Putin už chce jenom další území. O jednání nemá zájem, tvrdí blízcí Kremlu

Vladimir Putin se už soustředí jenom na zabrání co největšího kousku ukrajinského území a ztratil zájem o diplomatické řešení války na Ukrajině. Nevidí v něm perspektivu. S odvoláním na tři zdroje obeznámené s rozhovory, které se svým okolím vede ruský prezident o tom píše deník Financial Times (FT).

„Putin upřímně věří v nesmysly, které slyší v (ruské) televizi, a chce velkou výhru,“ cituje list jeden ze svých zdrojů. Prezident i v soukromí navzdory důkazům svědčícím o opaku trvá na tom, že Rusko na Ukrajině neútočí na civilní cíle.

Šéf Kremlu prý zpočátku o mírové dohodě vážně uvažoval, ale ztratil o ni zájem. Zvlášť ho prý rozhořčilo potopení ruského křižníku Moskva. „Po Moskvě už nevypadá jako vítěz, protože to bylo ponižující,“ dodal zdroj.

A Putinovým cílem je právě vypadat jako vítěz. Opakovaně se objevily informace, že se tak chce stylizovat už na Den vítězství 9. května –⁠ prostě na Ukrajině najde „úspěch“, který bude moct Rusům prezentovat jako výhru.

Ukrajinští i západní představitelé vždy dávali najevo pochybnosti o tom, že Rusko to s vyjednáváním myslí vážně. Ostatně ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už při prvním setkání s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem od začátku války na začátku března řekl, že jeho protějšek nebyl moc svolný k tomu se dohodnout. „Nepokročili jsme, protože se zdá, že o tom v Rusku rozhoduje někdo jiný,“ pronesl tehdy.

A nejnověji se skepticky k ruské ochotě vyjednávat vyjádřil v sobotu přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jejich kroky ukazují, že vyjednávací proces byl dosud fikce a politické divadlo,“ prohlásil na brífinku v kyjevském metru v narážce na pokračující ruské útoky na civilisty.

Zelenskyj navzdory tomu zdůraznil, že diplomacie je jediná cesta jak zastavit zabíjení Ukrajinců, a proto je odhodlaný v ní pokračovat. Klíč k řešení má podle něj jedině ten, kdo válku začal.

Ukrajinský prezident přesto jasně vymezil i okolnosti, za kterých Kyjev od rozhovorů odejde –⁠ zabití posledních obránců Mariupolu a konání „referend“ o nezávislosti dalších Ruskem okupovaných regionů.

O nutnosti jednat se snaží Putina přesvědčit řada vlivných osobností od tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přes předsedu Evropské rady Charlese Michela až po ruského oligarchu Romana Abramoviče. Neúspěšně.

Putin podle Financial Times v pátečním telefonátu Michelovi řekl, že to Ukrajina „postavila zeď“ a že na setkání se Zelenským „není ten pravý čas“. Erdogan je teď zřejmě další na řadě, kdo se pokusí šéfa Kremlu přesvědčit. V nedělním telefonátu ujišťoval Zelenského, že Turecko je připravené poskytnout veškerou možnou pomoc.

Ruský prezident teď zřejmě věří, že je schopen ovládnout další ukrajinské území. Ostatně Moskva už se takovými záměry ani netají.

„Po zahájení druhé fáze speciální operace (…) je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou,“ řekl tento týden generálmajor Rustam Minněkajev na zasedání svazu obranného průmyslu Sverdlovské oblasti.

„Ovládnutí jihu Ukrajiny poskytne Rusku další spojení s Podněstřím, odkud přicházejí zprávy o pronásledování rusky hovořících obyvatel,“ prohlásil generálmajor Minněkajev. Zároveň by to znamenalo odříznutí Ukrajiny od moře, a tím pádem i od důležitých přístavů, kterými exportuje obilí do celého světa.

Ukrajinci dávají najevo sebevědomí, že jsou schopni ruské síly potlačit. Zároveň se ale podle FT čím dál tím víc bojí, že se Rusko uchýlí k použití taktických jaderných zbraní, což už moskevští představitelé několikrát naznačili.

Prezident Zelenskyj se tyto obavy ale v sobotu snažil mírnit. „Nemyslím si, že by člověk, který přemýšlí a je při smyslech, mohl uvažovat o použití jaderné zbraně. Je to možné jenom, pokud by někdo ztratil kontakt s realitou,“ uvedl.

Že Rusko teď hraje o všechno a může se proto uchýlit k dalším zrůdnostem, se domnívá i bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus.

„Tedy plošné likvidování celých měst, odstřelováním dělostřelectvem, raketovým vojskem, nálety na civilní cíle. To je jen začátek další fáze, pokud Rusové nebudou schopní svou silou situaci vyřešit a území urvat. Pak se obávám, že může dojít na eskalaci použitím zbraní hromadného ničení,“ řekl Kraus v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Fakt, že se Vladimir Putin nehodlá nechat od válčení odradit, ale vzbuzuje i v Kremlu stále větší nervozitu. Pochybnosti o jeho válečném plánu začínají zaznívat i mezi vysokými představiteli kremelského režimu. Jejich řady sice dál zůstávají omezené, nacházejí se však na vysokých postech jak ve vládě, tak ve státních podnicích.

Agentura Bloomberg ve středu zveřejnila text, ve kterém promluvilo deset „zasvěcenců“ Kremlu. Požádali o anonymitu, protože měli strach z odplaty.

Putinovu útočnou válku označili shodně za „katastrofickou chybu“, která zemi vrací o roky, desetiletí zpátky. Jak píše Bloomberg, rostoucí počet vysokých úředníků se obává, že izolace Ruska trvale poškodí ekonomiku země, ohrožuje její bezpečnost a jednoznačně decimuje vliv, který Moskva doposud ve světě měla.

Podle lidí obeznámených se situací se vysocí úředníci snažili prezidentovi vysvětlit, že ekonomický dopad sankcí bude zničující a vymaže dvě desetiletí růstu a vyšší životní úrovně, které Putin zajistil během své vlády.

Putin však těmto hlasům odmítá naslouchat a ty, kteří ho před ochromujícími ekonomickými a politickými náklady varují, izoluje.

Naopak se stále více spoléhá na zužující se okruh poradců „tvrdé linie“, píše agentura. Jde zejména o ministra obrany Sergeje Šojgua, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa.