Článek
V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.
„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po brífinku poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.
Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13 tisíc vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších šest tisíc vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap.
KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i pět tisíc armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un v pátek podle státní agentury KCNA vyjádřil soustrast rodinám vojáků, kteří ve válce padli, a slíbil na jejich památku v metropoli Pchjongjangu vybudovat památník a pojmenovat novou ulici. Při jiné ceremonii před dvěma týdny rovněž udělil vyznamenání vojákům, kteří se z Ruska vrátili.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Moskva a Pchjongjang začaly více sbližovat. Loni v červnu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a vůdce Kim dohodu o strategickém partnerství, v níž se zavázali k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi.
Severní Korea podle pozorovatelů Rusku kromě vojáků poskytla miliony dělostřeleckých granátů i rakety a raketové systémy dlouhého doletu. KLDR podle médií na oplátku získává technologickou pomoc, kterou použila například při konstrukci svého torpédoborce Čche Hjon. Ten režim představil na konci dubna a je schopný nést jaderné zbraně.
Kim v úterý vlakem dorazil do Pekingu, kde se ve středu účastní oslav u příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Při té příležitosti by podle médií mohl jednat jak s Putinem, tak i čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
