Mám strach. Ukrajinci v Česku se svěřují s obavami z nové vlády

„Do Česka jsem se přestěhovala, protože jsem neměla jinou možnost. Rusové se chystali obklíčit moje město a jen tak tak se nám podařilo utéct,“ řekla Seznam Zprávám grafická designérka Jelyzaveta.

Do Prahy přijela se svým snoubencem krátce po začátku ruské invaze, nyní má ale obavy, jak se k ní a jejím krajanům postaví nová vláda.

Nejvíce ji prý vyděsila předvolební rétorika některých stran, které slibovaly Ukrajině utnout veškerou pomoc a Rusko nevnímaly jako agresora. „Jsem nesmírně vděčná za to, jakou pomoc jsem tady dostala, ale po těchto volbách vážně přemýšlím, jestli bych se neměla vrátit na Ukrajinu. Pořád na to musím myslet, mám strach, že tady už brzy nebudeme vítaní,“ popsala.

Jelyzaveta patří mezi ty, kteří se zapojili do ankety Seznam Zpráv. Redakce formou otevřeného dotazníku oslovila 50 ukrajinských uprchlíků všech věkových skupin, kteří reagovali přes komunity na sociálních sítích.

Nejde o reprezentativní vzorek, ale o sondáž, která zachycuje osobní zkušenosti a pocity těch, jichž se politické změny můžou bezprostředně dotknout.

Válka na Ukrajině byla jednou z největších krizí, jimž během svého mandátu musela čelit dosluhující vláda Petra Fialy (ODS). Byla náhlá, masivní a zasáhla miliony lidí, kteří uprchli ze svých domovů. Kabinet musel rychle reagovat na humanitární potřeby, přijímat uprchlíky a koordinovat podporu.

Česko poskytlo útočiště statisícům Ukrajinců, z nichž většina pracuje, případně podniká. A podle studie Boston Consulting Group a Aspen Institute Central Europe, zpracované pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, by tu přes čtvrt milionu uprchlíků z Ukrajiny mohlo zůstat trvale.

Jaké k tomu budou mít podmínky, záleží i na postoji rodící se vlády, kterou by podle dosavadních jednání měly vytvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě. Právě nový kabinet může ovlivnit další vývoj české migrační politiky.

Z odpovědí pro Seznam Zprávy vyplynulo, že řadu respondentů znepokojila především rétorika v předvolební kampani, která byla podle expertů záměrně přehnaná a nyní už částečně slábne.

Někteří - podobně jako Jelyzaveta - přiznali, že právě kvůli ní začali alespoň na chvíli zvažovat, zda by nebylo jistější z Česka odejít než čekat, jak se nová vláda k Ukrajincům skutečně postaví.

V odpovědích nejčastěji zmiňovali obavy z možné ztráty práv a pobytu či například nejistotu ohledně víz nebo občanství. Mnohé zneklidňuje i šíření nenávisti.

Řada dotázaných vyjadřovala strach z omezení humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, což by podle nich mohlo posílit ruskou agresi. Kritizovali také populistický přístup některých politiků a neskrývali obavy z geopolitických dopadů, například oslabení spolupráce s EU a NATO.

„Založili jsme během pár let firmu, máme Ukrajince i Čechy, ale teď si nejsme jistí, že budeme mít víza,“ uvedl jeden z Ukrajinců, který v Česku podniká. „Osobně pochybuji, že někdy dostanu občanství,“ dodal.

Jiní upozorňovali na atmosféru ve společnosti. „SPD ve svém programu šíří lži o Ukrajincích a podněcuje nenávist. Je to nebezpečné,“ napsal jeden z dotázaných. „Bojím se, že se lidé začnou chovat jinak. Že budeme znovu ti cizí, na které je snadné ukázat prstem,“ popsal další.

„Samozřejmě mi záleží na tom, že tady mohu žít důstojný život, ale pokud by bylo potřeba se přestěhovat znovu, zvládl bych to. Nemám děti, takže by to pro mě nebylo tak těžké. Ale přiznám, že bych obzvlášť těžce nesl, kdyby vláda přestala aktivně čelit ruskému vlivu tak, jak to dělala dosud,“ vyjádřil další z obav sedmadvacetiletý IT specialista, který si přál zůstat v anonymitě.

„Pokud Česko přestane Ukrajině pomáhat, pomůže to Rusku okupovat nejen naši zemi, ale ohrozí i Evropu,“ zmínil jiný z Ukrajinců. Objevila se i varování před proruskými postoji a oslabováním vztahů se spojenci. „Nová vláda může zpochybnit naši podporu EU a NATO. To není jen o Ukrajině, to je o budoucnosti celé Evropy.“

V návrhu programového prohlášení se píše, že „Česká republika je svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance. Evropská unie má však své limity – nemá právo vnucovat členským státům rozhodnutí, která zasahují do jejich vnitřní suverenity“. Zároveň se v něm strany zavazují, že „členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci nebude předmětem referenda“.

Co se Ukrajiny týče, v dokumentu je zmíněna jen okrajově: „Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě.“

Pokud jde o migraci, slibuje nový zákon o azylu, který má být „jasný a spravedlivý - azyl bude udělován pouze ve výjimečných, přesně definovaných případech“. Migrační politika prý „bude reflektovat potřeby trhu práce a bezpečnostní zájmy České republiky“.

Představitelé jednotlivých stran na dotazy Seznam Zpráv nereagovali.

Šéf hnutí ANO a předpokládaný příští premiér Andrej Babiš dříve mluvil o pomoci uprchlíkům a jejich začleňování do pracovního trhu, zároveň však zdůrazňoval, že ti, kteří chtějí v Česku zůstat, mají mít stejné podmínky jako Češi.

V minulosti volil tvrdší slova a připomínal, že po válce by se někteří uprchlíci měli vrátit domů. Zástupci hnutí ANO také několikrát uvedli, že mají v plánu zrušit, nebo přinejmenším udělat zásadní revize některých dosavadních iniciativ, například českou muniční podporu Ukrajině.

„Upřímně mě to děsí. Můj otec už dlouhé měsíce sedí v zákopech, takže vím, jak vypadá realita na frontě. Každé zpoždění dodávek munice znamená konkrétní životy, které mohou být ztraceny. A přitom je to tak jednoduché: čím lépe bude vyzbrojena Ukrajina, tím menší je šance, že jednou bude muset bojovat samotná Evropa,“ řekla Seznam Zprávám Anastasia Sihnajevská, jedna z nejviditelnějších tváří ukrajinské komunity v Česku a zakladatelka organizace Hlas Ukrajina.

Hnutí SPD se k pokračující pomoci Ukrajině staví restriktivně a dlouhodobě kritizuje náklady spojené s přijímáním cizinců. Předseda Tomio Okamura už v květnu při rozhovoru na CNN Prima News uvedl, že pokud bude jeho hnutí ve vládě, „udělá revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v České republice“. Pracovat by tu podle něj měli pouze ti, „kteří jsou na pozicích, kde nelze zaměstnat Čechy“. Ostatním by povolení k pobytu ukončil.

Strana rovněž prosazuje revizi azylového zákona a upozorňuje, že tzv. Lex Ukrajina 7 skončí v březnu 2026, kdy chce prosadit nové, přísnější podmínky.

Motoristé vedení Petrem Macinkou se konkrétně k uprchlíkům veřejně příliš nevyjadřovali. Na dotaz Novinek Macinka uvedl, že otázka prodloužení dočasné ochrany „zatím není úplně definitivně vyjasněná“ a že „nemá tak velkou prioritu jako například rozpočet“. Strana však během kampaně opakovaně kritizovala rozsah pozornosti, kterou podle ní Fialova vláda věnovala Ukrajině a ukrajinské pomoci.

„Můžeme vidět, že tady skutečně zaznívají ty kritické hlasy a česká společnost se v podpoře Ukrajiny zásadním procesem otřásá, a někdy je to opravdu nepříjemné sledovat,“ říká pro Seznam Zprávy analytik Pavel Havlíček a potvrzuje, že k tomu došlo zásadně během kampaní, kdy na kritice pomoci Ukrajině jednotlivé strany stavěly svou kampaň.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ukrajinští uprchlíci za první tři čtvrtletí letošního roku zaplatili na odvodech a některých daních 23,2 miliardy korun, tedy výrazně více, než kolik ve stejném období činila poskytnutá pomoc ve formě dávek, zdravotní péče či vzdělávání.

„S tím je samozřejmě spojen značný ekonomický potenciál. Komunita je význačná, dobře integrovaná do české ekonomiky. V zásadě v některých sektorech a profesích je český stát na ní závislý. Mluvím například o pomocných zdravotnických profesích, stavebnictví a celé řadě dalších služeb, ať už uklízejících či prodavačských,“ vysvětlil Havlíček.

Právě proto si myslí, že Andrej Babiš k zásadním změnám nepřistoupí. Navíc sám budoucí premiér se netajil tím, že pro koncern Agrofert pracuje asi 1600 Ukrajinek a Ukrajinců, jsou tedy přímou součástí jeho podnikání.

S tím souhlasí i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má za to, že si šéf ANO nebude chtít v zahraničí ničit reputaci. „Pokud by zásadně otočil, tak se výrazně sníží jeho prestiž a pozice mezi ostatními prezidenty a premiéry. Nemyslím tedy, že budeme kopírovat směr Maďarska nebo Slovenska,“ řekl pro Seznam Zprávy současný vedoucí Katedry bezpečnostních studií na Vysoké škole CEVRO.

Podle expertů je pravděpodobné, že nová vládní koalice bude hledat umírněnější přístup v oblastech, kde se jejich postoje dosud výrazně rozcházely – včetně otázky podpory Ukrajiny a přístupu k uprchlíkům.