Článek
Nejméně 95 procent Evropy zažilo v roce 2025 nadprůměrné roční teploty. Ledovce ve všech evropských regionech zároveň zaznamenaly celkový úbytek hmoty, Island evidoval dokonce druhý největší úbytek ledovců v historii měření. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to ve středu uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
„Subarktická Fennoskandinávie zažila v červenci nejdelší vlnu veder v historii měření, která trvala tři týdny. Během tohoto období dosáhly a překročily teploty v blízkosti a uvnitř polárního kruhu 30 stupňů Celsia, přičemž maximum 34,9 stupně Celsia bylo naměřeno v obci Frosta v Norsku,“ stojí v prohlášení služby Copernicus. Fennoskandináve zahrnuje Skandinávii, Finsko, Karélii a poloostrov Kola.
Rychlé oteplování v Evropě snižuje podle nové zprávy rozsah sněhové a ledové pokrývky, zatímco nebezpečně vysoké teploty vzduchu, sucho, vlny veder a rekordní teploty oceánů ovlivňují oblasti od Arktidy po Středomoří. Evropa, stejně jako mnoho dalších regionů světa, čelí stále silnějším dopadům - od rekordních vln veder na pevnině i v moři, přes ničivé lesní požáry až po pokračující úbytek biodiverzity - s důsledky pro společnosti i ekosystémy napříč kontinentem, dodává zpráva.
Lesní požáry zničily v loňském roce přibližně 1,034.550 hektarů porostu, což je největší plocha v historii měření. Průtoky řek pak byly v celé Evropě po dobu 11 měsíců v roce podprůměrné. Bouře a záplavy postihly tisíce lidí po celé Evropě, ačkoli extrémní srážky a povodně byly podle zprávy služby Copernicus méně rozšířené než v posledních letech.
Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky vedly k významnému úbytku sněhové a ledové pokrývky. V březnu 2025 byla sněhová pokrývka v Evropě asi o 1,32 milionu čtverečních kilometrů (31 procent) menší, než je průměr - což odpovídá celkové rozloze Francie, Itálie, Německa, Švýcarska a Rakouska. Jednalo se o třetí nejmenší rozsah sněhové pokrývky od začátku pořizování záznamů v roce 1983
„Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, a dopady jsou již nyní závažné,“ uvedl Florian Pappenberger, generální ředitel Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které se podílelo na vypracování zprávy. „Zpráva z roku 2025 nabízí jasné a praktické poznatky, které podpoří politická rozhodnutí a pomohou veřejnosti lépe porozumět měnícímu se klimatu, ve kterém žijeme,“ dodal.
Na zprávě o stavu klimatu v Evropě v roce 2025 (ESOTC 2025), kterou vydaly společně Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), se podílelo přibližně 100 vědeckých přispěvatelů.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data poskytují obyvatelům EU aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
