Hlavní obsah
Online

Státy Evropské unie schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku

Foto: Profimedia.cz

Transparent s podobiznou ruského oligarchy Romana Abramoviče během zápasu anglických fotbalových klubů Chelsea a Newcastle United.

Reklama

14. 3. 0:00
aktualizováno • 14. 3. 23:09

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 14. 3.

  • Ukrajinská státní společnost provozující jaderné elektrárny Enerhoatom uvedla, že ruské okupační síly odpálily výbušniny v areálu Záporožské jaderné elektrárny. Kontrolovaná detonace se měla odehrát v místech, kde hořelo po nočním útoku, při kterém Rusové největší jaderné zařízení v Evropě 4. 3. zabrali. Tedy ve výcvikovém zařízení a u prvního bloku elektrárny.
  • Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc, Kremlu podle informací listu Financial Times docházejí některé druhy zbraní. Vláda prezidenta Joea Bidena se kvůli tomu obává, že Peking podkopá snahy Západu pomoci obraně Ukrajiny. Více v tomto textu.
  • Dosud nejsilnější veřejné přiznání, že akce Moskvy nepostupuje dle plánu - tím je výrok Putinova spojence, šéfa Národní gardy Viktora Zolotova. Řekl, že ruská vojenská operace na Ukrajině nepostupuje tak rychle, jak si Kreml představoval.
  • Zástupci zemí Evropské unie dnes schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. Na sankční seznam přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
  • Válka už je pouhých 20 kilometrů od hranic členské země NATO. Rusko podle ukrajinských úřadů v neděli ráno raketami zaútočilo na vojenskou základnu ve městě Javoriv u polských hranic.
  • Česká vláda začíná hledat pozemky pro budování uprchlických táborů. Více zde.

Situaci jsme sledovali i v neděli:

  • O co žádalo Rusko v Číně?

    Podle amerických médií, která se odkazovala na zdroje z americké administrativy, požádali Rusové Čínu o pomoc při invazi na Ukrajinu.

    Podle CNN šlo o finanční i vojenskou pomoc, která měla mimo jiné zahrnovat také dodávky jídla vhodného pro okamžitou konzumaci na frontě. Ta totiž při invazi mimořádně vázne a okupační armáda nestíhá její vlastní zásobování.

    Konkrétně dodávky jídla by mohly být artiklem, kde by Peking podle CNN mohl Moskvu podpořit, aniž by musel čelit reakci USA a spojenců kvůli podpoře Ruska při jeho invazi na Ukrajinu. USA už totiž Čínu varovaly, aby se nepokoušela Rusům pomáhat s obcházením sankcí. O tomto tématu také v Římě jednal americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan s vysokým čínským diplomatem Jangem Ťie-čchem.

    Peking informace o pomoci Rusku odmítl a označil je za dezinformace.

  • Disclose: Francie dodávala Rusku vojenské vybavení i po anexi Krymu

    Francie dodávala Rusku vyspělé vojenské vybavení mezi lety 2015 a 2020, kdy už byly v platnosti unijní sankce vůči Rusku za jeho anexi poloostrova Krym z roku 2014.

    Dnes to napsal server Disclose, který se opírá o uniklé utajované vládní dokumenty a o informace z volně dostupných zdrojů. Francouzské ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že smlouvy na vybavení s Ruskem byly podepsány ještě před zavedením sankcí, dodávky proto neodporovaly postihům ani postojům EU.

    Disclose uvádí, že francouzské společnosti dodaly mezi lety 2015 a 2020 Rusku vojenské vybavení v celkové hodnotě 152 milionů eur (3,8 miliardy Kč). Největší zakázky měly firmy Thales a Safran, v nichž je největším akcionářem francouzský stát.

    Rusko v tomto období dostalo z Francie termokamery do více než 1 000 tanků či pokročilé navigační systémy a infračervené detektory pro stíhačky a vrtulníky. Disclose poznamenává, že některá z těchto zařízení se teď zřejmě používají při ruské invazi na Ukrajinu.

  • Ruské síly v Kyjevské oblasti útočily na přesouvající se civilisty

    Skrze sedm humanitárních koridorů se dnes podařilo evakuovat asi 4000 lidí, oznámila podle agentury Reuters ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle serveru Meduza šlo o evakuace z Kyjevské a Luhanské oblasti a do tohoto počtu nejsou započítány zmíněné evakuace z Mariupolu.

    Vicepremiérka zároveň sdělila, že tři další koridory nefungovaly tak, jak měly, a uvedla, že ruské síly v Kyjevské oblasti útočily na přesouvající se civilisty. Rusko odmítá obvinění, že se ruští vojáci zaměřují na civilisty.

  • Reuters: Obyvatelé Oděsy plní pískem pytle, kterými chrání město a památky

    Obyvatelé Oděsy dnes vytvořili lidský řetěz, aby dostali těžké pytle s pískem z pláže do nákladních aut, zatímco toto jihoukrajinské přístavní město horečně buduje obranu proti postupujícím ruským jednotkám. Lidé ze všech společenských vrstev krátce po ruské invazi na Ukrajinu začali plnit pytle pískem a převážejí je do města, kde slouží k budování bariér a k ochraně památek, napsala dnes agentura Reuters.

    „Pracujeme tady, protože neumíme zabíjet,“ řekl Viktor Skrypnik, který akci fotografoval. Kolem něj se míhaly desítky lidí a bagr vršil hromady písku. Lidé občas zpívali vlastenecké písně. „Nejsme profesionální válečníci, ale můžeme naší armádě pomoci. Asi 60 procent vítězství tady zajišťují (obyčejní) lidé,“ dodal Skrypnik.

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve občany vyzval, aby se jakýmkoli způsobem zapojili do válečného úsilí.

  • Rusové téměř nepostupují, Ukrajinci narušují logistiku, tvrdí Washington

    Ukrajinské armádě se daří narušovat zásobování ruských vojenských operací na Ukrajině a postup ruských jednotek nadále vázne téměř na všech frontách. Takto dnes médiím popsal vývoj války nejmenovaný vysoce postavený činitel při nejnovějším brífinku amerického ministerstva obrany. Tvrdil také, že nedělní ruský útok na základnu v západoukrajinském městě Javoriv neznemožnil Západu dodávat zbraně ukrajinské armádě.

    Ruská armáda v posledních dnech pokračuje v ostřelování cílů napříč Ukrajinou, ovšem nedaří se jí obsazovat větší města. Analytici v minulých dnech varovali před možným útokem na Kyjev, který se podle všeho Rusové snaží obklíčit, ani 19. den války ovšem takovouto operaci nepřinesl. Ruské jednotky jsou na západ i na východ od metropole, za tvrdého ukrajinského odporu se ale v posledních dnech výrazně nepřibližovaly, tvrdí Washington.

    Podle dnešního brífinku Pentagonu téměř všechny ruské snahy na Ukrajině „zůstávají zaseklé“. Ruské síly u Kyjeva, včetně medializovaného konvoje na severozápad od města, podle těchto tvrzení o víkendu nijak znatelně nepokročily. Kolona 50 až 60 ruských vozidel mezitím mířila na město Izjum jihovýchodně od Charkova, dodal podle BBC nejmenovaný americký činitel.

  • Kraje žádají vládu, aby využila všechna státní ubytovací zařízení pro uprchlíky

    Kraje požadují po vládě, aby ministerstva využila všechna státní ubytovací zařízení pro uprchlíky z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Podle krajů ještě nejsou tyto kapacity zcela naplněny. ČTK to po dnešním jednání Asociace krajů ČR řekli její předseda a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle Hřiba je shoda i na tom, že aktuální státní příspěvky na ubytování běženců jsou nízké.

    „Ministerstva ještě zdaleka nevyužila ubytovací zařízení státních organizací na území krajů. A nám nedává smysl, aby uprchlíci leželi někde na podlaze v tělocvičně, pokud nejsou naplněny kapacity ubytovacích zařízení jako například různých školicích středisek,“ uvedl Kuba.

    Podle Hřiba musí nabídnout kapacity veškeré státní organizace. „Jsou rozhodně ubytovací zařízení, která obsazena nejsou,“ řekl.

  • Na sankční seznam EU přibude desítka Rusů

    Mezi desítkou Rusů, kterým EU zmrazí majetek a zakáže cesty na své území, je nejznámější postavou Abramovič, na něhož uvalila podobné sankce minulý týden i Británie. Hodnotu Abramovičova majetku časopis Forbes odhadl na 12,6 miliardy dolarů (286 miliard Kč). Kromě Abramoviče budou nově potrestáni například šéfové významných ocelářských, chemických či ropných firem.

    Na seznam přibude také několik novinářů či moderátorů ruských médií, kteří přispívají k šíření propagandistického obrazu války na Ukrajině. Potrestáno bude také devět většinou zbrojařských firem.

  • Televize Fox News oznámila, že poblíž Kyjeva byl zraněn její zaměstnanec

    V okolí Kyjeva, kde se v posledních dnech ukrajinská armáda brání útokům ruských jednotek, byl zraněn novinář americké televize Fox News. Ve vysílání to dnes oznámil moderátor stanice John Roberts, jméno zraněného ale neuvedl.

    „Novinář Fox News byl zraněn, zatímco zajišťoval zpravodajství nedaleko Kyjeva,“ uvedl Roberts. „Máme jen velmi málo podrobností, ale týmy v terénu dělají všechno, co můžou, aby získaly více informací,“ pokračoval. Připomněl, že zpráva přichází z válečné zóny a že informace se mohou rychle měnit.

    Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová na facebooku oznámila, že novinář britské národnosti utrpěl vážná zranění, když podával z Ukrajiny zprávy. Teď je pod dohledem lékařů na jednotce intenzivní péče.

    Na novinářském průkazu, který zveřejnila ukrajinská prokurátorka, je vidět nápis Fox News, zřejmě tak jde o stejného reportéra. Ukrajinská prokurátorka napsala, že Brit má zlomeniny obou nohou.

  • Policie zasáhla proti squatterům, kteří obsadili rezidenci Děripasky

    Skupina squatterů v Londýně na protest proti ruské invazi na Ukrajinu obsadila dům patřící ruskému miliardáři Olegu Děripaskovi, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

    Na místo brzy odpoledne dorazilo osm policejních vozů. Zásahová jednotka se nejprve snažila neúspěšně dostat na balkon po žebříku, následně rozrazila zamčené dveře a vnikla dovnitř. V domě nikoho nenašli, několik lidí však zůstalo na balkoně a policie nyní zvažuje další kroky, uvedla v prohlášení.

    Děripaskova mluvčí následně uvedla, že britská vláda tajně spolupracuje s osobami, které narušují soukromé vlastnictví. Dodala, že dům nepatří ruskému oligarchovi, ale členům jeho rodiny.

  • Větší vliv než válka budou mít na světové hospodářství sankce, tvrdí Malpass

    Prezident Světové banky (SB) David Malpass dnes upozornil, že větší vliv než samotná válka budou mít na světové hospodářství související sankce. Zároveň vyzval spotřebitele i podniky, aby si navzdory rostoucím cenám nevytvářeli zásoby potravin a benzinu.

    Malpass vyjádřil přesvědčení, že producenti po celém světě na současnou situaci zareagují potřebným zvýšením dodávek, uvedla agentura Reuters.

    Světová banka minulý týden schválila Ukrajině soubor půjček a grantů v objemu 723 milionů dolarů. Dnes oznámila, že poskytne dalších téměř 200 milionů dolarů. Peníze jsou součástí širšího balíku v celkové hodnotě tři miliardy dolarů, jehož přípravu banka avizovala už dříve. Podle Malpasse banka pracuje na tom, aby tento balík dokončila během šesti až osmi týdnů.

  • Arcidiecézní charita Olomouc pomohla evakuovat dětský domov z Ukrajiny

    Osmadvacet chlapců z dětského domova v Bortnykách na západě Ukrajiny se podařilo úspěšně evakuovat v souvislosti s válečným konfliktem v této zemi Arcidiecézní charitě Olomouc (ACHO). Podle ředitele ACHO Václava Keprta šlo o jeden z nejkomplikovanějších úkolů, které charita dosud řešila. Děti najdou zázemí v Loukově na Kroměřížsku, informoval dnes ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil.

    Vedení dětského domova nabídku pomoci ze strany ACHO obdrželo ihned po napadení Ukrajiny, s domovem charita spolupracuje od roku 2004. „Konečné rozhodnutí, že k evakuaci dojde, bylo učiněno před 12 dny, okamžitě jsme zahájili konkrétní kroky k realizaci. Vše bylo velmi složité a komplikované, protože se jedná vesměs o děti bez cestovních dokladů, bez zákonných zástupců, jen zhruba u poloviny je ředitel domova opatrovníkem určeným soudem,“ uvedl Keprt.

  • Fiala: Harrisová podpořila postoj ČR k Ukrajině a Rusku a nabídla pomoc

    Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru s premiérem Petrem Fialou (ODS) podpořila postoj ČR k Ukrajině a Rusku a nabídla konkrétní pomoc se zvládáním dopadů války na ČR. Fiala dnes o telefonátu s Harrisovou informoval na Twitteru. O jakou pomoc se jedná, neupřesnil.

    „Vážím si podpory, kterou (Harrisová) vyjádřila České republice za naši pomoc a podporu Ukrajině a našemu postupu vůči Rusku,“ napsal Fiala.

    Harrisová ho ujistila, že USA a celé NATO jsou odhodlány bránit každý decimetr půdy členských států Severoatlantické aliance, uvedl. „Mluvili jsme také o dalších možnostech pomoci statečným Ukrajincům, na kterých se mohou naše země společně podílet,“ dodal.

    Premiér se s Harrisovou shodl na tom, že vztahy ČR a USA jsou na výborné úrovni a obě země jsou připravené je nadále rozvíjet, napsal také Fiala.

  • Demonstrantku z ruské televize zadržela policie

    Podle Christa Grozeva z Bellingcatu demonstrantku, která vběhla do vysílání ruského zpravodajství, zadržela policie a v současné době ji vyslýchá.

    Podle Kevina Rothrocka se jmenuje Marina Ovsjanniková. Před protestem zveřejnila video, v němž uvedla, že „její otec je Ukrajinec, a vyzvala k protiválečným protestům. Dodala, že se stydí za práci pro kremelskou propagandu, a válku naprosto odsuzuje.“

  • Skrze humanitární koridory se na Ukrajině podařilo evakuovat 150 000 lidí

    Skrze humanitární koridory se na Ukrajině od začátku ruské invaze podařilo evakuovat 150 000 lidí, oznámil dnes zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Ruské jednotky zároveň obvinil, že zablokovaly humanitární konvoj, který veze pomoc do obléhaného města Mariupol. Z něj se dnes vůbec poprvé dostala alespoň malá část obyvatel, strategicky důležitý přístav podle místních úřadů opustilo na 160 osobních automobilů.

    „Za celou dobu jsme zahájili 26 humanitárních koridorů. Přes ně bylo, především autobusy, odvezeno mnoho lidí. Dá se říci, že asi 150 000 osob,“ sdělil Tymošenko podle agentury Interfax-Ukrajina. Koridory se podle něj týkaly Doněcké, Luhanské, Sumské, Charkovské, Kyjevské a Záporožské oblasti, kde se bojuje.

  • Zpravodajství ruské státní televize narušila demonstrantka

    Do vysílání ruské televize vběhla žena s transparentem, na němž stálo: „Zastavte válku! Nevěřte propagandě! Lžou vám tady!“ K incidentu došlo během zpravodajství ruské nejsledovanější televize, Prvního kanálu.

  • Putin o válce na Ukrajině znovu mluvil s izraelským premiérem Bennettem

    Ruský prezident Vladimir Putin dnes asi hodinu a půl hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem, který je prostředníkem mezi Moskvou a Kyjevem při jednáních o válce, kterou zahájilo Rusko. Podle Tel Avivu spolu Putin a Bennett mluvili o snaze uzavřít příměří a o izraelské humanitární pomoci pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

    Bennett, jehož země chce na západní Ukrajinu vyslat polní nemocnici, jak s Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v posledních dnech jednal opakovaně. Politikům se snaží zprostředkovat postoj druhé strany. Zásadní změnu to ale zatím nepřineslo. Nezávisle na Bennettovi o řešení konfliktu diskutují i vyjednavači obou stran.

    Schůzka obou hlav států – Putina a Zelenského – se ale v nejbližší době zřejmě nedá čekat, i když k ní ukrajinský prezident opakovaně vyzýval. Kreml dnes uvedl, že v posledním týdnu neobdržel žádný požadavek ukrajinské strany ani na to, aby se uskutečnil telefonický rozhovor obou státníků. Dříve Moskva uvedla, že by Putin setkání se Zelenským neodmítl.

  • Rakušan: Vláda počítá s přísnějším přerozdělováním uprchlíků mezi kraji

    Vláda počítá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s přísnějším přerozdělováním uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi mezi kraji. „Určité formy pevných umístěnek do krajů budou nutné, když kapacity v Praze a ve Středočeském a Jihomoravském kraji se dostávají nad limit,“ řekl Rakušan novinářům po dnešním jednání Ústředního krizového štábu.

    Zároveň se podle něj počítá se zvýšením příspěvku na ubytování běženců v penzionech či ubytovnách, asi ze 180 na 250 korun. Příspěvek na ubytování v domácnostech by podle Rakušana mohl odpovídat dotaci pro komerční ubytovatele, aby byl motivační.

  • Rusko pohrozilo útokem na továrny na výrobu zbraní

    Odpoledne Rusko pohrozilo, že chystá útoky na ukrajinské továrny na výrobu zbraní a vyzvalo jejich zaměstnance a místní obyvatele, aby se v okolí závodů nezdržovali. Moskva zároveň vyjádřila přesvědčení, že Ukrajina nad hustě obydlenou částí Doněcku použila kazetové pumy.

  • Sankce proti Rusku zasáhnou luxus i energetiku

    Zástupci zemí Evropské unie dnes schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny.

    Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

    Podle francouzského předsednictví EU se státy shodly také na tom, že by Světová obchodní organizace měla odebrat Rusku status nejvyšších výhod, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží.

    Zákaz vývozu luxusního zboží je zase podle diplomatů cílený na ruskou smetánku, jejíž část je napojena na režim prezidenta Vladimira Putina. Bude se vztahovat mimo jiné i na automobily v hodnotě vyšší než 50 000 eur (1,25 milionu Kč), což se dotkne například značek Audi, BMW, Mercedes, Ferrari a Porsche.

    Sankce musejí členské státy formálně schválit písemnou cestou, v platnost by měly vstoupit v úterý ráno.

  • Ukrajina volá po okamžitém vyloučení Ruska z Rady Evropy

    Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes vyzval k okamžitému ukončení ruského členství v Radě Evropy, která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve 47 členských zemích. Podle Šmyhala nemá Rusko v této „evropské rodině“ místo kvůli svému vojenskému útoku na Ukrajinu, který pokračuje už třetí týden. Ruské členství je aktuálně pozastavené, o případném vyloučení se má podle agentury AFP jednat ve čtvrtek.

    „Požadujeme, aby bylo okamžitě přijato rozhodnutí vyloučit Rusko z Rady Evropy,“ řekl Šmyhal při mimořádném zasedání Parlamentního shromáždění RE. Pokud by jeho výzva byla vyslyšena, jednalo by se o bezprecedentní krok ve více než 70 let dlouhých dějinách organizace, uvádí světové zpravodajské agentury.

    Šmyhal uvedl, že Rusko po „nevyprovokované a neoprávněné agresi (vůči Ukrajině) nemůže zůstat v této evropské rodině, kde je lidský život tou nejvyšší hodnotou“. Místo ukrajinského premiéra se měl původně k mimořádnému jednání věnovanému ruské invazi připojit prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj, ten se ale nakonec omluvil.

Sdílejte článek