Zákulisí začátku války. Biden znal ruský plán dávno, Zelenskyj se bál paniky

Zjištění amerického deníku The Washington Post (WP) poodhalila pozadí počátků ruské invaze na Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden věděl už loni v říjnu, tedy zhruba čtyři měsíce před začátkem invaze na Ukrajinu, že Moskva chystá rozsáhlý útok proti sousední zemi.

List to napsal s odvoláním na své zdroje z bezpečnostních kruhů. Američané se pak pokoušeli o hrozbě bezprostřední invaze varovat své spojence i samotnou Ukrajinu.

Deník zároveň zveřejnil rozhovor, v němž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reaguje na výtky, že jeho vláda občany před blížící se hrozbou dostatečně nevarovala.

„Pokud bychom o tom informovali – a někteří lidé to tak chtěli, nebudu je jmenovat –, pak bych už od října přicházel o 7 miliard dolarů měsíčně a v momentě ruského útoku by nás dostali do tří dnů,“ vysvětlil svůj postoj ukrajinský lídr.

Podle informací amerického listu podezření Američanů vůči Rusku výrazně zesílilo loni v červenci, když šéf Kremlu Vladimir Putin publikoval text o „historické jednotě mezi Rusy a Ukrajinci“. S blížícím se koncem léta pak byli američtí experti „čím dál více přesvědčeni“, že Putin vycítil příležitost k realizaci svých ambicí.

Sílícím přísunem informací od rozvědek se začal zabývat Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který v říjnu svolal klíčové setkání prezidenta se špičkami armády a tajných služeb.

„Soudíme, že (Rusové) plánují provést významný strategický útok na Ukrajinu z několika směrů zároveň,“ řekl údajně na schůzce v Oválné pracovně nejvýše postavený americký generál Mark Milley. Kromě něj se účastnili také ministři obrany a zahraničí, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.

Milleyho slova se naplnila 24. února, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu ze severu, z východu a z jihu poté, co Moskva vytrvale odmítala, že by její hromadění vojsk u hranic představovalo přípravu na válku.

USA předtím během podzimu opakovaně varovaly Rusko, že jakýkoli nový útok na sousední zemi by měl vážné následky. Američtí představitelé přitom veřejně trvali na tom, že Putin podle nich ještě nepřijal definitivní rozhodnutí invazi spustit.

Podle informací WP ale jediné, v čem bezpečnostní činitelé v době říjnové schůzky v Oválné pracovně neměli jistotu, byla otázka, kdy přesně Rusko zaútočí. „Americké tajné služby podle činitelů USA pronikly do vícero bodů v ruském politickém vedení, špionážním aparátu a armádě, od vysokých pater po první linii,“ napsal deník.

Biden byl podle něj rozhodnutý, že USA nemohou jít do konfrontace s Ruskem na vlastní pěst. Po úřadování jeho předchůdce Donalda Trumpa či po vývoji kolem amerického odchodu z Afghánistánu však „zdaleka nebylo jisté, že Biden bude schopen efektivně vést reakci Západu na rozpínavé Rusko“.

WP v této souvislosti popisuje jistý nesoulad mezi Washingtonem a Londýnem na jedné straně a Německem a Francií na straně druhé. Berlín a Paříž prý navzdory novým poznatkům amerických tajných služeb trvaly na diplomatických snahách, zatímco Američané a Britové v nich neviděli velký smysl. K pohledu Washingtonu a Londýna se přikláněli někteří činitelé pobaltských států, uvádí WP.

Kromě Německa a Francie přitom podle něj byla skeptická k americkému pohledu také ukrajinská vláda. „Nemohl jsem věřit, že bychom čelili válce v takovém rozsahu,“ řekl později šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Důrazná varování ohledně konfliktu, který by se dotkl celé Ukrajiny, podle něj přicházela jen od USA.

Deník WP ve svém textu o době těsně před vypuknutím války vycházel z rozhovorů s desítkami západních i ukrajinských činitelů. List připravuje další materiály, jež se budou věnovat selhání ruských tajných služeb při přípravě invaze a následné „bitvě o Kyjev“. Počátky invaze ale osvětluje i rozhovor se Zelenským.

Ukrajinský prezident v něm připustil, že mezinárodní partneři Ukrajinu s předstihem upozorňovali na potenciální ruský vpád, konkrétní data ale neposkytli.

Prezident trvá na tom, že vláda se zachovala správně, když lidi před invazí příliš nevarovala. „Pokud bychom zaseli před invazí mezi lidi chaos, Rusové by nás sežrali. Protože během chaosu lidé ze země prchají,“ uvedl Zelenskyj. „Když začala invaze, byli jsme tak silní, jak jen to šlo. Někteří lidé odjeli, ale většina zůstala, bojovala za svůj domov.“

Předběžné varování by podle Zelenského vyvolalo na Ukrajině politickou válku. „Ztratili bychom 5 až 7 miliard dolarů měsíčně. Neměli jsme skutečné finanční programy. Na trhu byl nedostatek energetických zdrojů, který způsobili Rusové. Nebyli bychom schopní se z té situace dostat a v naší zemi by zavládl chaos,“ domnívá se prezident.

Na otázku, co by vzkázal lidem, kteří by mu řekli, že chtěli o invazi vědět dopředu, aby mohli evakuovat svou rodinu nebo být lépe připravení, odpověděl: „Naši lidé měli všechny svobody, které mají lidé v demokratické zemi. Měli přístup ke všem dostupným informacím.“

Zelenskyj poukázal například na to, že mohli zabránit lidem vyvádět peníze ze země, což ve velkém skutečně dělali, ale vláda se k tomuto kroku neodhodlala.

Zelenskyj na otázku, zda osobně věděl o chystané plnohodnotné invazi na Ukrajinu, odpověděl, že nikdo netušil, jak přesně bude válka vypadat. „Jak by tomu někdo mohl uvěřit? Že budou (ruští vojáci) mučit lidi a že to je jejich cíl? Nikdo nevěřil, že to bude takhle, a nikdo to nevěděl,“ sdělil.

Když se podle něj Kyjev dotazoval zahraničních partnerů na detaily jejich varování, například odkud bude invaze vedená a kolik vojáků se jí bude účastnit, nedostalo se mu více informací, než už měl. Zelenskyj také kritizoval, že Ukrajina sice dostala varování, ale ne zbraně, aby se na ruský vpád připravila.

Zelenskyj tvrdí, že Rusko se v měsících před invazí pokoušelo připravit Ukrajince, aby se „lehce vzdali své země“. Podle něj krátilo dodávky surovin na Ukrajinu a snažilo se znehodnotit její měnu.

Teď vidí ukrajinský prezident jen dvě možnosti, jak může Západ odradit Rusko od dalších kroků – posílat Kyjevu další zbraně a zavést ještě tvrdší sankce. Za jediné účinné považuje kompletní embargo na energetické suroviny a úplné uzavření hranic.

Jediná cesta, jak ovlivnit ruského prezidenta Vladimira Putina, je podle Zelenského donutit všechny Rusy se alespoň dočasně vrátit do vlasti, aby tam mohli ovlivnit své politické vedení.