Hlavní obsah

Bahenní zimnice zabije stovky tisíc lidí ročně. Má ji zastavit RNA vakcína

Foto: Profimedia.cz

Malárii přenáší komáři rodu Anopheles.

Reklama

3. 3. 6:30

Malárie dlouhodobě patří mezi nejčastější příčiny smrti lidí na světě, podle nejdivočejších odhadů zabila polovinu ze všech lidí, co kdy žili. Přesto proti ní není žádné účinné očkování. To by však měla změnit nová RNA vakcína.

Článek

Nemoc, označovanou také jako bahenní zimnice, přenášenou komáry lidstvo objevilo před více než 100 lety. Kolem roku 1900 byla hojně rozšířená na všech kontinentech světa kromě Antarktidy. Ještě v roce 2002 plocha výskytu nemoci pokrývala široký pás podél rovníku o ekvivalentu 27 % světové pevniny. Dodnes zabíjí ročně stovky tisíc lidí, zejména dětí mladších pěti let z afrických států. Kromě antimalarik se proti nemoci aktuálně používá jediná vakcína s účinností asi 30 %.

To má ale změnit nová očkovací látka. Vakcínu beze jména už registruje úřad pro patenty a ochranné známky v USA (USPTO). Funguje na velmi podobném principu jako mRNA vakcíny proti covidu-19. Podle jejích autorů je dokonce technologie jejího vývoje o něco pokročilejší a slibuje snadnější masovou výrobu. Výsledky prvních testů jsou podle autorů víc než slibné.

Výskyt malárie ve světě od roku 1900 do roku 2002:

Foto: Our World in Data

Fialově je vyznačen stav v roce 2002, nejsvětlejší barva demonstruje rozsah před rokem 1900.

„Úroveň ochrany u myší byla pravděpodobně dosud nejvyšší, jakou kdo kdy viděl,“ řekl podle serveru The Academics Times Richard Bucala z lékařské fakulty americké univerzity Yale. Vědci si podle Bucaly nejprve mysleli, že budou potřebovat vlastní výrobek kombinovat s již existující málo efektivní vakcínou. „Z dosavadních pokusů to ale vypadá, že stačí imunizace jen naší vakcínou, až tak byly výsledky pozoruhodné,“ dodal expert.

Recept proti parazitovi, co vypíná imunitu

Po desítkách let snažení vědců z celého světa to vypadá, že se Bucalovi podařilo rozlousknout zásadní oříšek, který vývoj očkovacího séra proti malárii komplikuje.

Nemoc způsobují parazitičtí prvoci z rodu Plasmodium, v češtině známé jako zimničky, jejichž povrchové proteiny se umí měnit a bránit tvorbě funkčních paměťových T-lymfocytů, bez nichž vakcína nemůže fungovat.

Vakcíny obyčejně fungují tak, že injekcí s oslabeným virem v těle stimulují tvorbu protilátek. T-lymfocyty pak hrají zásadní roli v momentě, kdy virus z těla zmizí. V tu chvíli zodpovídají za zapamatování si informací, jak imunitní reakci spustit, až se virus zase objeví. A tohle se v případě malárie zatím žádné vakcíně dost dobře nepovedlo. Vědci ale prý zjistili proč a vymysleli, jak problém vyřešit.

„Naše studie indikují, že za to může jeden konkrétní genový produkt - PMIF. Když tento faktor eliminujete, tělo si přirozeně imunitu vytvoří,“ řekl Bucala a dodal, že přesně o to se pokusil prostřednictvím postupu využívajícího informace k tvorbě daného proteinu v RNA.

Jak fungují RNA vakcíny?

Jednou z hlavních funkcí RNA je zajištění přenosu genetického kódu z DNA do tvorby proteinů v buňkách. Bucala spolu s předním odborníkem na RNA vakcíny Andrewem Geallem prostřednictvím příslušného vlákna RNA do lidských buněk dokázal dostat jen tu informaci, co je třeba k výrobě problematického PMIF proteinu. Buňky tak protein, který je sám o sobě neškodný, začnou vyrábět a imunitní systém se ho naučí likvidovat. Udělá tak i poté, co ho spatří spolu s malárii způsobujícím parazitem.

Foto: Profimedia.cz

Vlákno DNA (vlevo) a RNA (vpravo).

Mnohým tento princip může v době, kdy se o vakcínách mluví častěji než kdy jindy, připadat povědomý. Úplně stejně totiž funguje třeba vakcína od Pfizeru nebo Moderny proti covidu-19. Rozdíl je v tom, že tyto vakcíny do buněk neposílají informaci k výrobě proteinu PMIF, ale takzvaného spike proteinu, kterým se virus SARS-CoV-2 přichytává a proniká do hostitelských buněk.

Od koronavirových RNA vakcín se ta proti malárii liší i tím, že k přenosu genetických informací namísto mRNA (z anglického messenger RNA neboli poslíček) používá saRNA, což podle Bucaly umožňuje očkovat o hodně menšími dávkami. „Na saRNA stačí několik litrů syntetické výroby na milion dávek. Je to o hodně efektivnější než zavedené mRNA vakcíny,“ řekl Bucala.

Foto: Sanofi, Seznam Zprávy

Takto fungují mRNA vakcíny od Pfizeru a Moderny. Ve vývoji jich je takových víc, například od firem CureVac nebo Sanofi.

Konkrétně se mRNA a saRNA technologie liší v tom, že saRNA (z anglického self-amplifying neboli „samozesilující“ RNA) obsahuje také kód virového enzymu. Ten v buňce pomáhá vytvářet více kopií RNA, čímž se i zrychlí produkce žádaných bílkovin. Celkové množství látky potřebné ke kýženému efektu může být podstatně nižší.

Bucala s Geallem už svůj výtvor postoupili instituci Oxfordské univerzity, která stojí za koronavirovou vakcínou produkovanou firmou AstraZeneca. Bucala si myslí, že nová saRNA technologie by časem mohla být zahrnuta i do vývoje koronavirových vakcín, čímž by se výrazně zlepšily výrobní kapacity. To už se ostatně děje, žádná saRNA vakcína proti covidu-19 ale ještě není v pokročilém stadiu vývoje.

Jako další můžou přijít vakcíny na HIV nebo rakovinu

RNA vakcíny pracující s mRNA ostatně nejsou ve světě vědy nic nového. Svět je poznává zhruba od začátku 80. let a už dlouho se pracuje na vývoji takových vakcín proti celé řadě dalších nemocí. S covidem-19 ale loni přišlo bezprecedentní úsilí, a tak se vakcíny podařilo vyvinout rekordní rychlostí.

Například společnost Moderna loni zároveň zaznamenala několik úspěchů při vývoji mRNA vakcíny proti HIV či viru Nipah. Společně s německou společností BioNTech patří Moderna k předním firmám, které se pokouší i o mRNA vakcíny proti rakovině. Ve vývoji jsou i vakcíny tohoto typu i proti chřipce, roztroušené skleróze i onemocněním srdce.

Vědci se shodují, že rekordně rychlý vývoj takových vakcín proti koronaviru v loňském roce je dědictvím předešlých dlouhých desítek let výzkumů. Zároveň ale může jít i o předzvěst brzkých úspěchů i u dalších vakcín proti ostatním chorobám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované