Hlavní obsah

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy. Čína se zlobí a hrozí „protireakcí“

Foto: Profimedia.cz

Snímek ze srpnového vojenského cvičení Čínské lidové osvobozenecké armády v Čang-čou.

Reklama

V období houstnoucích čínsko-amerických vztahů zasadil Washington Pekingu další políček. Bidenova administrativa se rozhodla prodat Tchaj-wanu zbraně v hodnotě 1,1 miliardy dolarů.

Článek

Tchaj-wan nakupoval a na zbrojním trhu USA nechal úctyhodnou sumu. 335 milionů dolarů poputuje na nákup podzvukových protilodních střel Harpoon a 85 milionů dolarů na nadzvukové řízené střely krátkého dosahu určené k boji proti vzdušným cílům Sidewinder, jak uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

Největší část prodeje tvoří balík logistické podpory ve výši 655 milionů dolarů pro tchajwanský program přehledových radarů. S ohledem na stále intenzivnější čínská vojenská cvičení v blízkosti Tchaj-wanu jsou systémy včasné výstrahy protivzdušné obrany obzvláště potřebné.

Podle ministerstva je takové vybavení nezbytné, aby si Tchaj-wan „udržel dostatečnou schopnost sebeobrany“. Administrativa o prodeji informovala Kongres v pátek po skončení pracovní doby.

Bílý dům uvedl, že takové obchody jsou v souladu s politikou jedné Číny, kterou americká vláda oficiálně uznává. Také vyzval Peking, aby „přestal vyvíjet vojenský, diplomatický a hospodářský tlak na Tchaj-wan a místo toho zahájil s Tchaj-wanem smysluplný dialog“.

Mohlo by vás zajímat: Politika jedné Číny

Čína je však jiného názoru. Liou Pcheng-jü, mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu, uvedl, že je Čína „rozhodně proti“ prodeji, který „vážně ohrožuje vztahy mezi Čínou a USA a mír a stabilitu v Tchajwanské úžině“. Čína „s ohledem na vývoj situace rozhodně přijme legitimní a nezbytná protiopatření“. Mluvčí dále Washington vyzval, aby obchod „okamžitě odvolal“.

Bílý dům kontroval, že vzhledem k tomu, že Čína „nadále zvyšuje tlak na Tchaj-wan, mimo jiné prostřednictvím zvýšené vojenské letecké a námořní přítomnosti v okolí Tchaj-wanu, a zapojuje se do pokusů o změnu statu quo v Tchajwanské úžině, poskytují USA Tchaj-wanu to, co potřebuje k zachování svých schopností sebeobrany“.

Prodej zbraní ještě musí posoudit americký Kongres, ale jak demokratičtí, tak republikánští asistenti v Kongresu uvedli, že neočekávají odpor.

Jak vidno, vztah mezi Čínou a USA od doby, kdy předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v srpnu vyrazila na Tchaj-wan, nevykazuje známky zlepšení. Spojené státy navíc od té doby na ostrov vyslaly další nejméně dva kongresmany a dalších několik guvernérů amerických států.

Čínsko-tchajwanské napětí

Kariéra Nancy Pelosiové, která dala svou návštěvou Tchaj-wanu záminku Číně k vyvolání napětí, je protkaná většími i drobnějšími „šťouchanci“ vůči komunistickému režimu:

A k čemu může stupňující se napětí mezi Čínou a USA dospět?

Čína Pelosiovou před cestou několikrát marně varovala. Po příletu Pelosiové na ostrov tak nařídila několikadenní vojenské cvičení v okolí ostrova.

A provokace neustávají. Ve čtvrtek tchajwanská armáda oznámila, že sestřelila dron, který se vznášel nad jednou z jejích ostrovních základen nedaleko čínského pobřeží. O den dříve Tchaj-wan uvedl, že varoval před drony, které se vznášely nad třemi ostrovy u pobřeží čínského přístavního města Sia-men.

Čínské ministerstvo zahraničí stížnosti Tchaj-wanu na pohyb bezpilotních letounů odmítlo jako „něco, kvůli čemu nestojí za to dělat povyk“. Už dříve čínské úřady namítly, že si na svém území může Čína létat, jak uzná za vhodné.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen tyto kroky označila za taktiky „šedé zóny“, které mají Tchaj-wan zastrašit. Zdůraznila, že ostrov nehodlá vyvolávat spory, neznamená to však, že nepřijme protiopatření.

Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla

  • V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
  • Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
  • Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.

Administrativa Cchaj Jing-wen prosadila posílení protiletecké obrany v rámci navýšení ročního rozpočtu ministerstva obrany na příští rok o 12,9 %.

Čínská srpnová cvičení Spojené státy označily za přehnané. V reakci tak do Tchajwanského průlivu, který Čína prohlašuje za své výsostné vody, vyslaly dva křižníky s řízenými střelami. Tchaj-pej směrem k USA vzkázalo díky za prodej zbraní. Tchajwanské ministerstvo obrany dodalo, že nedávné „provokativní“ aktivity Číny představují vážnou hrozbu a prodej mu pomůže čelit čínskému vojenskému tlaku.

Čína si Tchaj-wan nárokuje jako vlastní území, ostrov označuje za svou „vzbouřeneckou provincii“. Návštěva Nancy Pelosiové čínskou vládu prý jen přesvědčila o tom, že její „odhodlání vyřešit tchajwanskou otázku“ je správné a není možné couvnout. Čína nevyloučila, že v případě nutnosti si ostrov uzme silou.

Ačkoli jsou hrozby válečného konfliktu v Tchajwanské úžině prakticky na denním pořádku, vojenští analytici se shodují, že Čína na dobytí ostrova zatím nemá prostředky ani dostatečné bojové zkušenosti.

Reklama

Doporučované