Hlavní obsah

Dvě bitvy žen v ukrajinské armádě

Foto: Ercin Erturk / Anadolu Agency/ABACAPRESS.COM, Profimedia.cz

Příslušnice 128. samostatné horské útočné zakarpatské brigády.

Kyjev se snaží odlišit od Moskvy a usiluje o rovné postavení mužů a žen v armádě. Pořád tam ale panují nepsaná pravidla a změnit je potrvá dlouho. Vojačky trápí nejen stereotypy, ale i špatně padnoucí uniformy.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V ukrajinské armádě slouží čím dál více žen. Ministerstvo obrany v polovině října oznámilo, že jejich počet vzrostl za poslední dva roky o více než o 40 %.

Řeč je tak o 43 tisících žen s vojenskou hodností, z nichž 5000 aktivně plní bojové úkoly. Dalších zhruba 20 tisíc civilistek pak pro ozbrojené složky pracuje.

Jak upozorňuje server The Kyiv Independent, v porovnáním se statisíci mužů, kteří Ukrajinu brání, jde o pouhý zlomek. Je tu ale jeden zásadní rozdíl: zatímco muži podléhají branné povinnosti, ženy se hlásí dobrovolně.

„Když se mluví o válce, ženy jsou většinou ukazovány jako uprchlice, jako ty, které trpí. Realita je ale mnohem komplexnější a sofistikovanější,“ říká pro Seznam Zprávy socioložka Anna Kvitová, která se postavení žen v ukrajinské armádě věnuje.

„Ano, většina lidí, kteří zemi opustili, jsou ženy. Mnoho jich ale zůstalo a vstoupily do armády. Před deseti lety i v roce 2022. Ženy hrají v této válce velmi aktivní roli,“ zdůrazňuje ukrajinská výzkumnice.

Ruská invaze jako boj proti genderové rovnosti

„Právě na genderový rozměr rusko-ukrajinské války se často zapomíná, přitom je ale zcela klíčový,“ tvrdí Petr Kratochvíl a Míla O’Sullivan, badatelé z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Ruská invaze na Ukrajinu je podle nich bojem za takzvaně tradiční hodnoty i bojem proti genderové a sexuální rovnosti.

Ruku v ruce s čím dál větším zapojením žen se začalo měnit i jejich postavení. V ozbrojených složkách se rozvolnila zažitá pravidla a ženy mohou zastávat takřka jakoukoliv funkci.

„Jestli dříve mohly ženy sloužit pouze na pozicích zejména v zdravotnických specializacích, signalistek, účetních, úřednic a kuchařek, teď mohou být řidičkami, odpalovačkami granátů, zástupkyněmi velitele průzkumné skupiny, velitelkami IFV, opravářkami, kulometnicemi, odstřelovačkami a tak dále,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.

Foto: Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny

Operátorka ukrajinského dronu na snímku z loňského roku.

Podle Jenny Mathersové z britské Aberystwyh University, která se zabývá válkou a genderem, se ukrajinská armáda od ruského vpádu posunula směrem k větší rovnosti pohlaví.

„Ukrajinská vláda více dbá na to, aby o obráncích národa mluvila jako u mužích a ženách a zdůrazňovala přítomnost žen,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Kyjev se tím podle ní snaží odlišit od Moskvy, která – v souladu s prosazováním „tradičních“ hodnot – roli žen v armádě marginalizuje. „Podporování genderové rovnosti v ozbrojených silách je součástí širší agendy, jejímž cílem je ukázat, že Ukrajina sdílí klíčové hodnoty se Západem,“ tvrdí.

Zprávy z bojiště

Ukrajinci jsou na svém předmostí na okupovaném břehu Dněpru v nejlepší možné pozici. Každý další osvobozený kilometr jim ale ještě zkomplikuje už tak složité zásobování. Naopak pro ruskou obranu bude situace snazší.

Standardy NATO, mentalita SSSR

To, co zní dobře „na papíře“, ovšem v praxi poněkud pokulhává, podotýkají média i neziskové organizace.

Například nadace ukrajinských veteránů na jaře upozornila, že ani jedna žena zatím nezastává vrcholnou armádní funkci a ženy tvoří pouze 8,9 % všech důstojníků.

„Máme standardy Severoatlantické aliance, ale sovětský systém a mentalitu,“ zhodnotil nedávno ukrajinskou armádu jeden ze seržantů, s nímž mluvili novináři deníku The Guardian. Odráží se to podle něj například v tom, že vysoce postavení členové armády svým kolegyním stále příliš nenaslouchají.

„Hlavním problémem je, že tady existují formální, ale zároveň i nepsaná pravidla. Na těch prvních pracuje naše vláda. Než se ale změní ta druhá, potrvá to,“ tvrdí socioložka Kvitová.

Zmiňuje, že Ukrajinky se v armádě stále setkávají s genderovými stereotypy, sexismem i diskriminací. Stále jsou podle ní vnímány jako „strážkyně domácnosti“ a často postrkovány k pozicím, které odpovídají tradičnímu světonázoru.

To potvrzuje i 27letá četařka Nadija Haranová, která deníku The Guardian vylíčila, že jí nadřízený před časem řekl, že „její místo je v kuchyni“.

„Beru to tak, že musíme bojovat se dvěma nepřáteli naráz. Jedním z nich je samozřejmě Rusko. Druhým stereotypy a stigmata, kterým čelíme každý den,“ posteskla si. Jediným místem, kde se prý s podobnými problémy nesetkávají, je frontová linie. Tam na to jednoduše nezbývá čas.

Příběhy tří dívek z Kyjeva

Měly třeba i možnost odejít, ale nevyužily ji. Oleksandra, Olha a Anastasija se navzdory sirénám a výbuchům snaží žít v Kyjevě normální život.

Nepadnoucí uniformy i nedostatek hygienických potřeb

Genderová nerovnost se podle neziskových organizací promítá i do zcela praktických záležitostí, které vojačkám komplikují každodenní fungování.

Teprve po roce a půl od začátku ruské invaze představila armáda první uniformy pro ženy. Do té doby byly odkázané na oblečení určené jejich mužským kolegům, a to včetně spodního prádla.

Ani tím se ovšem problém nevyřešil. K dispozici je jen letní varianta šatníku, která se je v zimě nepoužitelná, upozorňuje socioložka Kvitová.

Ženy tak nadále musí nosit špatně padnoucí oblečení, které omezuje jejich pohyb na bojišti a v důsledku ohrožuje jejich životy. Pokud tomu chtějí předejít, musejí si přidělené uniformy přešít, případně si za vlastní peníze či za pomoci neziskových organizací pořídit vlastní oděv.

Podívejte se:

Ukrajinky se zúčastnily testování prvních ryze ženských vojenských uniforem, které armádě ušila a darovala iniciativa Arm Women Now na Ukrajině. Doteď musely nosit uniformy pánské – včetně spodního prádla.

Ukrajinky sloužící v armádě si také dlouhodobě stěžují na nedostatek hygienických potřeb. Na frontě jim chybí mimo jiné speciální zařízení na odvádění moči, které by jim umožnilo při vykonávání potřeby v zákopech stát a snížilo tak riziko zánětlivých onemocnění.

„Zkuste si dojít na záchod v minus 15 stupních Celsia,“ řekla serveru The Daily Beast čtyřiadvacetiletá vojačka Julija. „Všechny jsme zažily zánět močového měchýře nebo vaječníků a bolesti zda. Po roce ve válce jsme si vysloužily plejádu nejrůznějších zdravotních problémů,“ dodala.

Věc, o které se moc nemluví

Problémem je i sexuální obtěžování. „Jsem si jistá, že k němu dochází, není ale jisté, v jakém rozsahu je hlášeno,“ upozorňuje Mathersová.

Kvitová připomíná, že neexistuje příliš oficiálních záznamů. „Logika, která za tím zřejmě stojí, je taková, že nechtějí zkompromitovat ukrajinské ozbrojené jednotky. Chtějí je ukázat v tom nejlepším světle. Naše vítězství totiž závisí zejména na nich,“ uvádí s tím, že podle jejích informací dochází v ukrajinské armádě k případům sexuálnímu obtěžování jen zřídka.

Server Al-Džazíra naznačuje, že řada vojaček o problémech, kterým musejí ve službě čelit, veřejně nemluví z prostého důvodu: nechtějí pošpinit Ukrajinu v očích Západu, kterému se snaží přiblížit.

Podle Mathersové je také zřejmé, že nevhodné chování, kterému vojačky čelí ze strany svých kolegů, „zcela zastiňují případy znásilnění a mučení, kterému byly ukrajinské ženy vystaveny ruskými vojáky“.

Doporučované