Hlavní obsah

Lidé od Miloše Zemana si už hledají novou práci. Zamíří i do ČNB

Foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia, Profimedia.cz

Prezident se loučí. V penzi neplánuje být občansky aktivní. Jeho nejbližší spolupracovníci si už hledají novou práci.

Reklama

17. 11. 2022 7:00

ANALÝZA. Jak bude vypadat prezidentský důchod Miloše Zemana? Žádná knihovna ani institut nevznikne. Jeho spolupracovníci se teď hlavně starají o své kariéry po 8. březnu, až přijdou o Zemanovo krytí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

Spolu s končícím prezidentem Milošem Zemanem opustí Hrad také jeho spolupracovníci. Například ředitel protokolu Vladimír Kruliš a šéf kanceláře Jaroslav Hlinovský směřují do České národní banky.

Další vlivní prezidentovi podřízení zamíří na velvyslanectví.

Samotný Miloš Zeman zřejmě – na rozdíl od Václava Havla a Václava Klause – neplánuje občansky aktivní penzi. Nejvíc se prý těší, jak bude doma sedět a číst knížky.

Díky Václavu Havlovi a Václavu Klausovi už máme dvě zkušenosti, jak může vyhlížet odcházení po deseti letech strávených na Hradě v nejvyšší funkci. A také tušíme, jak může vypadat postprezidentský život.

Viděli jsme, že oba polistopadoví prezidenti byli i v „důchodu“ velmi aktivní - na rozdíl od komunistických předchůdců, kteří buď ve funkci umírali, nebo odcházeli v zapomnění. Jak ale bude vypadat penze Miloše Zemana, který končí příští rok 7. března? A kam zamíří jeho nejbližší spolupracovníci?

Už dnes se ukazuje, jak moc je naivní představa, že prezidentovi muži si po odchodu z Hradu neškrtnou a jen horko těžko budou hledat důstojnou práci nebo nějaký byznys. Klíčoví muži prezidentské kanceláře už dnes myslí na svou budoucnost - a snaží se využít svého vlivu, dokud ho mají.

Podle informací Seznam Zpráv například ředitel protokolu Vladimír Kruliš a šéf kanceláře Jaroslav Hlinovský míří do České národní banky (ČNB). „Teď řeším svou současnou práci. Pak se budu rozhodovat, co dál,“ nechtěl Kruliš odpovědět na dotaz, o jakou pozici v centrální bance má zájem.

Prosadí Zeman svého oblíbence do bankovní rady?

Jedenačtyřicetiletý úředník a bývalý místopředseda Strany práv občanů Zemanovci se v létě mimořádně angažoval v tom, aby Zeman v červenci jmenoval novým guvernérem centrální banky Aleše Michla. Prezident se přitom původně rozhodoval, jestli dá na doporučení odcházejícího guvernéra Rusnoka a vybere viceguvernéra Tomáše Nidetzkého, nebo šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého.

Zatím není jasné, na jakou pozici v ČNB Zemanův oblíbenec Kruliš míří. Střízlivější scénáře mluví o vysokém postu ředitele sekce kancelář, kterou v červnu po téměř třicetiletém působení opustila Jana Báčová, když se na pokračování nedohodla s novým guvernérem Michlem. Od té doby tohle místo zůstává neobsazeno.

Divoké scénáře naznačují, že Kruliš by se v únoru měl stát novým členem bankovní rady. V polovině února končí dvojice Marek Mora a Oldřich Dědek, takže prezident Zeman těsně před svým odchodem bude jmenovat ještě dva nové radní.

„Tento dotaz je v rovině spekulací a spekulace ČNB nekomentuje. Obecně platí, že o řediteli sekce kancelář rozhoduje bankovní rada. Žádné rozhodnutí v tomto ohledu neudělala. Členy bankovní rady volí prezident republiky,“ odvětila mluvčí centrální banky Petra Krmelová.

Kruliš je pečlivý úředník, který se „proslavil“ vztahem s prezidentovou dcerou, havárií v luxusním policejním BMW nebo výrokem, že Martin Nejedlý je „jedním z nejférovějších lidí, které zná“. Otázka zní, jestli by se vůbec mohl usednout v elitním sedmičlenném sboru, který rozhoduje o měnové politice.

Podle zákona člen bankovní rady musí být bezúhonný, plně způsobilý k právním úkonům a s vysokoškolským vzdělání. A zároveň musí být „uznávanou a zkušenou osobností v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu“, stojí v zákoně. Kruliš je sice vystudovaným doktorem ekonomie, studium zakončil na zlínské univerzitě v roce 2017, ale poslední podmínku nesplňuje. Ale samozřejmě zaleželo by výkladu Miloše Zemana, což je jeho mistrovská disciplína.

Vzhůru na ambasády

Svou další kariéru bez Miloše Zemana mají zajištěnou i dva muži ze zahraničního odboru v prezidentské kanceláři. Její ředitel Rudolf Jindrák - jenž před svým angažmá na Hradě byl velvyslancem v Německu, Rakousku a Maďarsku - míří do Bratislavy, bude velvyslancem na Slovensku.

To cesta Jindrákova zástupce Petra Pirunčíka se zkomplikovala. Prezident Miloš Zeman a předchozí Babišova vláda ho chtěli vyslat na Ukrajinu, ale nový ministr zahraničí Jan Lipavský se postavil proti nominaci na aktuálně velmi důležitou destinaci. Pirunčík nakonec musel vzít zavděk velvyslancem v Arménii.

Jedním z mála lidí, kteří by rádi na Hradě zůstali i po odchodu Miloše Zeman a pokračovali pod novým prezidentem, je nejspíš ředitel administrativní sekce Jan Novák. „Nezabývám se tím. Pracuji na řadě aktuálních úkolů i dlouhodobých projektů, které mě těší. Brzy otevřeme veřejnosti třeba stálou expozici věnovanou státním symbolům, úřadu prezidenta i sto letům Řádu bílého lva,“ reagoval Novák na dotaz, jak vidí svou budoucnost.

Na doplňující dotaz, jestli chce na Hradě zůstat i 8. březnu, když ho dlouhodobé úkoly tolik těší, už ale nechtěl odpovídat: „Nepřeji si to téma nijak dal rozvíjet, protože to nepovažuji za produktivní.“

Jan Novák je díky dvojici kancléř Vratislav Mynář - poradce Martin Nejedlý trochu ve stínu mediální pozornosti, ale neprávem. Právě on je v prezidentské kanceláři mimořádně mocným mužem, jehož se mnozí podřízení bojí. Svůj vliv přitom stále posiluje. Vratislav Mynář, jehož úřednická práce nebaví nebo jí nerozumí, mu nechává volnou ruku.

Mynář a Nejedlý se zřejmě vrátí k byznysu

Aktuální Novákovy kroky se dají vykládat tak, že „opevňuje“ svou pozici na Pražském hradě tak, aby se z něho stal „pan nepostradatelný“ a příští prezident, ať už to bude kdokoliv, si ho nechal jako zkušeného úředníka.

Nejlépe to bylo vidět na tom, jak Novák společně s Mynářem postupně odstavili od vlivu Iva Velíška, dlouholetého ředitele Správy Pražského hradu, která pečuje o chod památkově chráněného areálu.

Nejprve Velíška přestali zvát na společné akce, pak upravili zřizovací listinu Správy jako příspěvkové organizace, čímž si pod sebe stáhli rozhodování o rozpočtu. Nakonec Velíška v říjnu z funkce odvolali. A řízením Správy Pražského byl dočasně pověřen právě Jan Novák.

Když už jsme zmínili Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého: ani jeden vysoce pravděpodobně nezačne pracovat ve státní správě. Oba se vrátí ke svému byznysu. Nejedlý měl hned několik firem, spolupracoval třeba s ropnou společností Lukoil. Mynář zase v Osvětimanech vlastní kromě jiného lyžařský park, srub a penzion. Z Prahy na východní Moravu ale podle svých kolegů odejít nechce.

Zatímco na svou budoucnost bez Zemana všichni na Hradě - jak vidno - pečlivě myslí, o prezidentův osud v penzi už tolik ne. Patrné je to z toho, jak je tři měsíce před koncem mandátu zaskočil dotaz, zda chystají nějakou instituci, která bude pečovat nejen o Zemanův odkaz a dokumentovat jeho život, ale i obyčejně zajišťovat jeho postprezidentské fungování.

Evidentně je nic takového doposud ani nenapadlo, přiznal šéf analytického odboru v prezidentské kanceláři Roman Lipták. „Všechny materiály, které se týkají obou funkčních období prezidenta Zemana, budou přístupné v archivu Kanceláře prezidenta republiky. A o způsobu a formě zpracování komplexního politického působení a odkazu Miloše Zemana povedeme diskusi.“

Jde samozřejmě hlavně o peníze a také energii. Jak už dříve zjistily Seznam Zprávy, žádná z významných byznysových skupin, za něž Zeman jako prezident lobboval, neplánuje finančně podpořit postprezidentské aktivity končící hlavy státu či instituci zasvěcenou jeho práci.

Jediné, s čím může prezident po odchodu z funkce počítat, je ochranka plus auto i s řidičem na náklady státu. Zároveň mu ještě podle zákona náleží doživotní renta 50 tisíc korun měsíčně a stejná částka na provoz kanceláře. Obě částky platí už dlouhé roky, aniž by byly valorizovány. Především 50 tisíc na pronájem kanceláře a plat nějakého tajemníka, který by vyřizoval poštu a nejrůznější pozvání, už dávno nemůže stačit.

I kvůli tomu se exprezident, pokud chce zůstat aktivní, bez pomoci neobejde. Václavu Havlovi v roce 2003 s rozjezdem knihovny nejvíce pomáhali byznysmen Zdeněk Bakala nebo Karel Schwarzenberg, který poskytl první prostory ve svém domě. A Václavu Klausovi v roce 2013 přispěl Petr Kellner z PPF jako hlavní sponzor Institutu v zámečku na Hanspaulce.

To, že nevznikne žádná Zemanova knihovna ani institut, nemusí být jen chyba jeho dnešních spolupracovníků. Je docela pravděpodobné, že sám Miloš Zeman - vzhledem ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu - o nic takového ani nestojí. Z jeho dosavadních výroků vyplývá, že se těší nejvíc na to, jak bude doma sedět a číst knížky.

To je rozdíl oproti jeho předchůdcům, kteří chtěli zůstat i po odchodu z prezidentského úřadu zůstat aktivní. „Na jeho programu se po odchodu z Hradu nic nezměnilo, pořád vypadal jako ten prezidentský. O Václava byl ohromný zájem - neustále nějaká pozvání, přijetí a rozhovory,“ vzpomíná Anna Freimanová z Knihovny Václava Havla.

Když Havel odcházel do „penze“, úmyslně nebral si sebou hlavní tváře své hradní kanceláře, jako byli kancléř Ivo Mathé nebo mluvčí Ladislav Špaček. První tým v knihovně tvořila trojice úředníků Jakub Hladík, Anna Freimenová a Martin Vidlák. „Šlo mu o to, aby nevytvářel dojem, že jeho prezidentství pokračuje a že tady máme dva prezidenty,“ vysvětluje Špaček.

Aktivní chtěl zůstat i Václav Klaus, který nemůže žít bez toho, aniž by ráno přišel do nějaké kanceláře, kde má svůj stůl. A také bez přednášek, seminářů nebo publikování nových knih. „Už dva roky před koncem mandátu vznikla idea, aby vznikla nějaká základna, kde bývalý prezident bude fungovat a působit jako veřejně činná osoba,“ vzpomíná Klausův věrný pobočník Jiří Weigl - na Hradě kancléř, dnes ředitel Institutu.

Zemanovo loučení

Prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou byli na návštěvě Ústeckého kraje. Setkali se s politiky i občany. Zeman ve svém projevu řekl, že jde o rozlučkovou návštěvu kraje, kde byl celkem sedmkrát. Podívejte se, jak návštěva severních Čech vypadala.

Weigl v roce 2013 zůstal po boku penzisty Klause, i když měl možnost zamířit do bankovní rady ČNB. „Nikdy jsem toho nelitoval, protože s Václavem se známe dlouhé roky už z doby před listopadem 1989. Protože jsem konzervativní člověk, rozhodl jsem se pokračovat,“ popisuje dnes.

Je možné, že Zemanova knihovna nevzniká i proto, že zas toho není tolik, co by se dalo dokumentovat nebo zkoumat. I když by bylo jistě zajímavé zmapovat jeho působení před rokem 1989, z něhož je širší veřejnosti známý jen kritický článek v Technickém magazínu o nefungujícím komunistickém modelu hospodářství.

Za prozkoumání by jistě stála i Zemanova proměna v politického cynika - vždyť ještě v projevech v československém Federálním shromáždění zkraje 90. let vystupoval jako liberální a tolerantní politik hájící menšiny.

Na druhou stranu, jeho osobnost není zdaleka tak košatá, jako Havlova nebo Klausova.„Václav Havel byl nejen prezident, ale také spisovatel, dramatik, myslitel a bojovník za lidská práva. Takže při bádání dodnes s údivem objevujeme jeho dosud neznáme práce," říká editorka z Havlovy knihovny Anna Freimanová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované