Hlavní obsah

„Vítejte v další tchajwanské krizi“. Čína vyhrožuje USA vojenským zásahem

Foto: Vectorkel, Shutterstock.com

Čína hrozí, že předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů při zvažované cestě na Tchaj-wan zajistí „vojenský doprovod“.

Reklama

27. 7. 16:32

Zvěsti o cestě šéfky americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wan byly hřebíkem do rakve čínsko-amerických vztahů. Čína dala jasně najevo, že hladký průběh návštěvy nedovolí. USA jsou na vážkách, protože neexistuje snadné řešení.

Článek

Stačilo málo a čínsko-americké vztahy našly nové dno.

„Pokud se Nancy Pelosiová rozhodne přiletět na Tchaj-wan, Čína udělá všechno pro to, aby její snahy podkopala. Nad Tchaj-wanem zajistíme bezletovou zónu, nebo ji na ostrov doprovodí letectvo Lidové osvobozenecké armády. Všechno je možné. Pokud Washington Pelosiové v cestě na Tchaj-wan nezabrání, musí počítat i s vojenským konfliktem.“

Vzkaz, který vyslala Čína prostřednictvím svých ministerských mluvčích a státních médií, Washington nebere na lehkou váhu. Extrémně znepokojen je Bílý dům i Pentagon, podle kterého by cesta Pelosiové mohla vyvolat další krizi v Tchajwanském průlivu.

Americký prezident Joe Biden jemně prohlásil, že ani americká armáda nepovažuje cestu 82leté předsedkyně Sněmovny reprezentantů „právě teď za dobrý nápad“. Pelosiová se však zjevně zastrašit nenechala. „Myslím, že tím chtěl prezident říct, že se armáda možná bojí sestřelení mého letadla nebo něčeho podobného. To přesně nevím,“ řekla dle CNN.

Biden tak vyslal nejvyšší představitele, včetně poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, aby vysvětlili rizika. V rozhodnutí Pelosiové ale ani prezident zabránit nemůže. Výkonná a zákonodárná složka americké vlády jsou oddělené a rovnocenné.

Ačkoli sama Pelosiová doposud neobjasnila, jak vážné její cestovní plány jsou, oheň už je na střeše.

Podle zdrojů Financial Times je reakce Pekingu na zvěsti o cestě vysoce postavené americké političky na Tchaj-wan podstatně agresivnější než kdykoli předtím, kdy Čína vyjadřovala nespokojenost s americkými kroky a politikou vůči Tchaj-wanu.

Bezradný Joe

Čína od zbytku světa vyžaduje tolerování takzvané politiky jedné Číny, která mimo jiné Tchaj-wan chápe jako neoddělitelnou součást Čínské lidové republiky.

Čínskou provincií byl ostrov pouze 10 let, než byl roku 1895 postoupen Japonsku jako kolonie. Na konci 2. světové války spadl pod správu Čankajškovy Čínské republiky. Čankajšek se po prohrané občanské válce s Mao Ce-tungem stáhl z pevniny na ostrov. Mao Ce-tung s komunisty na pevnině vyhlásil vznik Čínské lidové republiky. Pod Čankajškovým vedením na ostrově dál existovala Čínská republika. Tchaj-wan tak fakticky Čínské lidové republice nikdy nepatřil.

Foto: Profimedia.cz

Nancy Pelosiová je známá pro svou kritiku Číny, před lety sama na pekingském náměstí Nebeského klidu rozvinula transparent na památku obětí masakru z roku 1989.

Washington od normalizace vztahů v roce 1979 oficiálně uznává reprezentaci v Pekingu za jedinou vládu Číny. Tchaj-wan má však silnou podporu mezi americkou veřejností i v Kongresu.

Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla

  • V Číně a Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
  • Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k opětovnému získání ostrova.
  • Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon, Taiwan Relations Act, však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.

Joe Biden sice v cestě Nancy Pelosiové zabránit nemůže, Číňané však ano.

„Už žádnou slabost a sebemrskačství“

Nejeden analytik varuje, že vztahy Spojených států a Číny vstupují do „nebezpečného období“. Sestřelení amerického vojenského letadla s předsedkyní parlamentu se sice (zatím) jeví jako scestné, čínská strana však přislíbila, že pokud se k ostrovu letadlo s Pelosiovou přiblíží, „doprovodí ji i čínské letectvo, a poprvé v historii tak přeletí ostrov vojenská letadla z pevniny“. Takto provokativní krok by dostal čínská a americká letadla do nebezpečně těsného kontaktu.

Pravděpodobnější scénář je vyhlášení bezletové zóny nad Tchaj-wanem. „Čína odpoví bezprecedentními protiopatřeními - nejsilnějšími, jaké kdy přijala od krize v Tchajwanském průlivu,“ řekl CNN Š' Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů na Renmin University of China. Odkazoval tak na napětí mezi velmocemi z 90. let.

Otázka narušení politiky jedné Číny je pro Peking letos o to citlivější - schyluje se k velkému sjezdu vládnoucí Komunistické strany, který se koná jednou za pět let.

Letošní zasedání je obzvláště důležité a doprovází jej o to větší omezení a šíření propagandy. Očekává se, že sjezd připraví přechod Si Ťin-pchinga do dlouhého třetího funkčního období.

A tak se zdá, že Washington a Peking uvázly v patové situaci. Pokud Pelosiová poletí, vyhodnotí nevyzpytatelná Čína krok USA jako provokaci. Pokud Washington couvne, Peking může dojít k závěru, že Američané udělali ústupek. A ani na to nehodlají Spojené státy přistoupit.

„Předsedkyně Pelosiová by měla jet na Tchaj-wan a prezident Biden by měl dát Si Ťin-pchingovi jasně najevo, že s tím Komunistická strana Číny nemůže nic dělat,“ řekl senátor za Nebrasku Ben Sasse, republikán, který se za demokratickou předsedkyni staví jen velmi vzácně. „Už žádnou slabost a sebemrskačství,“ dodal.

Cestu Pelosiové v neděli podpořil také bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Nabídl, že kolegyni doprovodí. „Nancy, pojedu s tebou. Do Číny mám zákaz, ale ne na Tchaj-wan, který miluje svobodu. Uvidíme se tam!“ napsal někdejší šéfdiplomat Donalda Trumpa na svém Twitteru.

Uposlechnout čínské hrozby by bylo dle analytiků kontraproduktivní.

„Strach z čínské odvety by neměl diktovat partnerské vztahy,“ řekl pro server Axios Enoch Wu, zakladatel tchajpejského think tanku Forward Alliance a bývalý pracovník tchajwanské Rady národní bezpečnosti.

„Z Mnichova 1938 jsme se poučili, že usmiřování nikdy neuspokojí usmiřovaného,“ řekl s odkazem na Mnichovskou dohodu, která umožnila nacistickému Německu anektovat část Československa ve snaze uspokojit expanzivní ambice nacistického Německa a zabránit vypuknutí války.

Linka Washington–Peking

Patovou situací by mohl zamávat telefonát mezi Joe Bidenem a Si Ťin-pchingem plánovaný na čtvrtek. Hovor bude teprve pátým mezi oběma vůdci od doby, kdy se Biden před 18 měsíci stal americkým prezidentem. Původně se předpokládalo, že hlavním tématem jejich hovoru budou otázky typu vojenské výzvy, válka na Ukrajině a technologické soupeření. Akutně je však třeba vyřešit Tchaj-wan.

„Biden se pravděpodobně pokusí přesvědčit Si Ťin-pchinga, že cestu Pelosiové nepodporuje a že nejde o zastřenou snahu USA změnit status quo,“ řekl pro Financial Times Zack Cooper, expert na Asii z think tanku American Enterprise Institute.

Pokud Pelosiová ze své cesty necouvne, Si Ťin-pching krok Američanů může pochopit dvěma způsoby, píše analytik Taylor Fravel.

„Může dojít k závěru, že USA upouští od politiky jedné Číny k bodu, ze kterého není návratu. Nebo že jím Biden opovrhuje,“ uvedl. V každém případě je jasné, že přímý kontakt mezi oběma lídry odpověď Číny zintenzivní.

„Takže se připoutejme, vážení. Míříme přímo ke čtvrté krizi v Tchajwanském průlivu,“ dodal Fravel.

