Hlavní obsah

USA ode dneška uplatňují další sankce proti Íránu, ten je však hodlá prodejem ropy porušovat

5. 11. 2018

Rúhání odmítá respektovat sankce, které na Írán uvalily Spojené státy. (Video: AP)

Sankce se týkají například energetického a bankovního sektoru a lodní dopravy. Americká vláda hodlá obnovit všechny sankce, které byly zrušeny v rámci jaderné dohody.

Článek

Írán bude prodávat svou ropu a hodlá porušovat sankce, které proti němu obnovily Spojené státy. Na setkání s ekonomy, jež přenášela íránská televize, to řekl íránský prezident Hasan Rúhání. V pondělí vstoupila v platnost druhá sada sankcí, jež zahrnuje ropný, bankovní a dopravní sektor.

USA zpřísnily sankce proti Íránu. (Video: Seznam.cz)

„Amerika chtěla íránský prodej ropy zcela omezit. My ale budeme ropu prodávat… a porušíme sankce. Írán je schopen prodávat svou ropu a bude ji prodávat,“ sdělil Rúhání, který také kritizoval americkou vládu jako „administrativu, která se z dosavadních amerických vlád nejméně drží zákona“. „Nepamatuji si žádnou vládnoucí skupinu v Bílém domě, která by byla srovnatelně rasistická jako ta nynější. Nejsme to jenom my, kdo si přeje co nejkratší život této americké administrativy, její evropští spojenci mi při (soukromých) jednáních sdělili, že je to i jejich přání,“ prohlásil Rúhání podle íránské televize PressTV.

Agentura AP upozornila, že Írán na nové sankce reagoval zahájením manévrů protivzdušné obrany. Televize vysílala záběry protivzdušných systémů a protiletadlových baterií, které se účastní dvoudenních manévrů na severu země.

Rúhání také řekl, že Írán je „ve válečné situaci“. „Jsme v situaci ekonomické války, čelíme nepřátelské šikaně, musíme se jí postavit a zvítězit,“ řekl prezident.

Obnova restrikcí souvisí s odstoupením USA od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Letos v květu o tom rozhodl americký prezident Donald Trump. První sadu sankcí USA zavedly v srpnu, druhá začala platit v pondělí a má mít na íránskou ekonomiku těžší dopad než ta první.

Zbylí signatáři hodlají dohodu dále dodržovat. Kromě Ruska a Číny jsou to EU, Francie, Německo a Británie. Vlády tří posledních zemí slíbily, že budou podporovat evropské firmy v legálním obchodování s Íránem, a zřídily za tímto účelem alternativní finanční mechanismus, připomněla stanice BBC. Odborníci se podle ní ale domnívají, že to nepostačí ke zmírnění dopadu sankcí na Írán.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí řekl, že Peking lituje obnovení protiíránských sankcí a že dohoda z roku 2015 by měla být dodržována bez ohledu na to, že od ní USA odstoupily.

Francie, EU, Německo a Británie ve společném prohlášení rovněž vyjádřily politování nad sankcemi. „Naším cílem je chránit evropské ekonomické účastníky, kteří s Íránem legálně obchodují v souladu s evropskou legislativou a rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 2231,“ uvádí se v prohlášení. Tato rezoluce shrnuje režim plnění dohody z roku 2015.

Švýcarsko v pondělí oznámilo, že se Spojenými státy a Íránem vyjednává o převodech peněz, aby se mohlo pokračovat v humanitárních dodávkách do Íránu. „Švýcarsko je odhodláno ochránit své ekonomické zájmy a situaci sleduje. Úřady jsou v kontaktu s příslušnými úřady v USA, EU a Íránu. Federální vláda je odhodlána zajistit, aby potraviny a farmaceutické výrobky ze Švýcarka mohly být dále dodávány,“ uvádí se v prohlášení státního úřadu pro hospodářské záležitosti.

Doporučujeme

Reklama