Hlavní obsah

Vojenské manévry v Bělorusku. Série smíšených signálů vůči Kyjevu pokračuje

Foto: Profimedia.cz

Letošní společné cvičení ozbrojených sil Ruska a Běloruska. Fotografii zveřejnilo běloruské ministerstvo obrany.

Reklama

Obavy o zapojení Běloruska do konfliktu na Ukrajině tento týden zase o něco vzrostly. Minsk zahájil další vojenské manévry. Odborníci ale ujišťují, že vstup běloruské armády do války je nepravděpodobný.

Článek

Zprávy o dalším vojenském cvičení na území Běloruska vyvolaly opětovné obavy o dalším ruském útoku z běloruského území, píše agentura Reuters. Ukrajina před opakováním scénáře ze začátku války, kdy invazní jednotky přišly právě i ze severu, varuje už několik měsíců.

Bělorusko oficiálně mluví o protiteroristickém cvičení, které pobíhá ve středu a ve čtvrtek. Státní agentura Belta píše o prověrce státního systému reakce na teroristické činy.

Omezení pohybu

„Během tohoto období se plánuje přesun vojenského vybavení a personálu národních bezpečnostních sil. Bude omezen pohyb občanů po určitých veřejných komunikacích a oblastech,“ uvedla běloruská bezpečnostní rada. Agentura ale neuvedla žádné informace o tom, kterých částí země by se opatření mohla týkat.

Ruské ministerstvo obrany pak oznámilo, že cvičení na běloruském území se zúčastní i jeho jednotky. „Vojáci střílejí ze všech typů ručních zbraní i z minometů, zdokonalují své dovednosti při řízení bojových vozidel, účastní se psychologických kurzů, studují medicínu a další disciplíny,“ uvedlo ministerstvo.

Ukrajinské obavy z Běloruska

Ukrajina na hranici s Běloruskem ve Volyňské oblasti postavila tříkilometrovou zeď s ostnatým drátem. Podle Kyjeva totiž Lukašenkův režim nadále představuje hrozbu.

Bělorusko opakovaně ve vztahu k Ukrajině vysílá smíšené signály, které přispívají k nejistotě. Jednou ujišťuje, že do války nevstoupí, ale pak zase prezident Alexandr Lukašenko nařídí nasazení vojáků společně s ruskými u ukrajinských hranic a mluví o hrozbách, které prý jeho zemi hrozí ze strany jižního souseda i Západu.

V polovině října pak země posílila pravomoci bezpečnostních složek v rámci zavedení režimu protiteroristické operace s tím, že vojsko musí být připravené předcházet provokacím ze strany sousedních zemí a reagovat na ně. Bělorusko také od října provádí prověrku všech lidí schopných nasazení do boje.

Ukrajina je kvůli dění v Bělorusku ve střehu a sleduje i aktuální cvičení. „Nepřátelské jednotky trénují na cvičištích Běloruské republiky a Rusko nadále podniká útoky z běloruského území,“ uvedl ve středu na facebooku ukrajinský generální štáb.

Ukrajinské ozbrojené síly také preventivně ještě před ohlášením běloruských manévrů uspořádaly cvičení v blízkosti hranic s Běloruskem. „Na žádost velitele uskupení sil a prostředků obrany Kyjeva uspořádaly ukrajinské ozbrojené síly cvičení v obranném pásmu u hranic s Běloruskou republikou,“ uvádí se ve zprávě ukrajinské armády.

Na druhou stranu přicházejí z Kyjeva signály, že další invaze z běloruského území je v tuto chvíli nepravděpodobná, nesvědčí o ní žádné známky.

S časem pravděpodobnost útoku klesá

S tím souhlasí i Tomáš Řepa z Univerzity obrany. „Veškeré směry případných útoků ukrajinská strana monitoruje a má tam záložní jednotky a domobranu. Navíc by šlo o útok vedený jen po několika málo komunikacích v jinak bažinaté krajině, která je pro těžkou techniku zrádná dokonce i v zimě,“ napsal Seznam Zprávám.

