Probouzíme obra, říkají vědci. Antarktida má historicky nejméně ledu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Je to tak daleko od všeho, co jsme dosud viděli, že je to téměř ohromující,“ říká BBC Walter Meier, který sleduje mořský led v Národním centru pro údaje o sněhu a ledu. Jeho a další vědce znepokojuje masivní úbytek ledu na Antarktidě. Ten je v současnosti pod úrovní všech předchozích zaznamenaných zim a jedná se tak o historické minimum, které by mohlo mít dalekosáhlé důsledky.

Obrovská ledová plocha Antarktidy reguluje teplotu planety a její bílý povrch odráží sluneční energii zpět do atmosféry. Tím se pak ochlazuje voda pod ním a v jeho blízkosti. Bez svého ledu, který takto ochlazuje planetu, by se Antarktida mohla změnit ze zemské ledničky na radiátor, tvrdí odborníci.

Led plovoucí na hladině Antarktického oceánu má nyní rozlohu menší než 17 milionů kilometrů čtverečních. To je asi o 1,5 milionu km2 mořského ledu méně, než je zářijový průměr, a výrazně méně, než byla předchozí rekordní zimní minima. Antarktidě tak chybí více jak pětkrát rozloha Britských ostrovů.

Meier není optimista. Nemyslí si, že by se mořský led někdy jakkoliv výrazně obnovil. Ten se tvoří jen v zimě, tedy od března do října. V létě pak jeho velká část taje. Mořský led pak také funguje jako ochranný „rukáv“ pro led pokrývající pevninu a zabraňuje ohřívání oceánu.

Caroline Holmesová z British Antarctic Survey se obává, že dopady zmenšujícího se mořského ledu se mohou projevit s přechodem sezony do léta, kdy může dojít k nezastavitelné zpětné vazbě tání ledu.

Jakmile zmizí více mořského ledu, odhalí se tmavé oblasti oceánu, které pohlcují sluneční světlo, místo aby ho odrážely. A to znamená, že se voda více ohřívá a následně rozpouští další led. Vědci tomu říkají efekt ledového alba.

To by mohlo přinést ještě více tepla a naprosto rozbít obvyklou roli Antarktidy jako regulátoru globálních teplot.

„Probudíme tohoto antarktického obra?“ ptá se profesor Martin Siegert, glaciolog z Exeterské univerzity. Podle něj by to byla „pro svět naprostá katastrofa“.

Stejně černě to vidí i profesorka Anna Hoggová, vědkyně zabývající se výzkumem Země z univerzity v Leedsu. Podle ní cesta, kterou se Antarktida ubírá, odpovídá tomu „nejhoršímu scénáři, který byl předpovídán“.

Od 90. let přispěl úbytek pevninského ledu z Antarktidy ke zvýšení hladiny moří o 7,2 mm. Podle vědců přitom stačí jen mírné zvýšení hladiny moře k tomu, aby se vyvolala nebezpečně vysoká míra bouřkových přívalů, které by mohly zničit pobřežní obce. Pokud by začalo tát značné množství pevninského ledu, mělo by to katastrofální dopady na miliony lidí na celém světě.

Meier a další vědci se snaží identifikovat všechny faktory, které vedly k letošnímu nízkému stavu mořského ledu. To ovšem není úplně jednoduchý úkol. Přesto alespoň dokážou poukázat určitým směrem.

V letošním roce padlo hned několik globálních teplotních i oceánských rekordů. Podle některých vědců je právě mořský led měřítkem, který může ukázat skutečný stav věcí.

To zná Robbie Mallet z Manitobské univerzity, který na Antarktickém poloostrově provádí nejrůznější výzkumy. Krom izolace, extrémního mrazu a silného větru se ale letos musel vypořádávat i s velmi tenkým ledem.

„Vidíme, o kolik je zranitelnější,“ říká pro Times of a man. „Existuje riziko, že se led odlomí a odplaví nás na moře.“

Antarktida je samostatný kontinent obklopený vodou a má svůj vlastní systém počasí a klimatu. Až do roku 2016 se zimní mořský led v Antarktidě skutečně zvětšoval. V březnu 2022 ale východní Antarktidu zasáhla extrémní vlna veder, která vyhnala teploty na -10 °C. To je oteplení o téměř 40 °C.

Někteří vědci se domnívají, že tyto rekordy mohou naznačovat, že na kontinentu dochází k zásadní změně podmínek, které tuto oblast udržovaly v izolaci. Právě ta způsobila, že o Antarktidě toho stále mnoho nevíme. Podle doktora Malleta je tato oblast z vědeckého hlediska stále „Divokým západem“.

Vědci vědí, jak daleko se mořský led rozprostírá, ale ne například to, jak je silný. To by mohlo radikálně změnit klimatické modely pro tento region.

„Existuje možnost, že se jedná o skutečně podivný projev přirozené proměnlivosti,“ říká Mallet, což znamená, že se mohlo nahromadit mnoho přírodních faktorů, které ovlivňují tuto oblast současně. Bezpochyby k tomu ale přispěly letošní rekordně teplé oceány. To by mohlo také způsobit změny v oceánských proudech a větrech, které určují teplotu v Antarktidě. Ke zmenšování mořského ledu by mohl nenápadně přispívat i meteorologický jev El Niño, který se v současnosti rozvíjí v Tichém oceánu.

Jedno je ale jisté: Existují „velmi, velmi dobré důvody k obavám“, říká Mallet pro BBC. „Je to opravdu alarmující příznak antarktických klimatických změn, které tu za posledních 40 let nebyly.“