Západní Balkán rychleji do EU? Ruská agrese popohání unijní diplomaty

EU chce připravit plán, jak lépe zabezpečit region západního Balkánu. Země by se měly těsněji ukotvit k evropské sedmadvacítce. Řekl to v pondělí při návštěvě Skopje Josep Borrell, šéf unijní diplomacie.

Podle Borrella by také měly co nejdříve začít oficiální jednání se Severní Makedonií a Albánií o vstupu do EU. Hlavní motivací, proč celý proces urychlit, je otázka bezpečnosti v souvislosti s válkou na Ukrajině. Právě rozšíření Evropské unie by podle Borrella mělo být jasnou odpovědí na ruskou agresi.

Pro balkánské země jsou několikadenní Borrellova cesta i jasné ujištění, že o ně EU stojí, důležitým signálem.

Na jejich členství se totiž ani dosavadní sedmadvacítka tak úplně neshodne. Hlavním odpůrcem je Bulharsko, které má se svým sousedem, Severní Makedonií, historické spory.

„Plně podporujeme demokracii, prosperitu a bezpečí v zemích západního Balkánu. Jsme sjednocení, vaše budoucnost je naše budoucnost,“ tweetoval Borrell v neděli ze Skopje. Řekl také, že bilaterální problémy mezi zeměmi nemohou ohrožovat celý přístupový proces.

V dalším tweetu unijní diplomat zmínil, že například prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski plně stojí za EU a vyhlášením sankcí vůči Rusku.

Unie reagovala na ruskou invazi na Ukrajině balíčkem dosud nejtvrdších sankcí mířených na ruský i běloruský režim.

Již v den zahájení ruské invaze se Unie rozhodla posílit bezpečnost v regionu tím, že zdvojnásobila mírové síly v Bosně. Tamní separatistické tendence mají blízko k podpoře Vladimira Putina a EU se obává, že by se nestabilita nebo nejistota mohla projevit na celém západním Balkánu.

O členství v EU se ucházejí i Bosna a Hercegovina a Kosovo, k přístupovým jednání mají ale o mnoho delší cestu než právě tandem Albánie se Severní Makedonií.

V Unii chtějí být i Srbsko a Černá Hora, ti mají naopak nakročeno ze všech balkánských států nejlépe a hovoří se o tom, že by se staly členy během několika málo let.

Česká republika je zastáncem rozšiřování EU o země západního Balkánu. Dlouhodobě se hovoří i o tom, že jde o součást českých priorit na úrovni EU a hlavně v rámci českého předsednictví v Radě EU, které Češi přebírají od Francouzů už letos v červenci.

A ruská agrese by v tomto mohla zamíchat kartami. EU dříve čelila určité kritice, že pokud se v regionu západního Balkánu nezapojí aktivněji, její roli může převzít právě Rusko nebo Čína. Kvůli dění na Ukrajině by potenciální snahy českého předsednictví mohly mít větší podporu.