Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Křehká stabilita v ohrožení. Ve stínu Ukrajiny posiluje Rusko vliv v Bosně

Foto: Profimedia.cz

Lídr bosenských Srbů Milorad Dodik s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Reklama

6. 3. 17:55

Rusko už dlouho více či méně nápadnými kroky utužuje svůj vliv v Bosně, zejména v Republice srbské. Teď by se Balkán mohl stát prostředkem k obcházení sankcí zavedených kvůli Ukrajině, řekl SZ balkanista František Šístek.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dělí je stovky kilometrů. Autem byste z jedné země do druhé jeli téměr celý den a museli byste překonat nejméně dva další státy. Přesto může dění v první zemi, které sleduje celý svět, ještě víc narušit už tak křehkou stabilitu té druhé, jež momentálně média tolik nezajímá. Řeč je o Ukrajině a Bosně.

Mírové povinnosti v Bosně momentálně leží na bedrech evropské vojenské mise EUFOR. Operace má dohlížet na dodržování Daytonské dohody z roku 1995 a její součástí je i společný výcvik s ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny.

Válka v Bosně a Hercegovině

Foto: Shutterstock.com

Muž utíká přes území nikoho v centru Sarajeva. Šlo o oblasti, které byly na mušce odstřelovačů usazených ve svazích nad Sarajevem. Duben 1993.

  • Konflikt vypukl na území bývalé Jugoslávie počátkem 90. let minulého století. Když Chorvatsko a Bosna a Hercegovina vyhlásily nezávislost, zahájili etničtí Srbové, kteří byli proti rozpadu Jugoslávie, boje s cílem „urvat“ si samostatná území v obou oblastech. Přibližně ve stejné době pak mezi sebou začali bojovat také Chorvati a Bosňáci, a to převážně o území. Válka si vyžádala přes 100 tisíc životů.
  • Válka skončila v roce 1995 podpisem Daytonské dohody zprostředkované mezinárodním společenstvím. Země vyšla z jednání jako stát složený ze dvou částí – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, přičemž Sarajevo zůstalo jako nerozdělené hlavní město země. Dohoda byla řešením poválečných problémů – územního uspořádání a politického rozdělení moci.
  • Daytonská mírová dohoda zároveň zřídila Úřad vysokého představitele jmenovaného ze zahraničí, který zastřešuje přítomnost mezinárodních organizací a řídí civilní správu země.
  • Během konfliktu své domovy opustila asi polovina z více než čtyř milionů obyvatel. Polovina z těchto lidí – přibližně milion – odešla do zahraničí a mnoho se jich po válce už nevrátilo. Důvodem byla například neutěšená ekonomická situace, ale i politické či majetkové překážky.

A Evropská unie s možností zvýšeného napětí v Bosně počítá. Vzhledem k vývoji ve východní Evropě se preventivně rozhodla téměř zdvojnásobit počet svých mírových sil. Do země by k původním 600 členům EUFOR mělo přibýt dalších 500 příslušníků ze záloh, kteří budou převeleni z Rakouska, Bulharska, Rumunska a Slovenska. První „várka“ do země dorazila již minulý víkend.

„Jde o obezřetné a přiměřené opatření, které odráží jednoznačný závazek EU a EUFOR k územní celistvosti a suverenitě Bosny a Hercegoviny,“ stojí ve vyjádření na oficiálním webu mise.

Podle balkanisty Františka Šístka již dříve Rusko přispívalo k destabilizaci Bosny. „Již pod rouškou covidu bylo evidentní, že se i po ruském vzoru srbští nacionalisté pokoušejí dosáhnout nějakých svých větších cílů a že se projevují mnohem agresivněji,“ upozornil v rozhovoru odborník. S pokračujícím konfliktem na Ukrajině pak bude podle něj tato aktivita posilovat.

„Rusko se situaci v Bosně nějakým způsobem pokouší destabilizovat, respektive udržet její rozdělení. Celkem otevřeně také podporuje srbskou nacionalistickou linii a provázanost se Srbskem,“ dodal Šístek.

Postoj k Ukrajině

Bosna již dlouhé roky není jednotná a neshodne se ani teď na postoji k válce na Ukrajině. Předsednictvo země má tři členy – zástupce Bosňáků, bosenských Srbů a bosenských Chorvatů.

Zatímco Chorvat Željko Komšić a Bosňák Šefik Džaferović ruské uznání nezávislosti separatistických regionů i jeho následnou agresi odsoudili, Srb Milorad Dodik je toho názoru, že země by se v otázce dění na Ukrajině neměla stavět na žádnou stranu.

Právě to se také stalo předmětem sporu středečního jednání předsednictva, které lídr bosenských Srbů nakonec opustil. Dodik měl požádat o změnu programu jednání, chtěl se věnovat přijetí stanoviska předsednictva k situaci na Ukrajině. Podle toho, co sdělil novinářům, s ním však zbylí dva členové „triumvirátu“ odmítli diskutovat.

Tento scénář následně potvrdil i Džaferović, podle kterého se Dodik snažil zavést debatu k něčemu, co Bosna již dávno vyřešila. „Řekl, že Bosna a Hercegovina by měla být neutrální. Ne, Bosna a Hercegovina není neutrální, je s celým civilizovaným světem a tak to i zůstane. Jsou to naše rozhodnutí a rozhodnutí našich institucí,“ citoval zástupce Bosňáků deník Dnevni avaz.

Ze židle Dodika nadzvedla i skutečnost, že Komšić pověřil tamní ministryni zahraničí Biseru Turkovićovou, aby ve svých dalších aktivitách v otázce ruské agrese „jednala v souladu s Chartou OSN“, jejímž je Bosna signatářem. Podle lídra bosenských Srbů má ale zahraniční politiku země mít na starosti pouze předsednictvo Bosny a Hercegoviny.

Podle Komšiće Dodik postupuje na základě „dohodnutých plánů s Ruskou federací“ s cílem destabilizovat Bosnu a Hercegovinu. Dodik se také již několikrát nechal slyšet, že se Bosna nepřipojí k sankcím Evropské unie či kohokoliv jiného vůči Rusku. Pro Republiku srbskou, v jejímž čele stojí, je takový krok prý nepřijatelný.

V pondělí se lídr bosenských Srbů dokonce z vlastní iniciativy telefonicky spojil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Podle informací, které zveřejnilo ruské velvyslanectví v Bosně, se diskutovalo právě o situaci na Ukrajině a „důvody rozhodnutí ruského vedení byly přijaty s pochopením“.

Ruský vliv

Bosna jakožto celek na Rusku závislá není. Ruský vliv v zemi, o kterém se často mluví, se projevuje pouze u jedné ze tří tamních největších komunit – u bosenských Srbů. U Bosňáků a Chorvatů podpora Ruska nebo Putina nemá oporu.

„V srbském prostředí je provázanost s Ruskem dvojí. Jednak přímá, kdy se Rusko nějakým způsobem v Republice srbské angažuje, a druhá linie je provázaná s tím, že se velmi prorusky již delší dobu projevuje samotné Srbsko. To jako vedlejší stát má velký vliv na bosenské Srby a s Ruskem je někdy hodně a až podezřele propojeno,“ informoval balkanista Šístek.

„Myslím si, že v Republice srbské přímo vidíme kroky, které jsou trochu synchronizované jednak s Bělehradem, ale i s Ruskem,“ upozornil odborník. Patrné má být také to, že ruská diplomacie se s touto bosenskou entitou snaží být ve větším kontaktu. „Před několika týdny se například ve městě Bratunac, kde žilo hodně muslimů a dodnes se tam vracejí, setkal ruský velvyslanec s představitelem ultranacionalistické srbské organizace Východní alternativa.“

Jde o organizaci, která otevřeně prosazuje jak srbský nacionalismus, tak geopolitickou orientaci na Rusko. Provokativně také chtěla ve Srebrenici postavit pomník Vitalije Čurkina, zesnulého ruského diplomata, který svého času v OSN vetoval návrh o prohlášení masakru ve Srebrenici za genocidu.

„Ve městě Banja Luka se pak staví srbsko-ruský chrám, takové rusko-pravoslavné centrum. To by mělo být dalším centrem ruského vlivu v této části Balkánu. A to ani nemluvím o některých poměrně otevřených akcích Nočních vlků. Prezident Dodik dokonce před covidem jejich vůdce i vyznamenal,“ poukazuje na další ruské nitky balkanista.

Noční vlci

Jde o kontroverzní ruský motorkářský klub, který je znám vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a svým nacionalismem. Existují také jeho různé odnože, jedna z nich funguje i v Republice srbské.

„Musíme ale vidět také provázanost s jinými oblastmi na Balkáně. Jsou tu snahy o destabilizaci situace v Černé Hoře a také je tu otázka severního Kosova nebo samotného Srbska. Jde v zásadě o snahy, aby v daných zemích byly proruské režimy a aby z nich víceméně byla zóna ruského vlivu,“ vysvětlil Šístek.

Na Balkán podle něj také pronikla geopolitická představa „ruského světa“, tedy oblasti ruského vlivu, která by měla být pod Ruskem sjednocena. Zmenšenina této ideologie je živá právě i v již zmiňovaném Srbsku. Myšlenka „srbského světa“ pro změnu spočívá ve sjednocení oblastí, kde žijí Srbové, ale i těch, na které si Srbsko dělá nárok.

Šístek pak ve spojení s děním na Ukrajině zmiňuje i možnost, podle které by se na Balkáně díky speciálním vztahům s Ruskem mohly porušovat sankce, které budou vůči zemi platit jinde v Evropě. „Například se tam přeregistrují ruské firmy nebo tam lidé budou schovávat své majetky,“ nastínil některé z potenciálních scénářů.

Bosensko-hercegovinská krize

Podle Milorada Dodika má mít Republika srbská, jedna ze dvou částí země, právo na vlastní armádu, celní a daňový systém i soudnictví. V prosinci minulého roku jeho přesvědčení podpořili i tamní poslanci, kteří si odhlasovali přenesení kompetencí z úrovně Bosny a Hercegoviny na úroveň Republiky srbské.

Přenesení pravomocí na Republiku srbskou podle Dodikovy rétoriky znamená návrat k původnímu nastavení, které v zemi po válečném konfliktu zavedla Daytonská dohoda. Ústavní experti to ale považují za protiústavní.

První „balonek“ byl v tomto ohledu vykopnutý již v říjnu minulého roku v podobě zákona o lécích a zdravotnických potřebách. Tehdy vznikl plán vytvořit vlastní agenturu pro léčiva, která přitom roky funguje právě na federální úrovni.

Směr, kterým se Bosna ubírá, znepokojuje i některé západní státy. Již začátkem listopadu navíc Christian Schmidt, který v zemi momentálně zastává funkci vysokého představitele, varoval před možným opětovným rozhořením válečného konfliktu. Bosna podle něj totiž čelila „největší existenční hrozbě poválečné éry“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované