasem 300 vzorků,“ říká Karel Luxík, šéf projektu.

Na Slavii teď tedy běží hybridně „starý“ model s antigenními testy a vedle něj i „nový“ model s PCR testy systému Cesty ze tmy.

Finální představa Karla Luxíka o tom, jak bude Cesta ze tmy fungovat, až se rozjede naplno, pokud se tak tedy stane, je ale trochu jiná. Její základní předpoklad spočívá v tom, že se na stadion nebo do koncertního sálu či haly dostanou výhradně lidé, kteří absolvují „jeho“ PCR test.

„V našem systému by vše fungovalo tak, že by bylo testování přímo propojeno s prodejem vstupenky,“ vysvětluje Luxík. Příklad: Fanoušek si online koupí vstupenku, zároveň mu systém vygeneruje časový slot, kdy se má k mobilní laboratoři Cesty ze tmy dostavit k odběru vzorku.

„Máme plně certifikovanou testovací metodu, jejíž součástí je odběr vzorku z ústní dutiny, ze zadní strany jazyka, takže žádné nepříjemné šťourání tyčinkou v nose,“ říká Luxík. Podstatou jeho systému, tak jako ho prezentuje, by mělo být i technické řešení dvou významných komplikací, jež jsou jinak s PCR testy obvykle spojovány. A to dlouhá doba vyhodnocování a vysoká cena testů.

„Investovali jsme do našeho systému velké prostředky a můžu garantovat, že obojí zvládneme,“ říká Luxík. Vyhodnocení testu proběhne v řádu hodin. „Co se týče ceny, při vyšším počtu testů na akci, řekněme při 2000 odběrech, dostaneme cenu někam ke třem stovkám korun za jeden,“ slibuje Luxík.

„Kdo bude mít pozitivní test, bude vyrozuměn a peníze za vstupenku i test se mu vrátí,“ plánuje šéf projektu.

Současná pilotní akce na Slavii probíhá s partnery, hosty a sponzory klubu, takže vše financuje právě tento klub. Slavia ale na zápas pustí osoby otestované jak tímto způsobem, tak i s osvědčením o antigenním testu z jiné laboratoře.

Podstata projektu Cesty ze tmy je ovšem taková, že by se do uzavřeného prostoru stadionu nebo třeba do pražské Lucerny dostaly jen osoby, které by prošly PCR testováním projektu Cesty ze tmy. „Když budeme mít vše plně pod kontrolou, můžu garantovat, že by se na naší akci covidem nikdo nenakazil. Uvnitř bychom vše důkladně vydezinfikovali a otestovali každou uvaděčku nebo uklízečku, prostě všechny. Dovnitř by se dostaly jen osoby s naším PCR testem s negativním výsledkem. A mohly by se tam potom tím pádem bavit zcela uvolněně, jako za starých časů, to znamená bez roušek nebo respirátorů. To je i naše základní podmínka, přesně takhle bychom to rozhodně chtěli realizovat,“ říká Luxík.

Má připravenou i odpověď na otázku, jak vyloučí chybný test nebo vyřeší situaci, že se dotyčná osoba nakazí covidem-19 v mezidobí, tedy mezi absolvovaným odběrem a vstupem do sálu. „Značně chybové jsou antigenní testy. Ty naše, z naší certifikované PCR metody, nikoli. Přítomnost viru u jedince identifikují i v malých dávkách. Navíc platí, že i kdyby se někdo nakazil v mezidobí, o kterém hovoříte, je prokázáno, že dalších 72 hodin od nakažení ze sebe virus nevyzařuje, to znamená, že nemůže nakazit nikoho jiného.“

Projekt Cesta ze tmy spolupracuje s Emanuelem Žďárským z Přírodovědecké fakulty UK, který právě na metodách zrychlení a zlevnění PCR testů intenzivně pracuje.

Projektu vyjádřil předběžnou podporu i ministr zdravotnictví Jan Blatný. „Ano, s touto iniciativou jsme opravdu jednali, viděli jsme i jejich instruktážní video. Ten princip považuji za velmi zajímavý a přínosný. Myslím si, že je to jedna z velice dobrých cest. Jenom opravdu musíme zajistit, aby používala testy, které lze legálně a ve shodě s našimi odbornými doporučeními v České republice používat. Takže toto ještě dořešeno není,“ řekl ministr na tiskové konferenci 10. prosince 2020.

Právě na tyto citace odkázala reportéra Seznam Zpráv i nyní mluvčí ministerstva Barbora Peterová. S dovětkem, že na tomto vyjádření se nic nemění.

Projekt Cesta ze tmy pro svou momentální činnost každopádně disponuje povolením, které 27. ledna vydal Státní zdravotní ústav.

„Pan Žďárský vytvořil spoustu metod a postupů, jsou v různých stadiích schvalování, to je složitější problematika. Podstatné ale je, že metoda, kterou používáme, je schválená a certifikovaná, jinak bychom tuhle službu pochopitelně nabízet nemohli,“ zdůrazňuje Karel Luxík.

Vyřešen je podle něj i potenciální problém s podvody a kouzly typu „sorry, zapomněl jsem si občanku, pusť mě tam“ nebo s rizikem záměny identity. „Řešení je následující: Při odběru vzorku dostane dotyčná osoba na ruku náramek s unikátním kódem. Právě ten kód a náramek se stoprocentní jistotou spojují dotyčného člověka s výsledkem jeho testu. A tím náramkem se při vstupu na akci samozřejmě musí prokázat. Pokud ho sundá, dovnitř se nedostane. Sundat náramek přitom nelze jinak nežli jeho poškozením. Tím pádem si potom náramek nemůže nasadit jiná osoba a tvrdit nepravdivě, že negativní test je její.“

Za projektem Cesta ze tmy stojí propojení Luxíkovy firmy Clinical Medical Expert, která je držitelem know-how odběrového místa a mobilní laboratoře, a společnosti GenDetective, držitele povolení vyšetřovat příslušnou PCR metodou. Za touto firmou stojí genetik Emanuel Žďárský.

Luxík doufá, že zkušební provoz na zápasech fotbalové Slavie dopadne dobře. A že umožní našlápnutí celého projektu v mnohem větším formátu.

„Jednáme o tom s Ministerstvem zdravotnictví, hlavní hygieničkou, s řadou dalších institucí. Ale třeba i se zástupci dalších fotbalových klubů. V současnosti máme kapacitu zhruba na otestování 1000 osob. Když bude o projekt zájem a bylo by povoleno, aby se po důkladném otestování mohli lidé v nějakém konkrétním počtu na stadiony nebo na koncerty vrátit, byla by to jen otázka dalších peněz a investic, aby se naše kapacita rozšířila a navýšila. Abychom třeba o víkendu mohli testy dělat na několika ligových stadionech,“ říká Luxík.

Ten v časech před pandemií šéfoval firmě PromoTech, která právě velké kulturní a podobné akce pořádala. „Třeba galavečer Jaromíra Jágra nebo koncert Bonnie Tyler… Co vám budu povídat, teď je všechno zakázáno, takže tenhle druh obživy prostě nefunguje,“ říká Luxík.

„Investovali jsme opravdu spoustu úsilí, ale i peněz do toho, abychom našli cestu, jak z toho ven, ven ze tmy. Jsem přesvědčený, že by to prospělo úplně všem. I celé společnosti. Jednak tím, že by se do ní vrátila lepší nálada ze společného prožitku, ať už na fotbale, hokeji, nebo na koncertě. Jednak by to přivedlo k testům třeba i mladé lidi, kteří by se jinak otestovat nenechali. A díky nám by zjistili, že jsou třeba na covid pozitivní. Zůstali by pár dní doma v karanténě a přestali by virus šířit kolem sebe,“ říká Luxík. „Já věřím, že jakákoli takováhle aktivita, která by život rozvolnila, ale přitom zachovala vysoké bezpečnostní a hygienické standardy, může nám všem jenom prospět.“