Hlavní obsah

Kroměřížsko zvolilo advokátku spojenou s dezinformátory

Foto: Glück Dalibor, ČTK

Jana Zwyrtek Hamplová.

Reklama

1. 10. 15:52
aktualizováno • 1. 10. 19:17

Na Kroměřížsku zvítězila kandidátka spojovaná s dezinformační scénou. Ve velmi těsném souboji porazila Lucii Pluhařovou z hnutí ANO.

Článek

Ve druhém kole voleb do Senátu zvítězila na Kroměřížsku advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Proslula jako kritička protipandemických opatření nebo svými výroky na protivládních demonstracích.

Porazila soupeřku Lucii Pluhařovou z hnutí ANO o pouhých 233 hlasů. Volební účast v kroměřížském obvodu byla pětinová, mezi obě kandidátky se rozdělovalo necelých 18 tisíc platných hlasů voličů.

„Bylo to hodně napínavé, za výsledek jsem neskutečně ráda. Jsem ráda, že jsme za sebou neměli žádnou velkou stranu ani žádné velké peníze. Neměli jsme ani jeden billboard, o to více si toho výsledku vážím,“ řekla Hamplová Seznam Zprávám.

V Senátu se kromě legislativní oblasti plánuje zaměřit také na energetickou krizi, kterou je podle ní třeba rychle řešit. „Mám kolem sebe partu 20 až 30 odborníků, nejen z této sféry, ale i ze zdravotnictví, práva a energetiky. Tento tým využiji,“ nastínila Hamplová novinářům.

Tvrdí, že chce v následujících měsících přesvědčit o svém přínosu pro Kroměřížsko i voliče, kteří dnes dali hlas její protikandidátce. „To je můj cíl. Myslím, že pro tento region mohu mnoho udělat,“ řekla novopečená senátorka.

V regionu nebydlí, ale tvrdí, že zde má pracovní zázemí, když říká, že její právní služby využívají mnozí místní starostové.

Dodala, že plánuje co nejdříve kontaktovat zlínského hejtmana Radima Holiše (ANO) i zástupce samosprávy. Ráda by na Kroměřížsku provozovala centrum vzdělávaní pro zástupce samospráv, na které se jako právnička specializuje.

Hamplová začínala kariéru v politice na radnici v Mohelnici u Olomouce, v roce 2005 se stala poslankyní za ČSSD. Do Senátu kandidovala poprvé v roce 2008, kdy ovšem neuspěla.

V prvním kole skončila druhá s 18,87 procenty. Na prvním místě se umístila Lucie Pluhařová z hnutí ANO s 20,95 procenty.

Svou kampaň si Hamplová stavěla z velké části na kritice vládních opatření v pandemii covidu-19.

Před volbami vystoupila jako mluvčí na protivládní demonstraci na Václavském náměstí, kde zaznívaly mimo jiné hlasy podporující Rusko a Vladimira Putina. Svolali ji lidé spojení s dezinformační scénou.

Hamplová kritiku rázně odmítá. „Já jsem na označení dezinformátorka hrdá, protože to považuji za ‚lidé, kteří hovoří pravdu,‘“ řekla krátce po zveřejnění volebních výsledků Seznam Zprávám.

Na některé ze svých kritiků Hamplová podala žalobu. Je mezi nimi novinář Tomáš Etzler. „To nebyla kritika, to byly hrubé urážky a dehonestace a po volbách skončí u soudu. Na kritiku i jiné názory jsem zvyklá, u soudu je zažívám dnes a denně. Ale toto byl hon a neskutečné urážky bez racionálního jádra.“

O tom, koho ve druhém kole podpořit, váhali i poražení kandidáti ve stejném okrsku v prvním kole.

Svůj post v Senátu se neúspěšně snažila obhájit i dosavadní senátorka a místopředsedkyně lidovců Šárka Jelínková. „Nedávám doporučení žádné postupující kandidátce, ale co bych chtěla voličům v našem obvodu říci, je, aby nevolili člověka, který šíří lži a dezinformace a koketuje s možností vystoupení ČR z EU či dokonce z NATO,“ uvedla na svém Facebooku.

Později upřesnila, že skutečně myslela Hamplovou. „Bohužel se budeme muset ve volbách rozhodovat mezi dvěma zly. Mezi menším a větším. Já osobně nevolím větší zlo. A tou je paní Hamplová,“ napsala do komentářů pod svým příspěvkem.

Zdrženlivě se před druhým kolem voleb vyjadřoval i starosta Holešova Rudolf Seifert. V prvním kole byl kandidátem za STAN, skončil na čtvrtém místě se 17,44 procenty.

Veřejně však nechtěl podpořit ani jednu z kandidátek. „Zpochybňuje evropské struktury a často používá – asi i – dezinformace (což je velmi nebezpečné vůči naší budoucnosti). Ale na druhou stranu se postavila za lidi, kteří si brání své právo na rozhodnutí o sobě a svobodu,“ uvedl na adresu Hamplové.

Prezidentské volby 2023

V termínu 13. a 14. ledna 2023 proběhnou v Česku prezidentské volby. Prezident se bude znovu volit přímou volbou, stejně jako tomu bylo v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman. Největšími favority mezi kandidáty na prezidenta jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš.

Kandidáti na prezidenta

9 kandidátů z celkem 21 původně přihlášených splnilo zákonné podmínky, a byli tak připuštěni k lednovým prezidentským volbám:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované