Hlavní obsah

Jsem taky uprchlík, říká běloruská studentka, která pomáhá na hranicích

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Uprchlíkům pomáhá i Běloruška Žeňa. Sama před několika měsíci utekla ze své země.

Reklama

Na Slovensko dorazily už tisíce lidí z Ukrajiny. Dobrovolníci už zaznamenali i případy, kdy se děti oddělí od rodičů a přejdou hranici samy. V Ubľe pomáhá i běloruská uprchlice.

Článek

Ve všední den dopoledne je na slovenské straně hraničního přechodu Ubľa překvapivý klid. V jednu chvíli je před improvizovaným utečeneckým střediskem v tamním kulturním domě snad víc dobrovolníků a novinářů než lidí prchajících z Ukrajiny.

Důvod se dozvídáme ihned. „Ukrajinci přechod na noc zavřeli,“ hlásí nám jeden ze členů Slovenského červeného kříže, který do velké várnice připravuje čerstvý čaj. Kyvadlová doprava totiž začíná uprchlíky pomalu zase přivážet od hranice.

Hlavní sál kulturního domu je plný lůžek. Jsou i na pódiu. Na nich polehávají děti, které tam s matkami čekají, až je někdo odveze. Tu a tam přijde jedna z dobrovolnic a zakřičí nabídku odvozu. Nabízí většinou Prahu nebo Bratislavu, objevil se ale i někdo, kdo je schopen uprchlíky přiblížit i do Skandinávie. Na tuto nabídku ale nikdo nereaguje.

Na jednom z lehátek sedí dívka v bílém kulichu, kterou utěšuje mladá řádová sestra. „Je to čtrnáctiletá holka, která přišla úplně sama. Rodiče jsou snad někde v Polsku, nějak se rozdělili. Hranice přešla sama. Měli jsme tady ale i sedmiletou, která přišla sama,“ vysvětluje mi mladá dobrovolnice Žeňa.

Je studentkou Trnavské univerzity, chce být doktorkou. I ona je uprchlice. Před režimem běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. „Domů se vrátit nemůžu. Pomáhali jsme lidem, kteří měli po protestech problémy, byli zranění, měli polámané nohy. Jen jsme jim nosili jídlo. A sebrali nás policajti,“ vysvětluje, proč se rozhodla z Minsku utéct.

+16

Mluví obstojně slovensky. „No, já nemůžu na praxi přijít za pacienty a říct jim: promiňte, neumím slovensky,“ rozesměje se. Ve škole jí dovolili si vzít týden volno, příští týden se už ale musí vrátit na studia.

V Ubľe pomáhá i několik řádových sester. Mají nedaleko svoji misii, řada z nich hovoří ukrajinsky. „Je nám blízké pomáhat. Dívám se, jestli někdo něco nepotřebuje. Myslím, že moje úloha je si s nimi spíš popovídat, zjistit, co potřebují,“ vysvětluje starší šedovlasá sestra oblečená do rozlišovací vesty s logem katolické charity.

Její kolegyně už míří se sušenkou a teplým čajem k mladé matce.

Válka na Ukrajině

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Ptáme se dobrovolníků, co je nejvíc potřeba. Odpovídají, že především SIM karty s nabitým kreditem a internetem. První, co uprchlíky zajímá, je spojení s domovem. Aby dali domů vědět, že dorazili v pořádku. A také aby zjistili, jestli jsou v pořádku jejich blízcí. SIM karty se už u většiny přechodů snaží rozdávat slovenští operátoři.

A stále jsou potřeba i lidé, kteří uprchlíky z hranic odvezou. Na hranice totiž podle Čechů míří stále víc lidí, kteří nemají dohodnutý odvoz od rodiny či známých žijících v okolních zemích.

Reklama

Doporučované