Hlavní obsah

Nový čínský ministr obrany je na sankčním seznamu USA. Kupoval ruské zbraně

Foto: Profimedia.cz

Nový čínský ministr obrany Li Šang-fu při nedělní přísaze. Na snímku vpravo.

Při největší restrukturalizaci vlády za poslední roky Čína v neděli vyměnila mimo jiné i ministra obrany. Nově se funkce chopil Li Šang-fu, který je na sankčním seznamu USA a pracoval v čínském satelitním programu.

Článek

V souladu s tím, co bylo rozhodnuto už na říjnovém sjezdu čínské komunistické strany, dokončuje Čína sérii změn ve vládních funkcích. V neděli čínský parlament stvrdil změnu i na křesle ministra obrany, kam usedne generál Li Šang-fu.

Muž, kterého experti na bezpečnost popisují jako technokrata, co zmodernizoval čínskou armádu.

CNN píše, že jeho jméno podle expertů „neunikne pozornosti USA“ i kvůli pošramoceným vztahům s Washingtonem.

Pětašedesátiletý Li Šang-fu je totiž od roku 2018 na sankčním seznamu Spojených států kvůli nákupu ruských zbraní. Konkrétně šlo o odvetné opatření administrativy exprezidenta Donalda Trumpa například za čínský nákup ruských stíhaček SU-35 a protivzdušného systému S-400.

Jmenování Li Šang-fua do funkce je podle expertů oslovených agenturou Reuters pravděpodobně odměnou za práci na modernizaci čínské armády. Li od roku 2016 zastával vysokou funkci v oddělení armády, které zodpovídalo za zrychlení rozvoje čínských kybernetických a vesmírných schopností.

Podle odborníků může Liova historie „technokrata a pracovníka v čínském satelitním programu“ hrát klíčovou roli ve směřování čínské armády.

„Operační a technologické pozadí nového čínského ministra je obzvlášť případné, protože Čínská lidová osvobozenecká armáda se chce stát armádou světové úrovně do roku 2049,“ řekl k tomu pro Reuters James Char ze singapurského bezpečnostního think-tanku RSIS.

Kromě nového ministra obrany čínský parlament v neděli zvolil i čtveřici nových vicepremiérů a několik dalších ministrů. Už v pátek také podle očekávání zvolil nového premiéra Li Čchianga.

Změny ve vládě nahrávají posílení vlivu prezidenta Si Ťin-pchinga. Tomu parlament ostatně v pátek oficiálně posvětil bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Reuters ho proto označuje za nejmocnějšího vůdce země od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Související témata:

Doporučované