Hlavní obsah

Utekl mobilizaci. „Nechtěl jsem být součástí Putinovy válečné mašinérie,“ říká

Foto: Profimedia.cz

Ruští muži prchající do Gruzie. Na hranicích se tvoří zácpy a spousta z nich proto zemi opouští na kole nebo pěšky.

Reklama

29. 9. 11:27

Rusové ve velkém prchají ze země s povolávacími rozkazy v patách. Někteří na hranicích narážejí na problémy, Seznam Zprávy mluvily s jedním z těch, kterým se utéct povedlo.

Článek

Z Moskvy do Petrohradu, z Petrohradu do estonského Tallinu a nakonec až do Německa. Cesta třiadvacetiletého Lva Kudrjakova z rodné země byla dlouhá, nakonec ale skončila úspěšně. Rusko opustil v první vlně utečenců poté, co tamní prezident vyhlásil částečnou mobilizaci.

„Nechtěl jsem riskovat, že bych se stal součástí Putinovy válečné mašinérie,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy mladík, který mimo jiné působil jako dobrovolník pro tým ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. V Rusku i nadále zůstává jeho rodina a přátelé, on už je ale za německými hranicemi.

Rozhodnutí Vladimira Putina oznámené minulý týden by se podle oficiálních prohlášení mělo vztahovat pouze na 300 tisíc ruských mužů s vojenskými zkušenostmi. Do ozbrojených sil ale míří i ti, kteří za sebou vojenskou minulost nemají, a z Ruska se tak stále snaží utéct velké množství lidí, pro které v něm už není bezpečno.

„Rusko a jeho obyvatelé jsou v apatii a strachu. V posledních dnech před odjezdem jsem všude slyšel jen řeči o mobilizaci,“ vypráví dále Lev, který pochází z města Čeljabinsk na východním úpatí Uralu. Kromě nálady v Rusku však v rozhovoru popisuje i průběh svého útěku nebo obavy, které má o své blízké.

Jak vlastně vypadal váš život v Rusku?

Můj život v Rusku byl celkem pohodlný. Protože jsem se zajímal o opoziční politiku a angažoval se v ní, čelil jsem zadržením, správním řízením za nelegální činnost a výhrůžkám na sociálních sítích. Vždy mi také hrozilo trestní stíhání za spolupráci s nevládními organizacemi.

Schvalujete válku na Ukrajině, nebo jste proti konfliktu?

Můj postoj k válce na Ukrajině byl již od jejího začátku negativní. Mám na Ukrajině přátele a příbuzné, kteří jsou denně ostřelováni Ruskem. Putinovu vojenskou agresi proti Ukrajině proto odsuzuji.

Foto: Lev Kudrjakov

Třiadvacetiletý Lev Kudrjakov na jedné z fotografií, které poskytl redakci.

Také většina mých známých a přátel je proti válce již od začátku, byli z konfliktu v šoku. Narazil jsem ale na kluky v mém věku, kteří této noční můře, která se na Ukrajině děje, odmítali uvěřit – odkazovali se na ruskou propagandu na internetu, kde četli provládní telegramové kanály státních médií.

Kdy a proč jste se tedy rozhodl z Ruska utéct?

Rusko jsem dlouho nechtěl opustit, protože celý můj život je spjat právě s ním. Nadále jsem se proto zapojoval do politických aktivit, kdekoliv jsem mohl. Po vyhlášení mobilizace jsem ovšem kontaktoval svého přítele, lidskoprávního aktivistu, který mi poradil, abych Rusko opustil, protože bych mohl být mobilizován.

Prohlédněte si snímky prchajících Rusů:

Nikdy jsem v armádě nesloužil, jelikož jsem astmatik. Nechtěl jsem ale riskovat, že bych se stal součástí Putinovy válečné mašinérie. Většina mých přátel navíc Rusko opustila už loni, když stát označil tým Navalného za extremisty.

Jak útěk probíhal? Narazil jste na nějaké problémy?

Koupil jsem si letenku do Petrohradu, abych odtamtud mohl jet autobusem do Tallinnu. Mám druhé občanství země mimo Evropskou unii, a tak mě do Estonska pustili. Na žádné problémy jsem nenarazil, na ruských hranicích pak ale probíhalo podrobné dotazování.

Ptali se mě, jestli vím o mobilizaci a jestli se na mě vztahuje. Řekl jsem jim, že jsem četl zprávy, ale jen těžko podléhám mobilizaci, jelikož jsem nikdy nesloužil. Jak ovšem víme z oficiálních zdrojů, mobilizaci nyní podléhají i lidé z mé zdravotní kategorie.

Foto: Lev Kudrjakov

Útěk očima mladého Rusa.

Estonští pohraničníci se ke mně chovali dost agresivně, ale pustili mě do země. Okamžitě jsem pak odletěl do Německa za svými přáteli. Mnoho občanů, kteří mají také pas z Izraele, Spojených států, Moldavské republiky a dalších, se ale nyní setkává se zamítnutím vstupu.

Máte kamarády, kteří v Rusku stále zůstávají a hrozí jim, že obdrží povolávací rozkaz?

Přátele, kteří v Rusku zůstali, samozřejmě mám. Nevědí, co mají dělat. Jsou v apatii.  Každý přemýšlí o tom, jak se schovat nebo jak opustit zemi. Z médií se k nám také dostává poměrně hodně zpráv o tom, že mobilizace probíhá chaoticky, což uznávají i Putinovi propagandisté, jako je třeba šéfka televizní sítě RT Margarita Simonjanová.

Rusko přiznalo, že při mobilizaci udělalo chyby

Mluvčí Kremlu řekl, že ví o případech porušování dekretu o mobilizaci. Dodal ale, že některé zprávy jsou pouze podvrhy a na svědomí je mají „nepřátelé i domácí hysterici“. V zemi mezitím neutuchají protesty ani snahy opustit zemi.

Několik mých přátel již dokonce předvolání dostalo. Nemají přitom žádné bojové zkušenosti a nikdy v armádě nesloužili. Snaží se proto vyhýbat komunikaci s vládními agenturami, aby nebyli posláni na frontu.

Zůstala v Rusku i vaše rodina? Bojíte se o ně?

Část mé rodiny v Rusku zůstala. Rozhodně se o ně bojím, nemyslím si ale, že by jim hrozilo velké nebezpečí. Vyloučit to nicméně nemohu. Nejsem příliš veřejně známá osoba, Kreml proto pravděpodobně nebude nervózní. Orgány činné v trestním řízení proti mně ale mohou zahájit trestní stíhání za slova, která teď pronáším, a mohou provést prohlídky v bytech mých příbuzných v Rusku.

A máte strach také o sebe, když takto mluvíte s médii?

O sebe se nebojím, nejsem v Rusku. A myslím si, že je lepší mluvit a nemlčet. Už mě nebaví bát se represí za to, kdo jsem.

Jaké Rusko jste vůbec opustil? Jaká je nálada v zemi?

Rusko a jeho obyvatelé jsou v apatii a strachu. V posledních dnech před odjezdem jsem všude slyšel jen řeči o mobilizaci. Nálada Rusů se nyní dost mění. Mnozí z těch, kteří byli vůči válce na Ukrajině neutrální, nyní s hrůzou opouštějí zemi, nebo vyrážejí protestovat. Většina Rusů je proti konfliktu, bojí se ale represí proti sobě a svým blízkým.

Rusko kvůli Ukrajině slábne i jinde

Zatímco se Rusko soustředí na Ukrajinu, kterou napadlo mimo jiné ve snaze zamezit odklonu země od Moskvy k Západu, ubývá mu sil k udržení vlivu v dalších postsovětských státech.

Životní náklady v Rusku se s válkou staly mnohem vyššími – od cen potravin až po servis aut. Zmizelo také obrovské množství mezinárodních značek, které byly součástí každodenního života ruských občanů. Dopad sankcí na svůj život jsem určitě pocítil i já sám.

Myslíte si, že se někdy budete moci do Ruska vrátit?

Jsem si jistý, že Putin tuto válku prohraje, a jsem si jistý, že se do Ruska vrátím. Nevím, jak dlouho to bude trvat, ale určitě se to stane.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované