Hlavní obsah

V Íránu už při protestech zatkli 12 500 lidí, tvrdí lidskoprávní organizace

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Záběry z protestů před íránskou ambasádou v tureckém Istanbulu (ilustrační obrázek).

Reklama

Tisíce zoufalých rodin v Íránu se marně snaží spojit se svými blízkými, kteří se jim přestali ozývat. Obávají se toho, že je zatkli nebo ještě hůř - zabili.

Článek

Od té doby, co se v Íránu rozhořely rozsáhlé protesty, už bezpečnostní složky zatkly přibližně 12 500 lidí. Téměř 250 lidí při nich navíc přišlo o život, včetně 32 nezletilých, tvrdí organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu.

Informoval o tom deník The Guardian, podle kterého se ale pravděpodobně jedná pouze o odhad, neboť vláda neposkytuje přesné údaje a internetové připojení v zemi je stále velmi omezené. Íránci, kteří nedávno zemi opustili, tvrdí, že rozsah zatýkání je mnohem větší, než se Západ domnívá.

„Vzpoura prožívá své poslední momenty,“ oznámil velitel Sboru Islámských revolučních gard generálmajor Hosejn Salámí s tím, že bezpečnostní složky brzy protesty v zemi úplně potlačí.

Protestující Íránci s tím, že se nepokoje chýlí ke konci, ovšem nesouhlasí. Poukazují přitom například na to, že k demonstracím pracovníků ropných rafinerií se nedávno připojili i řidiči nákladních aut, nebo na to, že v Záhedánu protestuje i národ Balúčů.

Několik týdnů trvající protesty v Íránu odstartovalo úmrtí dvaadvacetileté Kurdky Mahsá Amíníové, která zemřela krátké poté, co ji zatkla tamní mravnostní policie. Íránské úřady tvrdí, že Amíníová zemřela v důsledku neurologického onemocnění, kterým trpěla ještě před zásahem policie. Její rodina a právníci tuto verzi ovšem odmítají.

Do ulic mezitím už několik týdnů každým dnem vychází tisíce lidí. Íránské bezpečnostní složky se snaží protesty za každou cenu potlačit. Často se tak dopouští velmi tvrdých represí.

Protirežimní protesty v Íránu

Bojují proti vládnoucímu režimu v Íránu, a bezpečnostní složky se je proto rozhodly zavřít. Všechny skončily na nechvalně proslulém a hrozivém oddělení teheránské věznice Evín. Jejich příběhy přiblížila jedna z nich.

Smrt mladé Íránky vyvolala rozsáhlé protesty i mezinárodní kritiku. Jak vypadal začátek protestů a jak velká je to výzva pro íránskou vládu?

„Justice by se měla vypořádat s výtržníky, kteří zradili národ a ženou vodu na mlýn nepřítele,“ prohlásil vysoce postavený íránský duchovní Ahmad Chátamí při pátečním kázání v Teheránu. „Řekli oklamaným dětem, že pokud zůstanou týden v ulicích, režim padne. Blouzněte dál! Soudnictví by mělo jednat s výtržníky tak, aby nikdy netoužili po výtržnostech,“ dodal.

Svaz íránských spisovatelů tvrdý přístup íránského režimu ostře odsoudil. „Represe proti lidem, kteří protestovali s prázdnýma rukama, byly v posledních 40 letech na denním pořádku. Ale to, co se minulý týden stalo dětem a vězňům, je jednou z nejčernějších stránek v historii současné vlády,“ uvedl.

Přidaly se k němu i odbory, které označily „útok bezpečnostních sil na školy a věznice, bití a zabíjení dětí a vězňů“ za „tragédii, která přesahuje zabíjení demonstrantů v ulicích“.

Jenom v Teheránské provincii byly zatčeny přibližně 3000 lidí. Celkem 835 je stále ve vězení, 200 z nich tvoří vysokoškolští studenti, uvádí Centrum pro lidská práva v Íránu.

Trnem v oku jsou íránskému režimu zejména novináři, zejména ti, kteří se snaží pravdivě informovat o zadržených osobách. Podle Mezinárodní federace novinářů od začátku protestů zatkli celkem 24 novinářů, 11 z nich je drženo v nechvalně proslulé věznici Evín v Teheránu. Podle organizace Reportéři bez hranic je ve vězení momentálně více než 30 novinářů.

Reklama

Související témata:

Doporučované