Hlavní obsah

„Proruský“ Fico v Bruselu zatím mlčí. Na starost ho dostala von der Leyenová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: FB/Robert Fico

Slovenský premiér Robert Fico na summitu EU.

Reklama

V Bruselu jednají lídři a lídryně sedmadvacítky. Hlavními tématy jsou válka mezi Izraelem a Hamásem a Ukrajina. Unijní metropole mimo jiné napjatě čekala na to, s čím poprvé přijede staronový slovenský premiér Robert Fico.

Článek

/Od zvláštní zpravodajky v Bruselu/

Před summitem Evropské unie nešetřil silnými slovy na adresu evropské politiky. Když ale přijel do Bruselu, Robert Fico se zahalil mlčením. Vynechal tradiční „doorstep“, tedy tiskovou konferenci u vstupu na Evropskou radu, kde se summit odehrává.

Zájem by o něj přitom byl mezi novináři velký. Asi nejvlivnější bruselský deník Politico nového slovenského premiéra označil za „proruského kámoše Viktora Orbána“.

„Nebudu hlasovat pro žádné sankce proti Rusku, pokud nebudou na stole analýzy dopadů na Slovensko. Pokud mají být takové sankce, které nás budou poškozovat, jak nás poškozovala většina sankcí, tak já nevidím žádný důvod podporovat byť jen odkazy,“ řekl Fico před odjezdem na summit před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu.

Po boku Orbána

Už v roli premiéra tak navázal na svou protizápadní rétoriku z předvolební kampaně. Kromě sankcí se zaměřil ještě na jedno téma, v němž si sedmadvacítka vybudovala sounáležitost - a to v otázce vyzbrojování Ukrajiny. Slovenští novináři v zákulisí summitu popisovali, že se Fica chtěli ptát právě na to, zda se jeho avizovaný postoj týká jen bilaterálních dodávek nebo i aktivit v tomto směru na úrovni EU.

Svými avizovanými postoji se jednoznačně blíží maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jenž tradičně v Bruselu blokuje kroky, které mají konfrontovat režim Vladimira Putina. Orbán také do Bruselu přijel krátce po svém osobním setkání s Putinem, které proběhlo v Číně. A které v Unii vyvolalo kritiku a v zákulisí posílilo obavy ze sdílení citlivých informací s Orbánem - zda je nemůže předávat Kremlu.

Ke změně politických poměrů na Slovensku a jeho možnému odklonu od Západu se vyjádřila před summitem estonská premiérka Kaja Kallasová, která zastává nejtvrdší postoje vůči Rusku - a prozatím smířlivě.

„Co jsem dosud na Evropské radě pozorovala, co se týče Maďarska například, ale i šířeji, že různí lídři říkají různé věci před novináři, ale když jsou na společném jednání se svými protějšky, souhlasí mezi sebou. Dokud dělají správné věci, i když říkají špatné věci, je to dobré,“ uvedla podle Politica Kallasová.

Záběry ze zahájení summitu odkryly, že Fico s Orbánem si v hlavní bruselské jednací místnosti našli k sobě rychle cestu. Pokud jde o Fica, čeká se od něj ale méně tvrdé vystupování v Bruselu než u Orbána. Slovensko je členem eurozóny, patří k menším zemím a potřebuje unijní financování.

Setkání s Ursulou

Krocení Ficova antiunijního apetitu se zjevně ujala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Setkali se ještě před zasedáním Evropské rady. Co přesně si řekli za zavřenými dveřmi, nevíme. Ale na sociální síti X von der Leyenová ukázala, že se bude snažit Fica udržet „v partě“.

„Potřebujeme silné Slovensko, zejména abychom dále podporovali Ukrajinu, budovali konkurenceschopnou unijní ekonomiku se silnou průmyslovou základnou a posilovali evropskou bezpečnost,“ napsala den před summitem u příležitosti jmenování Ficovy vlády.

Fico bude složitý partner i pro českého premiéra Petra Fialu, pro kterého je pomoc Ukrajině klíčové téma jeho vládnutí. S minulými vládami, které řídily Slovensko po ruské invazi na Ukrajinu, měl shodu. Teď je v nové situaci.

„Já se s premiérem Ficem setkám dnes poprvé, předpokládám, že se na jednání Evropské rady potkáme. A uvidíme, jaké budou Slovensko jeho ústy zaujímat postoje,“ uvedl Fiala.

Doplnil, že se bude snažit nalézt společnou řeč s jakýmkoliv slovenským premiérem. „Naše země jsou hluboce provázány, vztahy mezi našimi zeměmi, nejen na politické, ekonomické, ale i mezilidské úrovni, jsou mimořádně intenzivní. Myslím, že povinností předsedů vlád a vlád obou zemí je snažit se spolu komunikovat a hledat společnou řeč,“ uvedl Fiala.

Reklama

Doporučované