Článek
Šéfka hlavní venezuelské opoziční aliance María Corina Machadová ve čtvrtek v Oslu poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera, jelikož ona nestihla dorazit na ceremoniál včas. Machadová také uvedla, že její cesta z vlasti byla extrémně nebezpečná, ale že se navzdory riziku zatčení do Venezuely vrátí i s Nobelovou cenou. Neřekla ale, kdy se tak stane. Podle deníku El País také vyjádřila naději, že její země bude opět svobodná a stane se majákem demokracie. Americký prezident Donald Trump už ve středu prohlásil, že by „nebyl spokojený“, pokud by Machadová byla po návratu do Venezuely zatčena.
„Chci poděkovat všem mužům a ženám, kteří riskovali životy, abych dnes mohla být tady. Jednoho dne vám o tom budu moci povědět, ale teď je rozhodně nechci vystavovat nebezpečí,“ řekla Machadová na společné tiskové konferenci s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem.
Osmapadesátiletá Machadová dorazila do Norska ve středu večer a cestovala z Venezuely zřejmě přes karibský ostrov Curaçao, kam pro ni podle zdrojů deníku The Wall Street Journal přiletělo soukromé letadlo z Miami. To ji dopravilo do Osla.
Spojené státy mají nyní v karibské oblasti největší nasazení své armády za několik desetiletí. Operaci, s níž začaly USA v srpnu, označují za protidrogovou a útočí tam na lodě, které Pentagon považuje za pašerácké. Od začátku září takto zabila americká armáda téměř devět desítek lidí, které bez důkazů označila za pašeráky drog.
I venezuelského autoritářského lídra Nicoláse Madura, jehož prezidentský mandát americká vláda neuznává kvůli nedemokratickým volbám, Washington viní z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států. Podle řady analytiků ale není primárním cílem americké operace boj proti obchodu s drogami, nýbrž snaha způsobit pád Madurova režimu. Trump několikrát zmínil i možnost pozemní vojenské invaze do Venezuely, někteří se ale domnívají, že ji neprovede a že pouze stupňuje tlak ve snaze přimět venezuelskou armádu, aby přestala Madura podporovat.
Machadová ve čtvrtek na tiskové konferenci dostala i otázku stran možné americké invaze do Venezuely. Odpověděla, že v její zemi už působí agenti Ruska, Íránu či libanonského hnutí Hizballáh, kteří spolupracují s Madurovým režimem. Machadová dlouhodobě kritizuje autoritářský režim ve své zemi a už dříve uvedla, že ho lze svrhnout jen zahraniční intervencí.
„Venezuelský lid cítí, že svět je s ním,“ řekla Machadová po ranní návštěvě norského parlamentu. „Přivezu ji do Venezuely ve správný čas. Neříkám kdy ani jak to udělám, ale udělám všechno pro to, abych se mohla vrátit,“ dodala. „Toto není běžná diktatura, je to zločinecká struktura, která pronásleduje, mučí a vraždí, aby se udržela u moci a podílí se na obchodu s drogami, nelegálním obchodu se zlatem a dalších ilegálních činnostech,“ řekla Machadová novinářům.
Dcera Machadové Ana Corina Sosaová ve středu při přebírání Nobelovy ceny jménem své matky toto ocenění věnovala všem venezuelským politickým vězňům a Venezuelanům pronásledovaným autoritářským režimem, jejich rodinám a všem, kdo bojují za lidská práva. Sosaová také uvedla, že svou matku osobně neviděla dva roky. Ceremoniálu se účastnila i Corina Pariscaová, matka Machadové.
Machadová v noci na čtvrtek pozdravila stovky svých příznivců z balkonu hotelu v Oslu, kde se objevila na veřejnosti poprvé od letošního ledna. Venezuelská prokuratura ji totiž viní mimo jiné z vlastizrady či spiknutí, za což ji hrozí až 30 let vězení. Machadová podporuje i mezinárodní sankce zavedené vůči Venezuele některými zeměmi, včetně USA, kvůli porušování lidských práv a principů demokracie režimem prezidenta Nicoláse Madura. Za to dostala podobně jako další opoziční lídři zákaz výkonu veřejných funkcí a loni nemohla kandidovat do prezidentské funkce.
Machadová tvrdí, že Maduro nevyhrál poslední prezidentské volby v červenci 2024, jako to uvedla ústřední volební komise. Ta přitom dosud nezveřejnila kompletní výsledky voleb, na rozdíl od opoziční koalice, která na základě výsledkových listin z více než 80 procent volebních místností označila za vítěze prezidentských voleb opozičního lídra Edmunda Gonzáleze. I toho režim obvinil ze spiknutí, a on před represemi loni utekl do Španělska.
