Hlavní obsah

Zlom nastane brzy. „Až Putin oznámí připojení okupovaných území k Rusku“

Foto: Radowitz, Shutterstock.com

Na budově Muzea lékařské historie v Rize se zkraje května objevil stylizovaný plakát ruského prezidenta Vladimira Putina. Muzeum se nachází přímo před ruskou ambasádou.

Reklama

30. 5. 8:52

Rusům už v dubnu měly dojít zásoby. Zelenského zabít vágnerovci. Putina svrhnout sám Kreml. A celé válečné martyrium mělo skončit do konce května. Tak to dopadá, když se scénáře vývoje střetnou s nepředvídatelností války.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu probudil hlad po jakékoli nápovědě, co bude dál. Zejména po informaci, kdy by válka mohla skončit a jak.

Vojenští experti, analytici, sociologové – ti a mnozí další se od prvních dnů snažili nalézt argumenty, jimiž by podepřeli scénáře pravděpodobného vývoje. I toho méně pravděpodobného. Tedy třeba tipnout, zda dříve udolá zákeřná choroba Vladimira Putina, nebo ruští žoldáci z Vagnerovy skupiny zabijí Volodymyra Zelenského…

Teď, když ruští agresoři završili první čtvrtrok na půdě sousedního státu, víme víc.

Zejména že se pozitivní scénáře vývoje nenaplnily; válka „nejpozději v květnu“ neskončila.

Co sledujeme, má blíže k pesimistickým odhadům budoucnosti.

„Západní veřejnost žije iluzí, jak hodný ukrajinský David porazil zlého ruského Goliáše. Situace na frontě je přitom v mnohém nejhorší od prvních týdnů. Začala opotřebovací válka, hodně pomalá a vyhraje ten, kdo vydrží déle,“ napsal na svém Twitteru válečný analytik Jan Ludvík z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy v Praze.

Postupně se vytrácí i jasná představa o tom, jak by „vítězství“ Ukrajiny mohlo vypadat. Bez pádu Vladimira Putina se zřejmě neobejde. Že by však v Kremlu existoval kruh dostatečně silný na jeho sesazení, se říct nedá, analyzuje pro Seznam Zprávy ruský politolog Alexandr Morozov.

„Rusům do konce dubna dojdou síly“

7. dubna generálporučík Ben Hodges, bývalý velitel sil americké armády v Evropě, pronesl, že zbývá 10 dnů, než Rusku dojdou lidské síly i munice. To by dnešní optikou z původně optimistického scénáře dělalo hrozivý – znamenalo by to, že Rusové desítky dnů zvládají bojovat bez jídla.

Připomeňte si tuto předpověď:

Ben Hodges zůstal optimistický i v květnu. Rusům podle něj sice nemusí dojít vojenské síly, ale je „dost možné, že je Ukrajinci do konce roku 2022 zatlačí zpět na pozice, které na Ukrajině zastávali do 23. února, než zahájili rozsáhlou invazi,“ řekl zkraje měsíce bývalý velící generál pro ETV Valisilm.

Jeho optimismus prý pramení ze zjištění, že Ukrajincům v bojích pomáhá něco, s čím se na začátku příliš nepočítalo. „Válčení, jak víme z historie, je zkouškou vůle a logistiky a je mi jasné, že vůle mají Ukrajinci dost a stále sílí. A logistická situace na Ukrajině, i když je stále slabá, se každým dnem zlepšuje. Na druhou stranu se pro Rusy jejich logistická situace každým dnem zhoršuje, protože nejsou schopni věci nahradit – částečně kvůli sankcím a částečně kvůli systému. Proto se celkově cítím optimisticky,“ řekl.

O tom, zda válka nakonec nabere rychlý spád, nebo bude trvat roky, podle něj rozhodnou následující tři týdny. Během nich však Ukrajina musí dostat veškerou přislíbenou pomoc.

Ani ruský novinář a politolog Alexandr Morozov by nepřikládal váhu primárně vojenským zdrojům. „Pokud bude válka pokračovat jako nyní, bude mít Kreml dostatek zdrojů na rok. Problém ale není ve zdrojích, ale v tom, že vlastenecké nadšení obvykle opadá vždy po třech až čtyřech měsících po začátku války. Z tohoto pohledu je dlouhá válka pro Kreml nerentabilní,“ říká Morozov pro Seznam Zprávy.

„Válka skončí v květnu“

Historii úspěšných válečných predikcí má za sebou Oleksij Arestovyč, vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Byl to právě on, kdo před třemi lety relativně přesně předpověděl současnou invazi. I jeho předzvěst konce války do konce května však zůstala zbožným přáním.

Ve videu zveřejněném několika ukrajinskými médii Arestovyč řekl, že přesné načasování bude záviset na tom, kolik zdrojů je Kreml ochoten věnovat kampani. „Myslím, že nejpozději v květnu bychom měli mít mírovou dohodu, možná mnohem dříve. Uvidíme, mluvím o posledních možných termínech,“ citovala jej agentura Reuters.

Jeho vizi konce války s první rozkvetlou třešní už od začátku rozporovali mnozí další odborníci.

„Také se mluví o tom, že Rusko zavede stanné právo, které umožní mobilizovat více zdrojů, což naznačuje, že jsou odhodláni ve válce pokračovat po delší dobu,“ uvedl pro National Post Andres Kasekamp, profesor Munk School of Global Affairs na Torontské univerzitě. 

Patová situace pak podle Jeffa Sahadeoa, profesora na Institutu evropských, ruských a eurasijských studií na Carleton University, bude přetrvávat do doby, „dokud budou mít Ukrajinci zásoby a Rusové se nevzdají.“ Což ale bude „znamenat strašlivou cenu pro ukrajinské civilisty.“

Kdy tedy nastane ten zlom? Kdy bude možné říci, že je konec války na spadnutí?

„Zlom nastane, až Putin oznámí připojení okupovaných území k Rusku. Dá se předpokládat, že to udělá koncem června, začátkem července,“ předpovídá pro Seznam Zprávy Morozov.

Alexandr Morozov

  • Ruský novinář a politolog.
  • Od roku 2011 pracoval jako šéfredaktor časopisu Russian Journal a ředitel Centra pro výzkum médií UNIK.
  • Působil v Německu, Litvě, v současné době na Univerzitě Karlově a v Akademickém ústavu Borise Němcova pro výzkum Ruska.

„Ukrajina ztratí morálku“

Pojďme k dalšímu scénáři: o vyhlášení dočasného příměří. Stál především na předpokladu, že ukrajinská armáda ztratí morálku. Jak již bylo zmíněno, právě urputné odhodlání bojovat je tím, co dává ukrajinským vojákům navrch.

Ani tento scénář nevyšel, což lze dobře vidět na příběhu přístavního města Mariupol. Ruskému obléhání odolával plných devadesát dní.

„Myslím, že obránce Mariupolu budou analytici zkoumat po celá desetiletí. Je to neuvěřitelný příklad lidského odhodlání, ale také příklad neschopnosti a žalostného stavu ruské armády. Chci říct, že Mariupol měl být jedním z prvních padlých měst, když si vzpomenete na všechny výhody, které Rusové měli – kontrola nad Azovským mořem, blízkost všech jejich sil nahoře na Donbasu, stejně jako na Krymu. O osm týdnů později se tito neuvěřitelní lidé – civilisté i vojáci – odmítají vzdát,“ říkal analytik Ben Hodges na konci dubna.

„Zabití Zelenského podkope morálku“

Mezi teoriemi, které by v případě, že se naplní, mohly řádně zahýbat vývojem války, bylo zajetí či zavraždění ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, vyvolání paniky a instalace kolaborantské vlády.

Jak víme, Volodymyr Zelenskyj, který během útoků na Kyjev zůstával v hlavním městě a obráncům země dodával odvahu, vyvázl bez újmy na zdraví. Dnes již slavná věta „prezident tut“, kterou pronesl v reakci na zvěsti, že uprchl ze země, Rusům jen potvrdila, jak důležitou figurou pro Ukrajince prezident je.

I proto se často skloňovalo, že by srovnání Kyjeva se zemí mohlo předcházet vítězství žoldáků – zavraždění Volodymyra Zelenského.

„Podle mého názoru se tato hrozba snížila. Kreml si již uvědomil, že čelí velmi vysoké ochotě Ukrajinců klást odpor. V prvních dnech války by to možná ovlivnilo její průběh, ale nyní ne,“ říká Alexandr Morozov.

„Ukrajina zvítězí“

Za své vzala také euforická přesvědčení, že Ukrajina jednoznačně vyhraje. Co lze ale po čtvrt roce války považovat za vítězství?

„Problém je v tom, že pokud by se Ukrajina odhodlala podniknout rozsáhlou protiofenzivu, bude muset na svém území použít těžké zbraně a možná zaútočit na ruská pohraniční území. To by vedlo k dalším ztrátám a ničení. Jak Kyjev, tak země, které podporují boj Ukrajinců za suverenitu a nezávislost, budou muset zvážit důsledky takové fáze války,“ předjímá Morozov.

„Všichni samozřejmě chceme, aby se Rusko vrátilo na hranice před rokem 2014, nebo alespoň aby ruské jednotky odešly na hranice před 24. únorem 2022. To však není jednoduché. Nejlepším scénářem by bylo odstranění Putina a dobrovolné stažení ruských jednotek z ukrajinského území, ne nová fáze války,“ dodává Morozov a naráží tak na další scénář.

„Kreml se zbaví Putina“

„V momentě, kdy se situace vojensky nevyřeší a ekonomické sankce budou Rusko drtit, může dojít i k obětování Vladimira Putina, převratu ze strany generálů anebo tajných služeb a dosazení někoho, kdo řekne: ‚Všechno to byla Putinova chyba, my se stahujeme a celé to ukončíme‘,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Josef Kraus.

Pád Vladimira Putina a konec války předjímali mnozí – s argumentem, že spíše než protesty v ulicích dokáže autokraty k zemi srazit někdo z jejich nejužšího kruhu. Někdo, kdo vidí, že se „šéf zbláznil“.

„Putin teď potřebuje bojovat o to, aby v Rusku nebyly masivní demonstrace, aby tam nebyly tendence oligarchů nebo jeho nejbližšího vedení ho svrhnout. Ruští politici, co víme, nekončí tak, že by odešli do důchodu,“ uvedl před dvěma měsíci v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já politolog Miloš Gregor, který se věnuje dezinformacím a propagandě.

Ani tento scénář se (zatím?) nenaplnil.

Putin si kolem sebe vybudoval pevný tým a ve vládě drží silnou rovnováhu sil, uvádí pro National Post odborný asistent mezinárodních vztahů na Websterově univerzitě v St. Louis v Missouri Dani Belo. „Nepostaví se Putinovi, ani nepřijdou do Kremlu s tím, že ho zajmou,“ uvedl Belo. „Změna režimu je přitažlivá z etického hlediska, ale z hlediska praktičnosti se nezdá být pravděpodobná.“

Podle Alexandra Morozova by šlo o ideální scénář. „Varianta odstranění Putina, podobně jako kdysi Chruščova, by byla nejpozitivnějším scénářem. Kontury takové elitní skupiny, která by na sebe mohla vzít takovou zodpovědnost, však zatím vidět nejsou,“ nastínil pro Seznam Zprávy.

„Z jara do nukleární zimy“

Ačkoli pravděpodobnost jaderného útoku vzhledem k možným následkům pro celý svět analytici od počátku v podstatě vylučovali, nevypočitatelnost Kremlu jim zabránila tuto variantu zcela zamítnout.