Vojenské konflikty v Tchajwanské úžině se rozhořely v 50. letech 20. století, tedy v desetiletí po vyhlášení komunistické Číny. Peking dvakrát ostřeloval několik odlehlých ostrovů kontrolovaných Tchaj-pejí.

K poslední, třetí velké krizi došlo v letech 1995–1996 poté, co tehdejší tchajwanský prezident Lee Teng-hui navštívil USA. Návštěva Čínu rozzuřila natolik, že vypálila rakety do vod kolem Tchaj-wanu. Krize skončila až poté, co USA vyslaly do oblasti dvě bojové skupiny letadlových lodí, aby Tchaj-peji vyjádřily silnou podporu.

Peking za poslední rok počet svých vpádů do vzdušného prostoru v blízkosti Tchaj-wanu více než zdvojnásobil. „Militarizace Jihočínského moře ze strany Číny, potlačování pokojných protestů a trvalé vměšování do voleb po celém světě jsou překročením červených linií – nikoli přátelskými návštěvami mezi dvěma demokratickými zeměmi,“ dodal Š' Jin-chung.

„Tchaj-wan musí i nadále očekávat čínskou agresivitu a připravovat se na ni, a to i bez návštěv amerických představitelů.“

Kdy Čína napadne Tchaj-wan?

Otázka dle analytiků už dávno nezní „jestli“, ale „kdy“.

Američtí představitelé tvrdí, že nemají žádné konkrétní zpravodajské informace naznačující, že by se čínské vedení rozhodlo zasáhnout proti Tchaj-wanu brzy. Analytici uvnitř i vně americké vlády však zkoumají, kdy by mohla být pro Čínu optimální doba k podniknutí odvážnějších akcí.

Generál Mark A. Milley, předseda amerického sboru náčelníků štábů, minulý týden uvedl, že chování čínské armády v asijsko-pacifickém regionu je „výrazně a znatelně agresivnější“.

Přestože výhrůžkami o „znovusjednocení“ Číny Peking nešetří celé roky, k útoku se stále nemá. Podle analytiků Čína moc dobře ví, že by bylo dobývání Tchaj-wanu krvavou epizodou.

„Četl jsem řadu studií, které tvrdí, že Čína pro napadení Tchaj-wanu zatím nemá dostatečnou vojenskou výbavu. Přestože má největší loďstvo na světě, není nejsilnější, tím disponují Spojené státy. Čína prý nemá dostatek potřebných výsadkových lodí, nemá dostatek vojenské techniky, aby obsazení Tchaj-wanu proběhlo rychle. I kdyby ho nenapadla, Čína se díky Ukrajině učí, jak svět na takový konflikt reaguje. Ale stejně tak se učí i Tchajwanci,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář Tomáš Etzler.

„Jak ale upozorňuje řada západních generálů, Čína nemá žádné bojové zkušenosti. Vůbec se neví, jak by se zachovali, jak by armáda byla schopná bojovat. Naposledy bojovali v roce 1979 ve Vietnamu, kde dostali hrozný výprask,“ dodal Etzler.

A tak zatím zůstává jen u nebezpečných provokací a výhrůžek. Čínské představitele návštěvy Tchaj-wanu vysoce postavenými politiky jiných států obzvláště dráždí. Nancy Pelosiová svou cestu oznámila už v dubnu, musela ji ale odložit kvůli pozitivnímu testu na covid-19. Nový termín sama nepotvrdila, nicméně se spekuluje, že by se mohla trefit do oslav výročí založení Čínské lidové osvobozenecké armády, které připadá na 1. srpna.

Během více než třicetiletého působení v Kongresu si Nancy Pelosiová vypěstovala pověst tvrdé kritičky čínského režimu. Nezůstává jen u slov - před lety sama na pekingském náměstí Nebeského klidu rozvinula transparent uctívající památku těch, kteří byli zabiti při krvavém potlačení prodemokratických protestů v roce 1989, je také zastánkyní prodemokratických protestů v Hongkongu.

Nejen to z ní udělalo terč kritiky ze strany Pekingu. Pelosiová si notuje také s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, která se sama vzpírá výhrůžkám Pekingu. Obě ženy jsou zastánkyněmi základních demokratických hodnot, liberální politiky či manželství osob stejného pohlaví, píše AP.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované