Hlavní obsah

Nobelovu cenu za mír získali aktivisté z Běloruska, Ruska a Ukrajiny

Foto: ČTK

Běloruský aktivista Ales Bjaljacki, letošní držitel Nobelovy ceny za mír, je aktuálně vězněm režimu. (Zde na snímku z pražské návštěvy v září 2015.)

Reklama

aktualizováno •

Nobelovu cenu za mír získal běloruský aktivista a obhájce lidských práv Ales Bjaljacki, sdružení ruských lidskoprávních organizací Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.

Článek

Nobelovu cenu za mír letos získala jedna osobnost a dvě organizace bojující za lidská práva. Nobelův výbor prestižní cenu udělil Alesi Bjaljackému, Bělorusovi, který se stal celosvětovým symbolem boje za svobodu a důstojnost. Dále pronásledované ruské organizaci Memorial. A ukrajinskému Centru pro občanské svobody.

Letošní laureáti si cenu podle Nobelova výboru vysloužili reprezentací občanské společnosti ve svých zemích.

„Mnoho let prosazovali právo na kritiku mocných a chránili základní lidská práva. Vynaložili výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně představují důležitost občanské společnosti pro mír a demokracii,“ stojí v oficiálním prohlášení.

Ales Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí v Bělorusku v polovině 80. let. Mimo jiné v roce 1996 založil organizaci Viasna (Jaro), která se soustředila zejména na pomoc zatčeným demonstrantům a jejich rodinám. Bjaljacki kvůli své aktivitě strávil období mezi lety 2011 až 2014 ve vězení, zadržen byl i po velkých protestech proti režimu Alexandra Lukašenka v roce 2020. 

Za mřížemi je dodnes, aniž by se dočkal soudu.

Aktuálně z Běloruska

Diktátor Alexandr Lukašenko chystá pomstu vůči Bělorusům, kteří si zařídili život v zahraničí. Chce je připravit o občanství. Zároveň připravuje amnestii. I ta bude mít ovšem háček.

Lidskoprávní organizace Memorial vznikla v roce 1987 a původně bojovala proti útlaku komunistického režimu. Po rozpadu Sovětského svazu se z Memorialu stala nejvlivnější lidskoprávní organizace v Rusku. Nad rámec dokumentace obětí komunistického režimu Memorial sbíral důkazy i o porušování lidských práv vládou Ruské federace nebo o válečných zločinech spáchaných ruskou armádou v Čečensku.

Memorial a jeho stoupenci čelili v Rusku represím, někteří z nich byli i zavražděni. V roce 2021 organizaci ruské soudy „zrušily“.

K tématu

Dokumentovala zločiny sovětského režimu a bojovala za lidská práva v Rusku i postsovětských zemích. S tím je ale nejspíš konec. Ruský nejvyšší soud nařídil rozpustit lidskoprávní organizaci Memorial.

Centrum pro občanské svobody začalo fungovat v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po letošní ruské invazi začala organizace pracovat na mapování válečných zločinů spáchaných Ruskem.

Ceny se tradičně předávají až dva měsíce po vyhlášení 10. prosince na počest zakladatele Alfreda Nobela, který tentýž den v roce 1896 zemřel. Kromě medaile, diplomu a certifikátu je součástí každé ceny i finanční odměna – letos 10 milionů švédských korun (22,5 milionu českých korun).

Jako poslední se každý rok vyhlašuje cena za ekonomii, kterou Královská švédská akademie věd oznámí v pondělí 10. října.

Reklama

Doporučované