Politici slibují řešit duševní zdraví společnosti. Někteří tají jak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Místo ticha mluvíme. Místo skrývání sdílíme. Místo ignorování pomáháme,“ říká předseda hnutí ANO Andrej Babiš na videu těsně před tím, než na sebe vylije kyblík se studenou vodou.

Důvod? Osvěta v oblasti duševního zdraví.

Výzva Ice bucket challenge byla populární v roce 2014, kdy se lidé napříč celým světem polévali studenou vodou, aby podpořili výzkum fatálního onemocnění amyotrofické laterální sklerózy. Nyní výzva ožila, cílí ale na destigmatizaci péče o duševní zdraví.

Na české politické scéně se nicméně nejedná o nové téma. Ve světle nárůstu psychických problémů zejména mezi mladými lidmi a celkově špatnou dostupností odborné psychické pomoci téma zvedá opakovaně řada politiků a podle všeho bude jedním z důležitých témat letošních voleb.

Veliké ambice v této oblasti má právě i Andrej Babiš, svůj recept, jak jich dosáhnout ale tají. „Je to pro mě dlouhodobě zásadní téma a samozřejmě ho budeme mít v programu. Ten bude ale až v září, protože to opíšou, pokud to zveřejníme už teď,“ řekl Seznam Zprávám předseda hnutí, který je dlouhodobě kritický k činnosti současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka právě v oblasti péče o duševní zdraví.

Že by mohlo být pár týdnů před volbami na oslnění voličů programem pozdě si Babiš nicméně nemyslí. „S mladými pořád mluvíme, nejsou to jak ty Fialovy Potěmkinovy vesnice,“ rýpnul si do premiéra.

Program zatím nemá ani Spolu. Podle předsedkyně Výboru pro zdravotnictví za ODS Zdenky Němečkové Crkvenjaš je ale důležitým bodem nebezpečí závislosti u dětí, zásadní je i poporodní zdraví žen. „Je to významné v kontextu toho, že chceme, aby se zvyšovala porodnost a musíme ty ženy podpořit. To máme v programu, ale zatím se nám to nepodařilo splnit,“ popisuje poslankyně.

Že by resort péči o duševní zdraví zanedbal, jak naznačuje Babiš, odmítá. „To opravdu není pravda. Pracovní skupiny se stále schází, je to ale běh na dlouhou trať, je to věc, kterou nevybudujete za jedno ani dvě volební období. Dlouho to bylo zanedbané,“ reaguje.

K výrazným posunům za této vlády nicméně podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera nedošlo. „Byly tam nějaké dílčí věci jako investice do nových rezidenčních míst psychiatrů, to ale vůbec neřeší ten problém, který máme,“ hodnotí.

„Už několik desítek let nejsou dostupné služby, které by měly být dostupné, neumíme hospodařit se zdroji, které máme, struktura péče neodpovídá tomu, co bychom jako společnost potřebovali. Prevence, podpora, včasná detekce, včasná intervence je úplně v plenkách a absolutně chybí jakákoliv expertiza v oblasti duševního zdraví,“ popisuje některé z nedostatků v oblasti péče o duševní zdraví.

Nelichotivou vizitku současné vládě vystavil i Nejvyšší kontrolní úřad. Ze zprávy vydané na podzim minulého roku totiž vychází, že Česko trpí nedostatkem center duševního zdraví, odborného personálu a nedostatečnými financemi na péči o duševní zdraví občanů.

Vláda se k budování center duševního zdraví, která mají pacientům nabídnout příjemnější podmínky k léčbě než klasické psychiatrické léčebny, zavázala na začátku mandátu v rámci Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020 – 2030, který schválila již předchozí vláda Andreje Babiše.

Do roku 2023 mělo dojít k vybudování 100 těchto center, v současné době ale funguje zhruba jen třetina. „Ministerstvo zdravotnictví (MZd) ani Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nesplnily řadu úkolů uložených vládou a neučinily všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě těchto center. MZd podle NKÚ nečinilo v této věci dostatečné kroky,“ stojí ve zprávě.

„Například v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie,“ hodnotí úřad celkové počínání ministerstva.

Válkův resort kritiku odmítá. „V případě zprávy NKÚ je úvodem nutné zmínit, že kontrolovaný časový úsek se týká převážně období minulé vlády. Otázku zajištění personálu vnímáme a aktivně ji řešíme. Kvalitní a dostupná psychiatrická péče je prioritou Ministerstva zdravotnictví,“ reagoval resort na dotazy s tím, že kupříkladu investuje do rezidenčních programů.

Zpráva sice sleduje období v letech 2019 až 2022, činností Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva práce a sociálních věcí se nicméně dodatečně zabývala v letech 2023 a 2024.

Podle Winklera se předchozí vládě podařilo rozjet nějaké nové projekty, reforma je podle něj ale běh na dlouhou trať, který se Česku příliš nedaří.

Plány, jak to změnit, mají i jiné strany. Jako jednu z programových priorit péči o duševní zdraví uvádějí Piráti, kteří téma akceptují dlouhodobě. Jednička pirátské kandidátky na Vysočině Barbora Pipášová, která je povoláním psychoterapeutkou a do politiky prý šla právě s tématem duševního zdraví, považuje za důležitou koordinaci programů mezi jednotlivými resorty.

„Do politiky jsem šla přímo s tímto tématem. Je to složité a ta témata se velice těžko prosazují, protože souvisejí s mnoha resorty – školstvím, sociální oblastí. Musíme najít formu, jak ty resorty propojit. Jsme totiž v roce 2025 a řekla bych, že některá opatření jdou spíše proti tomu dokumentu,“ naráží na zmíněný vládní plán.

Jako další prioritu uvádí zákon o psychoterapii, který zatím česká legislativa nezná. Takový zákon by měl vymezit podmínky, za jakých se může člověk považovat za psychoterapeuta. „Za psychoterapeuta se nyní může označovat pouze zdravotník, čímž se vyškrtávají celé obory jako školství a sociální oblast. Mělo by být specifikováno, co má člověk splnit, jaké vzdělání je nutné a podobně,“ popisuje Pipášová.

Zákonné ukotvení profese by podle ní zabránilo činnosti tak zvaných „psychošmejdů“, tedy lidí, kteří provozují terapeutické služby, na které ale nemají dostatečné vzdělání. Ti jsou pro oblast péče o duševní zdraví dlouhodobým problémem.

Zásadní je péče o duševní zdraví i podle hnutí STAN. Místopředsedkyně hnutí a jednička kandidátky Starostů v Moravskoslezském kraji Michaela Šebelová podobně jako Piráti dává důraz na prosazení zákona o psychoterapeutech, zároveň ale poukazuje na důležitost prevence psychických problémů zejména u dětí a mladistvých.

„Obecně se hrozně podceňuje právě téma prevence a nedaří se nám to zlomit. Důležitý je pro nás program Bezpečné dětství, víme totiž, že u pachatelů těch nejhorších trestných činů je nějaký prapůvod v dětství,“ upozorňuje. Pracovníci nejen ve školách, ale například i v policejních složkách by si podle poslankyně měli projít výcvikem, jak přistupovat k obětem domácího násilí, které může být jedním z původů agresivního chování či psychických problémů v dospělosti.

Za prioritu péči o duševní zdraví označuje i poslankyně za SPD Karla Maříková. „Je to jedna z priorit, které by měla mít každá vláda. Chceme zajistit, aby byla v regionech dostupná zdravotní péče včetně psychologů a psychiatrů. Problémem je také poškozování dětí,“ uvedla s tím, že na programu SPD ještě pracuje.