Hlavní oporou této teze zůstává, že poníženému vůdci s vyčerpaným vojskem by odpálení taktické jaderné zbraně kratšího doletu na blízký stát nemuselo připadat jako úplně špatný nápad.

Generál Sir Richard Barrons, bývalý velitel velitelství společných sil, pro The Times nicméně uvedl, že jaderná válka je „vzdálená vyhlídka vzhledem k tomu, že by jejím výsledkem bylo vzájemné zničení Ruska a Západu“.

Ani Ben Hodges nevěří, že by použití jaderných zbraní představovalo pro útočníky výhodu. „Nevím, jestli by jaderná zbraň mohla například Mariupolu způsobit větší škody, než které už napáchány byly. Pokud by Rusové použili jadernou zbraň, pak by to změnilo povahu, charakter celého tohoto konfliktu a pro USA a další by bylo velmi těžké se přímo nezapojit a nevěřím, že Rusko chce přímou účast NATO,“ uvedl před několika dny. „Výhodnější je NATO jen vyhrožovat a držet ho mimo přímé zapojení,“ dodal.

Podle Alexandra Morozova je otázka použití jaderných zbraní stále „komplikovaná“.

„Kreml použije jaderné zbraně pouze v případě existenčního ohrožení. Ale kdy nastane okamžik, kdy Putin uzná, že se v takovém bodě již nachází? Například právě pronesl paradoxní prohlášení, že vstup Finska a Švédska do NATO nepředstavuje novou hrozbu pro bezpečnost Ruska. Putin přitom již dříve oznámil neexistující skutečnost, že se Kyjev údajně připravuje na vojenskou operaci na Donbasu jako základ pro rozsáhlou invazi a válku s velkými ztrátami. Jinými slovy, hrozba taktického jaderného úderu by měla být považována za prvek realistické vojenské prognózy,“ domnívá se Morozov.

„Vleklý konflikt je nevyhnutelný“

Nejpravděpodobnější se i po čtvrt roce válčení jeví scénář vleklého konfliktu. „Válka se ve vleklý dlouhodobý konflikt změní nevyhnutelně. Ujedná se linie rozdělení, ale nebude existovat mírová smlouva. Navíc nelze vyloučit ukrajinskou protiofenzívu, která povede k nové fázi války,“ domnívá se Morozov.

Sám Alexandr Morozov přiznává, že nejdřív nechtěl věřit tomu, že Rusko skutečně na Ukrajinu zaútočí.

„Věřil jsem, že Kreml vyeskaluje hybridní válku proti Ukrajině a Evropské unii pomocí ekonomického vydírání, kybernetické války, propagandy, politické korupce, a dokonce i vojenského nátlaku, ale že vojenskou kampaň neprovede. Nicméně stalo se,“ říká Morozov a dodává, že navzdory všem pozitivnějším možnostem je momentálně nejpravděpodobnější scénář „fixace separační linie“.

„Z obou stran přijdou další boje, raketové útoky a pokusy prorazit obranné linie. Kreml zjevně vytváří obrannou linii v okupované Chersonské oblasti. Nicméně i zmiňovaná ‚dělicí linie‘ je stále vzdáleným scénářem. Moskva totiž demonstruje svůj záměr nejen zvětšit okupované území na východě Ukrajiny, ale postoupit na jih a zcela odříznout Ukrajinu od moře. Podle mého názoru, pokud Putin nepřipojí okupovaná území k Rusku již nyní, během příštího měsíce, bude to znamenat další dlouhou válku na jihu Ukrajiny, dalších minimálně šest měsíců,“ předvídá Alexandr Morozov.

A zda je na scéně stále možnost, že konflikt přeroste ve třetí světovou válku? „Ke ‚světové válce‘, kdy se celý svět spojí proti jedné diktatuře, nemůže dojít. Světová válka je střet aliancí. Kreml ale žádné spojence nemá. Čína ani Indie nevstoupí do vojenské aliance s Ruskem proti Západu,“ uzavírá Alexandr Morozov.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované