Zelenskyj: u Severodoněcku se rozhoduje o Donbase

Bitva o Severodoněck je pravděpodobně jednou z nejtěžších bitev rusko-ukrajinské války, řekl ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě v Severodoněcku se podle něj rozhoduje o osudu Donbasu.

„Severodoněck zůstává tento den, 105. den totální války, epicentrem střetu na Donbasu. Hájíme své pozice a způsobujeme nepříteli těžké ztráty. Toto je velmi nelítostná bitva, velmi obtížná,“ řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

Německo pomáhá Ukrajině čelit ruské invazi stejným způsobem jako Spojené státy nebo Británie. V rozhovoru se zahraničními novináři to ve středu v Berlíně prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.

Zdůraznil, že Německo bude v podpoře Ukrajiny postupovat v přísné shodně se spojenci a že cílem je zabránit vojenskému střetu Severoatlantické aliance s Ruskem.

„Pokud jde o dodávky zbraní, učinili jsme historické rozhodnutí,“ řekl Scholz k tomu, že se Německo rozhodlo poskytnout zbraně ukrajinské armádě k boji proti ruským invazním silám. Kancléř odmítl kritiku, že by německá pomoc nebyla dostatečná.

Většinu Severodoněcku obsadili ruští vojáci, ale nepodařilo se jim ale proniknout do průmyslové zóny. Ve středu to uvedl gubernátor ukrajinské Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Bojuje se na ulicích v centru města, napsal pak večer na sociální síti Telegram. Dodal, že přes 90 procent Luhanské oblasti, kde leží i Severodoněck, je již v ruských rukou.

V samozvané Doněcké lidové republice, která funguje jako donbaský nedemokratický mafiánský přívěsek Ruska, došlo k výměně vlády. Nového premiéra jmenoval Denis Pušilin, který figuruje jako hlava organizace „DLR“, již Ukrajinci považují za teroristickou.

Expremiér Alexandr Anančenko vedl vládu od roku 2018. Pušilin odůvodnil personální změny „potřebou posílit integrační procesy“. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu se v tzv. DLR začalo znovu hovořit o referendu o připojení okupovaného území k Rusku.

O připojení k Ruské federaci hovoří také zástupci kolaborantských administrativ okupované Chersonské a Záporožské oblasti.

Poslanci Evropského parlamentu ve středu v rezoluci doporučili, aby EU udělila Ukrajině status kandidáta na členství v Unii. Pro hlasovalo 438 europoslanců, 65 jich bylo proti a 94 se zdrželo.

K odvolání uznání nezávislé Litvy vyzval Jevgenij Fedorov z vládnoucího Jednotného Ruska, informují ruská státní média.

Ve svém návrhu zákona, jenž už předložil parlamentu, poslanec píše, že Litvu uznal neústavní orgán. V září 1991, kdy se Sovětský svaz rozpadal, Litvu uznala dočasná Státní rada SSSR nahrazující sovětskou Radu federace.

V reakcích z Vilniusu se mluví o absurditě.

Od začátku ruské invaze překročilo hranice z Ukrajiny více než sedm milionů lidí, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Ten eviduje přes 4,8 milionu ukrajinských uprchlíků v Evropě, přičemž nejvíce se jich podle něj nachází v Polsku.

Ukrajinské síly mají pod kontrolou pouze okrajové části Severodoněcku, připustil v dnes zveřejněném rozhovoru se serverem RBK Ukrajina oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Ukrajinské jednotky možná budou muset ustoupit, řekl agentuře AP.

„Naši (Ukrajinci) nyní opět kontrolují pouze okraj města. Ale boje pokračují… Říct, že Rusko má město plně pod kontrolou, nelze,“ řekl Hajdaj serveru RBK Ukrajina. Také ukrajinské velení uvádí, že ukrajinští obránci dál kladou odpor.

Hajdaj v rozhovoru ale zopakoval, že důležité je podle něj zejména udržení Lysyčansku, který přiléhá k Severodoněcku, protože leží ve vyšší nadmořské výšce.

Rusko na Krymu rozmístilo své raketové systémy Iskander-M poblíž administrativní hranice s Chersonskou oblastí, kterou už z větší části okupuje. Uvedlo to ukrajinské ministerstvo obrany.

Hrozí podle něj, že Rusko zahájí raketové útoky na Ukrajinu z okupovaného Krymu. Iskandery má Rusko už měsíce rozmístěné u severní ukrajinské hranice v Bělorusku.

Ukrajina a Rusko si ve středu předaly těla padlých vojáků, na každé straně šlo o 50 lidí – včetně 37 ukrajinských obránců mariupolských oceláren Azovstal. Uvedlo to ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území.

Výměna se podle resortu odehrála na frontové linii v Záporožské oblasti, přičemž proces navracení těl padlých pokračuje. Už 4. června si Ukrajina s Ruskem podle agentury Ukrinform vyměnily na každé straně 160 těl vojáků.

Rusové ve směru na Záporoží a Charkov posílili své palebné pozice, uvedlo podle agentury Unian ukrajinské ministerstvo obrany. U Vasiylivky, asi 35 kilometrů jižně od Záporoží, rozmístili Rusové na tři desítky tanků T-62.

V Charkovské oblasti se ruská vojska snaží zabránit ukrajinským obráncům k postupu k ukrajinsko-ruské státní hranici a posílila u obce Vesel 17 kilometrů od Charkova.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil s novináři na svém pravidelném brífinku, kde zopakoval, že každé setkání ruského a ukrajinského prezidenta musí být „produktivní a dobře připravené“.

Ukrajinu čeká nejtěžší zima od rozpadu Sovětského svazu, kdy země získala svou nezávislost. Neradostnou předpověď zveřejnil ve svém nočním projevu v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že Kyjev nebude vyvážet plyn a uhlí do jiných zemí. Obě suroviny budou použity pro lidi žijící na Ukrajině.

Podle ukrajinského serveru Ukrinform zasáhlo ruské letadlo jednu ze škol v Bachmutu na východě země, kde před válkou žilo necelých 80 tisíc obyvatel. Podle serveru jsou na místě oběti.

„Okupanti stříleli ráno na město. Ruské střely zasáhly školu a administrativní budovu, kde byli lidé. Škola byla zcela zničena, před totální ruskou invazí na Ukrajinu tam studovalo 400 dětí,“ stojí v prohlášení ministerstva vnitra. Na místě nadále zasahují záchranáři.

Moskevská radnice dnes oznámila, že prostranství u velvyslanectví Spojených států ponese název náměstí Doněcké lidové republiky, uvedla agentura Interfax. Tento název prý úřady vybraly na základě internetového hlasování, kterého se zúčastnilo přibližně 278 tisíc z 12,6 milionu obyvatel ruského hlavního města.

O výsledku podle opozičního serveru Mediazona rozhodli zaměstnanci města, kteří od nadřízených dostali pokyn, jak mají hlasovat. Radnice podle serveru Meduza zdůraznila, že v metropoli bude mít svou ulici či náměstí také Luhanská lidová republika.

Obě „lidové republiky“, vytvořené proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, uznalo Rusko v předvečer svého útoku na Ukrajinu před 105 dny. Po ruském útoku na Ukrajinu v řadě západních zemí přejmenovali ulice, na kterých se nacházejí ruská velvyslanectví.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes dopoledne telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o vojenské a humanitární situaci v zemi a o možnostech vývozu ukrajinského obilí. Novinářům to sdělil mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Ukrajina již přes sto dní vzdoruje ruské invazi.

Kancléř informoval ukrajinského prezidenta o svém posledním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem z 28. května, uvedl Hebestreit. Poznamenal, že rozhovor se Zelenským se týkal i vojenské a humanitární situace. „Oba se shodli, že musí být učiněno vše, aby bylo možné z Ukrajiny vyvážet obilí, a to především námořní trasou,“ dodal mluvčí.

Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk dnes vyzval europoslance ve Štrasburku, aby pomohli Ukrajině získat status kandidáta na členství v Evropské unii. Vyjádřil naději, že se tak stane už na summitu Evropské unie tento měsíc.

„Věříme, že už summit 24. června podpoří udělení statusu kandidáta Ukrajině,“ řekl dnes před projevem v Evropském parlamentu Stefančuk novinářům. Dodal, že Ukrajina by ráda znala svou cestovní mapu pro vstup do EU, a ujistil, že jeho země je připravena rychle splnit podmínky členství. Podle něj vstup do EU podporuje 91 procent Ukrajinců.

Šéf ukrajinského parlamentu, jehož poslanci na plenárním zasedání přivítali dlouhým potleskem vestoje, poděkoval EU za podporu, kterou má jeho země v současné válce proti ruské invazi. Zdůraznil, že Ukrajinci bojují za evropské hodnoty.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že je na Ukrajině , aby vyřešila problém obnovení dodávek obilí odminováním svých přístavů.

Ve svém projevu v Ankaře Lavrov řekl, že na ruské straně není potřeba žádná akce, protože již přijala nezbytné závazky. „Denně prohlašujeme, že jsme připraveni zaručit bezpečnost plavidel opouštějících ukrajinské přístavy a mířících do Bosporského zálivu. Jsme připraveni to udělat ve spolupráci s našimi tureckými kolegy,“ uvedl Lavrov.

„K vyřešení problému je potřeba pouze to, aby Ukrajinci pustili plavidla ze svých přístavů, buď jejich odminováním, nebo vyznačením bezpečných koridorů, nic víc není potřeba,“ dodal ministr.

Podle agentury Reuters Lavrovův turecký protějšek Mevlüt Cavusoglu uvedl, že plán OSN otevřít koridor pro obnovení ukrajinského vývozu obilí je rozumný a vyžaduje další jednání se všemi stranami, aby se zajistilo, že lodě budou v bezpečí.

Norsko dodalo Ukrajině 22 samohybných houfnic M109, náhradní díly, munici a další materiál. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo norské ministerstvo obrany.

Vývoj války na Ukrajině od únorové ruské invaze si žádá posílání těžších zbraní, prohlásil norský ministr obrany Björn Arild Gram. Výcvik ukrajinských vojáků v používání těchto zbraní se uskutečnil v Německu, dodal.

„Norská vláda z bezpečnostních důvodů čekala, až tuto dodávku bude moci veřejně oznámit. Je možné, že budoucí dodávky již oznamovat či komentovat nebude,“ doplnilo ministerstvo v prohlášení.

V Melitopolu, druhém největším městě ukrajinské Záporožské oblasti, dobytém ruskými jednotkami, začala okupační správa s přípravami na referendum o připojení k Rusku. Oznámila to dnes ruská agentura Interfax s odvoláním na vyjádření starostky dosazené Rusy.

Rusko na jaře 2014 využilo referenda k připojení ukrajinského poloostrova Krym. Ani Kyjev, ani většina zemí světa výsledek plebiscitu uspořádaného pod dohledem ruských vojáků neuznaly. Podle pozorovatelů je zřejmé, že obdobně by neuznaly ani referenda o připojení okupovaných částí Ukrajiny k Rusku.

„Víme, že naše budoucnost je společná s Ruskem. Ruská federace je tu od nynějška navždy. Začínáme se připravovat na referendum,“ prohlásila Halina Danilčenková po jednání s prvním zástupcem šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergejem Kirijenkem, který má v Kremlu na starosti Donbas a Ukrajinu.