Hlavní obsah

NATO odmítlo požadavky Moskvy. Rusko údajně přesouvá další vojsko na západ

Foto: Profimedia.cz

NATO by podle generálního tajemníka Stoltenberga chtělo s Ruskem jednat například o kontrole zbraní.

Reklama

12. 1. 15:25
aktualizováno • 12. 1. 16:36

Ve středu poprvé od roku 2019 jednala Rada NATO–Rusko. Tématem byly mimo jiné ruské bezpečností požadavky ve vztahu k Ukrajině.

Článek

Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po středečním prvním jednání Rady NATO–Rusko od roku 2019 to řekl šéf aliance Jens Stoltenberg.

Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky znemožnit vstup do NATO Ukrajině a stáhnout alianční jednotky a zbraně ze zemí východního křídla bloku. Rusko naproti tomu dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů, dodal Stoltenberg.

„Jsme připraveni jednat, ale abychom dosáhli opravdového pokroku a podstatné dohody, musí dojít k deeskalaci,“ prohlásil šéf NATO. Spojenci podle něj vyzvali Rusko, aby ukázalo vůli k jednání tím, že stáhne své jednotky od hranic s Ukrajinou, kde je podle odhadů Západu okolo 100 000 vojáků připravených k invazi. Moskva odmítá, že by se chystala Ukrajinu napadnout, pro další rozhovory však trvá na svých podmínkách.

Středeční zhruba čtyřhodinové jednání navázalo na pondělní setkání zástupců Ruska a Spojených států v Ženevě. Zatímco USA v Bruselu stejně jako ve Švýcarsku zastupovala náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová.

Podle ní bylo středeční jednání pouze začátkem pro dlouhodobější rozhovory, v nichž by Moskva měla pokračovat. „Pokud Rusko vycouvá, bude zcela zjevné, že to s diplomacií nikdy nemyslelo vážně. Proto se kolektivně připravujeme na všechny eventuality,“ řekla novinářům.

Ruská strana tentokrát vyjednávací tým obměnila. Moskvu reprezentoval náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec při NATO Alexandr Gruško spolu s náměstkem ministra obrany Alexandrem Fominem.

Podle Stoltenberga Rusové zcela neodmítli myšlenku na pokračování rozhovorů, vzali si však čas na rozmyšlenou, než se Moskva vyjádří k jejich možnému časovému plánu. Další jednání, o něž aliance stojí, by mohla vedle Ukrajiny zahrnovat širokou škálu témat včetně kontroly zbraní, dodal šéf NATO.

Rusko však dalo najevo, že není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů, dodal Stoltenberg.

Aliance se podle něj na druhé straně musí připravit i na „reálnou hrozbu nového ozbrojeného konfliktu v Evropě“. NATO již dříve Moskvu varovalo, že v případě nové ruské agrese proti Ukrajině sáhnou členské země k tvrdým ekonomickým sankcím, mohly by však přistoupit také k dalším krokům.

„Pokud Rusko znovu použije sílu proti Ukrajině a podnikne invazi na Ukrajinu, potom budeme muset vážně uvažovat o posílení naší přítomnosti ve východní části aliance,“ doplnil Stoltenberg. Rusko by tak podle něj dosáhlo opačného efektu, než o jaký v současnosti usiluje.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ještě před skončením rozhovorů podle agentury TASS zopakoval, že pokračování alianční politiky otevřených dveří a rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím představují pro jeho zemi hrozbu.

„Na rozdíl od amerických představitelů ze sebe raději nechrlíme hrozby, ultimáta a nepředvídáme vysokou cenu, kterou by někdo mohl platit,“ reagoval Peskov na varování Spojených států, která zaznívala před rozhovory.

Další ruská vojenská technika směřuje na západ

Západ je v posledních měsících obezřetný kvůli zvýšené ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Obává se, že Moskva plánuje invazi do sousední země. Rusko odmítá, že by něco takového jakkoli plánovalo.

Rusko ale aktuálně podle investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) přesouvá vojenskou techniku ze Sibiře a Dálného východu do svých západních regionů.

Tři scénáře francouzských tajných služeb

Podle zdrojů z francouzských tajných služeb, které citovala stanice Europe 1, by plnou vojenskou invazi mohli Rusové provést za méně než týden. Francouzi přitom počítají se třemi základními scénáři.

1. Ruská invaze na Ukrajinu

Tento scénář počítá s četnými ztrátami na životech na obou stranách. Britové prý už mají připravený evakuační plán pro své občany.

2. Anexe Donbasu

Tento plán je podle důstojníka tajných služeb o dost pravděpodobnější. Rusové by mohli na východě Ukrajiny vyvolat ozbrojený incident, vzít si ho jako záminku a poslat na Donbas tanky i pěchotu.

3. Koridor na Krym

Třetí scénář počítá s možností útoku na jihoukrajinská města, aby si Rusko vytvořilo spojnici s poloostrovem Krym, který násilně obsadilo v roce 2014.

CIT uvedla, že na sociálních sítích odhalila asi 30 videí, která zachycují vojenskou techniku na silnicích, nádražích nebo ve vlacích jedoucích směrem na západ. Většina z těchto videí byla natočena na východní Sibiři nebo na ruském Dálném východě. Organizace upozornila, že počet těchto videí se v posledních dnech zvýšil.

Na záběrech jsou vidět nákladní vozidla, tankovací vozidla, bojová vozidla pěchoty, raketomety Grad a Uragan, upřesnili analytici. Společně s technikou se osobními nebo nákladními vlaky přesouvají i vojáci, domnívají se spolupracovníci CIT. Jejich množství ale podle nich nelze odhadnout.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované