Hlavní obsah

Do práce jen čtyři dny v týdnu. Experiment letos zažívá boom

Foto: Profimedia.cz

Kratší pracovní doba výrazně podporuje flexibilitu práce, která má velký vliv na spokojenost zaměstnance. Spokojený zaměstnanec je pak produktivnější (ilustrační fotografie).

Reklama

20. 6. 11:10

Ve světě letos výrazně přibylo států a společností, které chtějí prozkoumat důsledky zkrácení pracovního týdne o jeden den. Řada předešlých výzkumů ukázala, že zaměstnanci jsou díky tomu produktivnější, má to ale i svá úskalí.

Článek

Přes tři tisíce Britů od tohoto měsíce začalo na půl roku pracovat v novém režimu – jejich pracovní doba je kratší o 20 % ve srovnání s klasickým pracovním týdnem, zatímco plat zůstává stejný.

Jde o dosud největší pokus se čtyřdenním pracovním týdnem, jaký kdo na světě provedl. Zapojilo se do něj 70 společností z různých sektorů, od firem poskytujících finanční služby až po restaurace s typickým britským rychlým občerstvením fish and chips.

Projekt zaštiťuje neziskovka 4 Day Week Global ve spolupráci s think-tankem Autonomy a s vyhodnocováním výsledků budou pomáhat i vědci z univerzit v Cambridgi, Oxfordu a z Boston College.

Základním úkolem je ověřit funkčnost modelu 100 : 80 : 100, tedy 100 % platu za 80% pracovní dobu a závazek zachování 100% produktivity. Ideu přístupu, kdy lidé výměnou za větší množství volného času pracují s větším nasazením, vysvětlila Seznam Zprávám odbornice na psychologii pracovního zdraví Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR.

Zkrácený pracovní týden podle ní lze chápat jako jeden ze způsobů, jímž se dá podpořit flexibilita práce, která je naprosto klíčová pro spokojenost zaměstnance, od níž se do značné míry odvíjí jeho výkony. „Flexibilita práce se teď hodně řeší, protože je to jeden z hlavních faktorů ovlivňujících pracovní spokojenost,“ uvedla psycholožka. „Spokojení zaměstnanci mají větší zaujetí pro práci a závazek vůči firmě. Podle řady výzkumů toto vede k vyšší produktivitě,“ dodala.

Na Islandu experiment slavil úspěch

Dosud největší experiment s čtyřdenním pracovním týdnem se odehrál na Islandu. Za podpory vlády a správy hlavního města Reykjavík se do něj v letech 2015 až 2019 zapojilo mnoho firem s celkem asi 2 500 zaměstnanci. Ačkoliv se o tomto experimentu běžně hovoří jako o zkoušce čtyřdenního pracovního týdne, není to úplně přesné – ve skutečnosti byla totiž doba většinou zkrácena spíš o půlku dne než o celých osm hodin).

Projekt nicméně zaznamenal velký úspěch a zaujal celý svět. Podle výsledků totiž zaměstnanci udělali buď stejně, nebo dokonce ještě více práce ve srovnání s klasickým pětidenním týdnem. Na Islandu to vedlo k tomu, že k roku 2021 mělo kratší pracovní dobu (nebo alespoň závazný příslib) 86 % pracovní síly celé země.

Výhody i nevýhody

Podobných pokusů se v minulosti odehrála celá řada a drtivá většina má podobné výsledky. Podle Zábrodské je ale potřeba si uvědomit, že mnoho z těchto experimentů bylo čistě v režii firem, které se pro ně samy rozhodly a samy i zpracovávaly a prezentovaly výsledky.

„Ne vždy jsou tyto výsledky vědecky doložené a nemůžeme počítat s tím, že jsou zcela objektivní. Co se týče vědeckých výzkumů, tak ty dosud ukázaly velké výhody zkráceného pracovního týdne, ale i nějaké nevýhody,“ řekla psycholožka.

Hlavní a velká výhoda je podle ní již zmiňovaná vyšší produktivita zaměstnanců. Případné nevýhody se odvíjí podle toho, o jakou formu čtyřdenního pracovního týdne vlastně jde a v jakém sektoru se režim nasadí.

Nové experimenty s kratší pracovní dobou

  • Ještě tento rok se podle organizace 4 Days Week Global spustí podobný experiment jako v Británii i v Austrálii, USA, Kanadě a na Novém Zélandu.
  • V Belgii letos v únoru schválili reformu, díky níž si zaměstnanci mohou sami vybrat, jestli budou pracovat jen čtyři dny v týdnu. Musí si ale delší víkend vynahradit přesčasy a všechny čtyři dny tak pracovat 10 hodin.
  • Španělsko letos schválilo státem podporovaný pokus čtyřdenního režimu, kterého by se mělo zúčastnit asi 6 000 zaměstnanců z 200 firem.
  • Litva letos nabídla státním zaměstnancům, kteří mají dítě mladší tří let, čtyřdenní pracovní týden zkrácený o osm hodin.
  • Prozkoumat možnosti čtyřdenního pracovního týdne prostřednictvím velkého pokusu se rozhodli i v Portugalsku, minulý měsíc to schválil parlament.
  • V březnu představilo návrh počítající se čtyřmi pracovními dny (ne nutně ale i se zkrácením 40hodinové pracovní doby) Rumunsko.

„Pokud se například do čtyř dnů firma snaží dostat klasických 40 hodin, efekt je podle dosavadních výzkumů spíš negativní. Když lidé musí čtyři dny pracovat 10 hodin, jsou unavení a podle studií více propadají prokrastinaci a jsou méně efektivní,“ řekla Zábrodská.

Ideální čtyřdenní pracovní týden v kontextu zvýšení produktivity je podle ní takový, který nenutí zaměstnance napracovávat hodiny a pátý den z celkové pracovní doby vyjme se vším všudy.

Pokud se zkrátí celkový počet hodin, efekt na produktivitu je podle Zábrodské už dobře prokázaný. „To prostě funguje,“ uvedla odbornice. Mohou se podle ní ale objevit jiné problémy na straně zaměstnavatele.

„Narazila jsem na zkušenost s negativním vlivem pro firmy v podobě organizačních problémů. Ve snaze pokrýt práci ve všech dnech a nutnosti náboru nových zaměstnanců,“ řekla Zábrodská s tím, že hodně záleží na tom, v jakém oboru firma podniká.

Dobře se s těmito změnami podle ní vypořádávají například kancelářské práce, problémy mají naopak třeba služby, zdravotnictví a do jisté míry úplně všechna zaměstnaní, jež vyžadují fyzickou přítomnost zaměstnance na pracovišti.

Vymáhání efektivity silou je kontraproduktivní

Zábrodská ale zdůrazňuje, že komplikací jsou skutečně organizační problémy, a nikoliv to, že se nezvýšila produktivita zaměstnanců. Produktivita by se totiž po zvýšení flexibility (a tedy i spokojenosti) díky zkrácení pracovní doby měla podle psycholožky zlepšit i v takových firmách, které dřív sázely na úplně opačnou strategii v podobě maximálního dohledu a kontrol.

„Snaha kontrolovat efektivitu zaměstnanců dozorem a přísností je kontraproduktivní. Je dobře prokázáno, že lidé se v takové práci cítí špatně, mají negativní vztah k firmě a to má své dopady,“ řekla odbornice. Ve firmách, jež se snaží své zaměstnance na každém kroku hlídat, je podle ní vyhýbání se práci a sabotování firmy paradoxně velmi časté.

„Tohle je něco, co se v odborných kruzích dlouho ví a je to dobře prokázané. Implementace, to je ale už jiná věc. Zrovna u nás v Česku je tento přístup založený na kontrole docela častý, a to i ve státních organizacích, včetně zaměstnání, kde to vůbec nedává smysl,“ řekla Zábrodská.

Na plošnou změnu ještě koncept není dost vyzkoušený

I přesto, že pozitivní dopady čtyřdenního pracovního dne jsou podle Zábrodské prokázané, a to zejména na pracovní zdraví zaměstnanců, vidí psycholožka jako ideální přístup nechat o případné změně rozhodovat firmy. Na plošné přikázání čtyřdenního pracovního týdne státem podle ní tento koncept není ještě dost dobře vyzkoušený.

Většina dosavadních experimentů totiž podle Zábrodské netrvala dostatečně dlouho na to, aby byla jistota, že odhalí případný pokles produktivity. Ten by totiž teoreticky mohl rázem vystřídat počáteční fázi vyššího pracovního nasazení způsobeného nadšením z vítané změny.

Konkrétně v Česku by podle Zábrodské změna pracovní doby také pravděpodobně přinesla problémy v sektorech, které jsou už teď personálně poddimenzované, tedy například ve zdravotnictví a školství.

„V některých sektorech by se mohla snížit dostupnost základních služeb. To vidím jako zásadní riziko, a proto si myslím, že by místo plošného čtyřdenního pracovního týdne bylo lepší pracovat na zlepšování pracovních podmínek a poskytování vyšší míry podpory zaměstnancům,“ uvedla psycholožka.

Nakonec Zábrodská vyzdvihla, že zkrácení pracovní doby má pozitivní vliv v první řadě hlavně na flexibilitu práce, a tedy spokojenost zaměstnance, která se až následně promítá do zvýšené efektivity. Spokojenost zaměstnance se přitom dá zlepšit i mnoha jinými způsoby, a to včetně těch, které vůbec nic nestojí – například slovní pochvalou od manažera či vedoucího. „Zrovna na to se v Česku často zapomíná,“ uzavřela Zábrodská.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované