Pověstný německý klid končí. Politické zemětřesení získává obrysy

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šestidenní stávku na železnici v pátek v Německu vystřídá rozsáhlá výstražná stávka v regionální a městské dopravě. V obou případech chtějí strojvůdci a řidiči vyšší mzdy.

Protesty, kterých byl plný leden, tak v Německu pokračují. V minulých týdnech dali své rozladění najevo i nákladní dopravci a silně rezonoval také velký protest zemědělců. Ti pro změnu odmítají škrtání dotací na diesel pro svůj byznys.

Rozjitřená atmosféra se promítá do podpory stran vládní „semaforové koalice“, tedy sociálních demokratů z SPD, liberálů z FDP a Zelených. Podle aktuálního průzkumu by teď volby do Spolkového sněmu vyhrála opoziční křesťanskodemokratická koalice CDU/CSU.

A zatímco koaliční Zelení si udrží výsledek podobný tomu z parlamentních voleb v roce 2021, SPD kancléře Olafa Scholze se od té doby propadla z bezmála 26 procent na pouhých 14. Liberální FDP dokonce poprvé klesla pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

To všechno ve volebním roce. Za necelé dva týdny se budou opakovat zemské volby v části Berlína, v červnu následují eurovolby a na podzim pak volby do zemských sněmů v regionech na východě země.

Do ulic v posledních týdnech opakovaně vycházejí statisíce lidí na protest proti krajní pravici. Sérii demonstrací, které se konají hlavně o víkendech ve velkých městech, odstartovala investigace skupiny Correctiv o schůzce krajní pravice v Postupimi.

Na té se měla řešit takzvaná remigrace, idea nucených deportací migrantů i Němců s přistěhovaleckými kořeny. Účastníci byli spojení i se sílící opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD).

Právě proti AfD současné protesty míří a podle ředitele výzkumné agentury Insa Hermanna Binkerta mají na výsledky strany vliv. Strana totiž v porovnání s minulým průzkumem Binkertovy agentury pro deník Bild ztratila 1,5 procentního bodu.

Výsledek 21,5 procenta ji i tak řadí na druhé místo s velkým náskokem na všechny strany vládnoucí trojkoalice.

K vlivu protestů na rozhodování voličů je ovšem skeptický profesor politologie na Rostocké univerzitě Wolfgang Muno. „Mnoho voličů AfD je přesvědčených, že AfD má pravdu. Po deseti letech její existence každý ví, co strana prosazuje, takže pochybuji o mýtu protestních voličů,“ napsal Seznam Zprávám Muno.

Upozorňuje také, že se AfD snaží význam protestů shazovat. „Vytváří falešné zprávy například o tom, že jsou demonstranti placení, že jsou čísla protestujících nadhodnocená,“ dodává Muno.

Například známý durynský politik AfD Björn Höcke, který platí i v rámci strany za radikála, tvrdil, že snímek demonstrace v Hamburku z 19. ledna je zmanipulovaný – že jsou na fotku přidané davy, protože na ní nejde vidět koryto řeky Alster. Vícero německých médií však upozornilo, že šlo jen o důsledek zkreslení kvůli perspektivě.

Jako protestní strana začínala AfD v roce 2013. S migrační krizí v Evropě v roce 2015 se posunula výrazně napravo. „A teď jí dominují pravicoví extremisté. Vytvořili síť s dalšími extremistickými skupinami,“ uvádí politolog k druhé nejsilnější německé opoziční straně. Sám ji považuje za reálnou hrozbu pro německou demokracii.

Stranu už za „pravicově extremistickou“ označily zemské úřady pro ochranu ústavy v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku. Aktuální demonstrace rozvířily i debatu o zákazu AfD.

I když je rozpuštění strany ústavním soudem nepravděpodobné, průzkumy se ptají i na to, jak by se v takovém případě zachovali její voliči. Třetina by v takovém případě k volbám nešla a zbytek by volil některou z malých stran s podobnými postoji.

Na 40 procent Němců má navíc za to, že debata o zákazu AfD preferencím strany prospěje.

V Sasku Seznam Zprávy navštívily i protest proti krajní pravici. Demonstrace v Saské Kamenici (Chemnitz) se účastnilo ve všední den přes 2000 lidí.

Demonstrace proti AfD ale preferencemi ve čtyřmilionové spolkové zemi, která sousedí s Českem, nehnuly. Podle průzkumu z 18. až 23. ledna by AfD v Sasku vyhrála volby s 35 procenty.

Varovným prstem pro německou vládní koalici tedy nejsou jen výzkumy preferencí na celostátní úrovni. „Špatnou náladu“ ukázal i průzkum Saschsen-Monitor, který si v Sasku zadala tamní zemská vláda CDU, SPD a Zelených.

Koalice by si sice podle aktuálních preferencí udržela navzdory vítězství AfD v zemském sněmu většinu, průzkum ovšem poukazuje na zhoršení nálady mezi Sasy.

Za problém přitom Sasové považují hlavně azylovou politiku. Právě postoje AfD k migraci jsou hlavním důvodem volby pro dvě třetiny jejích voličů. Sociální otázky a otázky zahraniční a bezpečnostní politiky hrají roli jen pro každého pátého příznivce strany.

Odpor k cizincům vyjádřilo v Saschsen-Monitor na 64 procent Sasů, což je za rok a půl růst o 24 procent. Mezi Sasy vzrostla i nesnášenlivost vůči nezaměstnaným, muslimům, LGBT+ lidem a židům.

„Průzkum podporuje naši politiku napříč všemi oblastmi: občané chtějí více přímé demokracie, méně migrantů, méně upřednostňují menšiny a méně propagandy ve veřejnoprávním vysílání,“ reagoval na výsledky průzkumu předseda saské AfD Jörg Urban.

I když obecně spokojenost lidí zůstává relativně vysoká, výrazně se například zhoršilo vnímání vlastní finanční situace nebo pocit bezpečí. Klesá i důvěra ve státní instituce.

S prací spolkové vlády je spokojených jen 18 procent Sasů, což je během roku a půl od posledního průzkumu propad o celých 21 procent. Na celostátní úrovni je se Scholzovou vládou nespokojených 70 procent voličů. Lépe je na tom saská zemská vláda, jíž věří 44 procent Sasů.

Alarmující je přesvědčení každého třetího Sase, že by se mělo Německo „více podobat diktatuře“.

Jakou roli pro takové přesvědčení bude hrát mobilizace společnosti při protestech proti krajní pravici, zatím není jasné. Podle rostockého politologa Wolfganga Muna by teď měli demokraté přebít extremistické postoje argumentací a aktivizovat zastánce demokracie.

„Potřebný je firewall, tedy vůbec nespolupracovat s AfD, ale především se musí přestat se strategií, která spočívá v přebírání témat extremistů a oslovování těmito tématy jejich voliče,“ myslí si Muno.

„Taková strategie totiž jen napomáhá extremistům, protože z jejich programu dělá najednou obecně přijatelný. V konečném důsledku pak voliči stejně mají tendenci dál hlas pro ‚originál‘,“ dodává politolog.