Hlavní obsah

Trump uvaluje sankce častěji než Obama, může tím proti sobě ještě více poštvat spojence

6. 8. 2018

Trump sahá k sankcím častěji než jeho předchůdce. (Video: AP)

Americký prezident Donald Trump využívá mezinárodních sankcí mnohem častěji než jeho předchůdce Barack Obama. Časté obracení se k tomuto prostředku může podle Washington Post zapříčinit ztrátu na efektivitě a poštvat spojence proti USA.

Článek

Administrativa Donalda Trumpa je v oblasti mezinárodních sankcí o poznání aktivnější než ta předchozí. Sankce v prvním roce Trumpova prezidentsví postihly přibližně o 30 procent lidí a institucí více než v posledním roce administrativy Baracka Obamy a více než trojnásobek v porovnání s jeho prvním prezidentským rokem.

Podle kritiků může Trumpova agresivní politika popudit tradiční americké spojence a také ohrozit pozici amerického dolaru jako světové jedničky na poli měn. V tomto ohledu zmiňují zejména aktuální příklad protiíránských sankcí, které USA brzy obnoví v reakci na vypovězení jaderné dohody a zasáhnou i země Evropské unie a další tradiční spojence Spojených států.

Sankcemi zasažené státy by se pak mohly poohlížet při obchodování po jiném referenčním bodu, než je americký dolar.

„Okolnosti k sankcím svádějí. Jsou vlastně velice jednoduché. Uvalení sankcí nevyžaduje žádné další schválení a lze je aplikovat takřka okamžitě,“ cituje list Judith Alison Leeovou z advokátní kanceláře Gibson Dunn, která se sankcemi zabývá.

Sankce ale podle jejich zastánců přicházejí na řadu, když není jiná diplomatická cesta a často jsou jako jediný prostředek skutečně účinný. „Odráží se to od doby, ve které žijeme. Čelíme různým výzvám a máme zájmy v nejrůznějších částech světa. Sankce jsou náš nástroj a využíváme ho. Ukazuje se, že jejich aplikace přináší úspěch,“ řekl naopak nejmenovaný vysoký vládní představitel.

Americké sankce jsou těmi nejsilnějšími na mezinárodním poli. Může za to i zmíněná pozice dolaru, ve kterých se počítá například cena ropy.

Kritici Trumpova počínání jsou přesto skeptičtí. Zejména kvůli rozmíškám mezi Trumpem a zbytkem západního světa. Bez důsledné kooperace těchto států nejsou sankce podle nich efektivní.

První velký střet zřejmě přinese zmíněné obnovení protiíránských sankcí. Evropské státy včetně Francie, Velké Británie nebo Německa považují jadernou dohodu s Íránem nadále za důležitý dokument mezinárodní bezpečnosti a plánují její dodržování. V momentě, kdy by Spojené státy uvalily na evropské státy a jejich firmy za obchod s Íránci sekundární sankce, mohlo by dojít k závažným diplomatickým rozmíškám, které pod povrchem bublají už nyní.

Washington Post uvádí, že do značné míry podobná situace existuje v případě Kuby. Ze strany Spojených států čelí sankcím, ovšem Evropská unie nebo Kanada s ostrovním státem udržují obchodní styky. Americké sankce tak významně ztrácejí na efektivitě.

Doporučujeme