„Já myslím, že to moc pravděpodobné není a čím později by takový hypotetický útok přišel, tím méně,“ dodal.

V Bělorusku už teď může být až 10,5 tisíce ruských vojáků, jak tvrdí vojenský expert a vedoucí Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan. Ale to podle něj nepředstavuje pro severní hranici Ukrajiny závažnější hrozbu.

Z Běloruska

Běloruská opoziční aktivistka Maryja Kalesnikavová se po operaci prasklého vředu vrátila zpět do vězení, kde si odpykává jedenáct let za údajné podvracení národní bezpečnosti. Před převozem zpátky do cely se mohla setkat s otcem.

Případné zapojení běloruských jednotek do útoku by také mohlo vyvolat určitý odpor uvnitř armády. Ukrajinská agentura Ukrinform píše, že mezi členy pohraniční služby i ozbrojených sil kvůli hrozbě zapojení Běloruska do války roste nespokojenost s vojenským i politickým vedením země. Tvrzení se ale nedá ověřit.

Rostoucí ruský tlak?

Obavy o vzrůstajícím ruském tlaku na Bělorusko ale přiživila i náhlá smrt běloruského ministra zahraničí (psali jsme zde) a dvojice nedávných ruských návštěv v sousední zemi. Před týdnem byli údajně v Bělorusku ruští generálové, prý na inspekci ruských jednotek. V sobotu pak do Minsku dorazil ruský ministr obrany Sergej Šojgu a setkal se s Lukašenkem.

Z jejich setkání podle webu BNE Intellinews vyplynuly dva klíčové poznatky. Zaprvé, Lukašenko poprvé učinil veřejné prohlášení, které naznačuje, že Bělorusko cvičí ruské vojáky na běloruském území. Za druhé, Šojgu hned po přistání podepsal dodatky k bezpečnostní a obranné části rusko-běloruské svazové státní smlouvy. Jejich obsah ale není známý.

Ke schůzce Šojgua a Lukašenka se vyjádřil poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. Podle něj mohli politici jednat také o navýšení dodávek zbraní z Běloruska.

Od června je Bělorusko už tak podle BNE hlavním dodavatelem tanků, zbraní a munice do Ruska. Jen v říjnu obdrželo Rusko od Běloruska 98 bojových tanků T-72A.

Připomeňte si

Využití běloruské infrastruktury Ruskem bylo daleko větší, než Minsk přiznává. V prvních dnech a měsících války mířily stovky zraněných ruských vojáků do tamních nemocnic.

„Poskytnutí vlastní země k invazi je aktem spoluagrese,“ uvedla pro Seznam Zprávy běloruská novinářká Hanna Ljubaková.

Země jsou od 90. let formálně součástí „Svazového státu Ruska a Běloruska“ a jsou úzce ekonomicky i vojensky spojeny. To potvrdil i předseda běloruské Rady pro mezinárodní záležitosti a národní bezpečnost Sergej Račkov. „Prohlubující se integrace Běloruska a Ruska se stala adekvátní odpovědí na tlak Západu,“ řekl.

Závislost běloruského režimu na Rusku se prohloubila poté, co podpora Moskvy pomohla Lukašenkovi potlačit vlnu nepokojů po jeho vítězství ve zfalšovaných prezidentských volbách roku 2020. Od ruského vpádu na Ukrajinu se závislost Minsku na sousední zemi ještě prohloubila, protože Západ vnímá Lukašenka coby válečného komplice Moskvy.

Skutečné zapojení Běloruska do války by ale pro tamní režim mohlo mít ještě větší následky. „Putin už má Lukašenka přesně tam, kde ho chce mít, a i když by mohl chtít pomoc Běloruska ve válce, pravděpodobně se obává vyvolání další politické nestability,“ napsal web BNE.

Reklama

Doporučované