Hlavní obsah

Porazili jsme Brusel i Zelenského, těší se Orbán z výhry „viditelné z Měsíce“

Foto: Profimedia.cz

Straně Fidesz premiéra Viktor Orbána se v neděli povedlo vyhrát na plné čáře.

Reklama

4. 4. 15:21

Gratulace od Putina, krajní pravice v parlamentu a hlavně ústavní většina. Důvodů k radosti má Viktor Orbán po neděli víc než dost. Souběžně s volbami ale Maďaři hlasovali také v referendu a to už nedopadlo podle jeho představ.

Článek

Orbán o svém dalším vítězství v neděli večer mluvil jako o „obrovském“ a nešetřil superlativy. „Dosáhli jsme vítězství tak velkého, že ho lze vidět z Měsíce a určitě je vidět z Bruselu,“ pustil se premiér hned ve večerním projevu do jednoho ze svých vnějších politických nepřátel – unijních institucí, které proti Maďarsku v posledních letech vystupovaly kvůli porušování unijních hodnot, jako jsou vláda právního státu, svoboda médií nebo transparentnost.

Ve výčtu „obrovského množství“ odpůrců a nepřátel lídr Fideszu pokračoval. Kromě Bruselu prý bojoval i proti domácí a mezinárodní levici, Georgi Sorosovi, mezinárodnímu tisku a také ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Orbán tak hned po volební výhře dál zabředl do svého osobního sporu se Zelenským, navíc v den, kdy svět šokovaly záběry následků ruského vraždění v Buči u Kyjeva. Právě téma ruské agrese proti Ukrajině poznamenalo maďarskou volební kampaň.

Viktore, víš, co se děje v Mariupolu? Měl by ses v Budapešti projít po břehu Dunaje, je tam památník zavražděných Židů, byl jsem tam se svou rodinou. Vraždění, které připomíná, se teď odehrává znovu, jen trochu jinde. Myslím, že by ses měl rozhodnout, na které straně stojíš.
Volodymyr Zelenskyj
25. 3. 2022

I když Maďarsko otevřelo dveře válečným uprchlíkům, zavřelo je druhým směrem pro dodávky zbraní pro ukrajinský boj proti Rusům. Orbán dokonce zakázal převoz zbraní na Ukrajinu přes území Maďarska a odmítá rozšíření protiruských sankcí na dovoz energií.

Před volbami Orbán v souvislosti s válkou vsadil na rétoriku, že se konflikt Maďarska závislého na ruských surovinách netýká a že vláda „stojí na straně Maďarska a dívá se na situaci maďarskou hlavou a z maďarské perspektivy“. Postoj zapadl do dlouhodobého balancování Budapešti mezi východem a západem, intenzivních vztahů s Ruskem a sporů s Kyjevem o postavení maďarské menšiny v ukrajinské Zakarpatské oblasti.

Všechny průzkumy se pletly

Strana Fidesz nakonec v neděli vyhrála se ziskem, který ji nepředpovídal žádný z průzkumů. Vládnoucí stranu všechny poslední sondáže podcenily zhruba o tři až šest procentních bodů. Výsledek opozice byl naopak nadsazený o pět až 12 procentních bodů.

Výsledky strany Fidesz ve volbách do maďarského parlamentu
volební rokpočet hlasůpodíl mandátůpolitická role
1990439 4815,44 %opozice
1994379 2955,18 %opozice
19981 263 52238,34 %koaliční vláda
20022 306 76342,49 %opozice
2006*2 272 97942,48 %opozice
2010*2 706 29258,80 %vláda, ústavní většina
Změna ústavy a volebního systému
2014*2 264 48658,79 %vláda, ústavní většina
2018*2 824 20658,79 %vláda, ústavní většina
2022*+2 735 383 s KDNP 67,8 %vláda, ústavní většina
*kandidatura Fidesz v koalici se satelitní stranou KDNP
+ průběžné výsledky při sečtení 99 % hlasů

Oproti volbám v roce 2018 koalice Fidesz se satelitní KDNP posílila o dva mandáty na 135 křesel, což znamená pohodlnou dvoutřetinovou ústavní většinu. Sečtených je teď téměř 99 procent hlasů a čeká se na započtení korespondenčních hlasů, které ovšem vítězstvím Fideszu otřást nemohou.

Co všechno zmůže s ústavní většinou?

Ústavní většinu bude mít Fidesz v parlamentu už počtvrté v řadě. Poprvé ji strana získala v roce 2010 a záhy díky ní změnila celý maďarský ústavní a vlastně i politický systém – podmanila si soudnictví, média a veřejný sektor.

Co pro Orbána další ústavní většina znamená? V prvé řadě určitou politickou prestiž, pokud o ní lze v souvislosti s politikem s autoritářskými tendencemi hovořit. Žádný z unijních politiků se totiž nemůže chlubit tím, že by si troje volby po sobě dokázal udržet ústavní většinu v parlamentu. Silnou legitimitou, která je dána mnoha faktory včetně nerovného přístupu opozice do médií, bude Orbán opět argumentovat ve sporech s EU.

Ústavní většina Fideszu znamená, že se Orbán opět nebude muset ohlížet na opozici a pokoušet se o kompromisy. Dvoutřetinová většina je navíc důležitá i ke změně a zavádění tzv. kardinálních zákonů, čili ústavních zákonů. Ty byly zavedeny už v 90. letech proto, aby byla do určité míry omezena svévole většinové vlády. Tehdy se ovšem nepočítalo s tím, že by jeden blok (či strana) dokázal dosáhnout v parlamentu na pohodlnou ústavní většinu.

Klíčové dvě třetiny

Původní pojistka systému brzd a protivah se s Orbánovou výhrou v roce 2010 proměnila v příležitost Fideszu upravit „kardinální zákony“ podle svého a zabetonovat se u moci. Ústavních zákonů za Orbánovy vlády navíc výrazně přibylo a jsou jich už stovky.

Souhlas dvou třetin poslanců je teď potřebný pro změny klíčových politických oblastí, jako jsou zákony o politických stranách, církvích, médiích, samosprávách, občanství, rodině, jazyku, volbách a mnohých dalších.

Dvoutřetinová většina poslanců je potřeba i k volbě členů vedení mocného Národního mediálního a komunikačního úřadu důležitého pro ovládání médií. Cestu, kterou si Orbán podmanil mediální prostor v Maďarsku, jsme popsali zde.

Referendum Orbánovi neprošlo

Maďarská ústava, kterou Fidesz prosadil v roce 2011, už prošla mnoha úpravami. Tou další zřejmě mělo být zapracování výsledků nedělního referenda o sexuálních menšinách a sexuální výchově.

Tady došlo z Orbánova pohledu k jedinému zádrhelu maďarské volební neděle – referendum je totiž neplatné. Voliči v něm odpovídali na čtyři otázky jako například, zda se mají ve školách bez souhlasu rodičů konat programy, které vysvětlují sexuální orientaci.

Většina lidí sice odpověděla podle přání vlády „ne“, ovšem zhruba 20 procent hlasů bylo neplatných, k čemuž nabádala opozice. A protože voličů, kteří nehlasovali nebo hlasovali neplatně, je více než 50 procent z celkového počtu oprávněných voličů, je referendum neplatné.

Dál už se může Viktor Obrán jen radovat. Projekt sjednocené opozice, jemně řečeno, ztroskotal. Náladu a výsledek opozice zřejmě nejlépe odráží poloprázdné betonové dno vypuštěného jezírka v budapešťském parku Városliget.

Foto: Profimedia.cz

Péter Márki-Zay uznal v neděli večer volební porážku.

Opoziční kandidát na premiéra Péter Márki-Zay pozdě večer na pódiu promlouval sám a bez podpory lídrů ostatních koaličních stran. Slzící politik uznal porážku: „Nebudu skrývat svůj smutek a zklamání,“ řekl a Fidesz obvinil z kampaně plné „nenávisti a lží“. Nynější pozici Márki-Zaye nejlépe odráží to, že nedokázal získat mandát ani ve svém domácím obvodě.

Krajní pravice v parlamentu

Důvodem k radosti může být pro maďarského premiéra Orbána také výsledek krajně pravicové strany Naše vlast, která k všeobecnému překvapení ve volbách uspěla a v parlamentu zasedne sedm jejích poslanců. Orbánovi, jenž díky své ústavní většině poslance Naší vlasti nepotřebuje, to umožní stylizovat se do role umírněného politika s opozicí zprava.

Stranu Naše vlast tvoří bývalí radikální členové pravicové strany Jobbik, kteří z ní v roce 2018 odešli pro nesouhlas s ideovým přeorientováním od radikální pravice směrem ke středu.

Orbána mohla během pondělí potěšit i další drobnost: gratulace přímo z Kremlu. Ruský prezident, který vede krvavou válku na Ukrajině, maďarskému premiérovi napsal, že doufá, že se budou vzájemné vztahy rozvíjet navzdory „obtížné mezinárodní situaci“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované