Zprávy z bojiště: Výbuch železničního mostu v Rusku a další přesuny kolon

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

O tom, že by ruská strana mohla použít na ukrajinském bojišti chemické zbraně, se hodně spekulovalo, především na základě událostí v Sýrii, kde chemické zbraně použily spřátelené syrské vládní jednotky. Nezávislí pozorovatelé ani ukrajinská protistrana žádnou podezřelou událost tohoto druhu dosud nehlásili.

První obvinění z možného nasazení tedy přišlo až během 11. dubna. Obránci Mariupolu na Telegramu uvedli, že někteří jejich bojovníci vykazují známky zasažení chemickými zbraněmi. Hlásili dušnost a sníženou schopnost koordinace pohybů, v některých případech i mdloby. Látka měla být údajně rozprášena z dronů (což je mimochodem přesně něco, z čeho Rusko obviňovalo v minulosti Ukrajinu).

Co se skutečně stalo, nelze v tuto chvíli určit. Je pravdou, že představitelé separatistické Doněcké lidové republiky v minulosti volali velmi nevybíravými slovy po nasazení chemických zbraní proti ukrajinským silám v Mariupolu (dva příklady na Telegramu).

Některá prohlášení Kremlu z nedávné minulosti lze také vnímat jako přípravu na nasazení těchto zbraní a z taktického hlediska by mohlo jejich použití v městském prostředí dávat také smysl.

V době psaní článku ovšem mnoho nenasvědčuje tomu, že k chemickému útoku opravdu došlo. Oběti se nezdají mít symptomy, které by odpovídaly zásahu běžně používanými bojovými plyny, například sarinem.

Také ukrajinský náměstek ministra obrany podle zpravodaje The Economist uvedl, že první zprávy nenasvědčují nasazení chemických zbraní. Podle něj se pracuje s verzí, že šlo o nasazení zápalné fosforové munice. Dodejme ovšem, že ukrajinské velení nemá s místem údajného útoku také příliš dobré spojení a nemůže vyslat třeba expertní tým, aby místo prozkoumal.

Informací je tedy bohužel zatím málo. A vzhledem k tomu, že Mariupol se téměř jistě velmi brzy ocitne v ruských rukou, je otázkou, zda dojde k nějakému nezávislému šetření této události. O dalším vývoji vás ovšem budeme informovat.

Co se týče bojů v samotnému Mariupolu, ruská televize RT vysílala záběry z bezpilotních letounů (UAV), které potvrzují, že ruské síly rozdělily ukrajinské obránce mezi závod Azovstal ve východním Mariupolu a druhou skupinu ukrajinských sil v přístavu Mariupol na jihozápadě, jak naznačovala některá starší svědectví.

Podle představitelů separatistické Doněcké lidové republiky mají ruské síly pod kontrolou 80 % Mariupolu. Na druhou stranu ve stejném prohlášení zaznělo nepravdivé tvrzení, že ruské síly od 11. dubna plně kontrolují přístav Mariupol. To je v přímém rozporu například se záběry RT.

Ukrajinské vrchní velení na druhé straně uvádí, že ukrajinské síly město „pevně“ brání. Což je ovšem zřejmě přehnané tvrzení. Nic nenasvědčuje tomu, že by obránci měli své pozice udržet ještě delší dobu. Pád města se zdá být otázkou spíše dnů než týdnů.

V jiných částech jižní části fronty, tedy především kolem města Cherson, se větší operace nekonaly. Ruské síly v oblasti se zakopávaly. Nemáme k dispozici ani informace o nějakých významnějších ukrajinských operacích v oblasti.

V předpokládané oblasti nejvýznamnějších bojů dalších dní a týdnů, tedy na východě Ukrajiny, se situace také příliš nezměnila. Invazním silám se nepodařilo dosáhnout významného pokroku při pokračujících útocích na Severodoněck, Popasnou a Rubižně.

Ruské síly během 11. dubna pokračovaly v přesunech ze severovýchodní Ukrajiny na podporu operací v Donbasu. Na sociálních sítích se například objevily velké vojenské kolony v Rostovské oblasti. Jde nejspíše o jednotky stažené z kyjevské osy, které se přesouvají na západ směrem k Doněcku.

Severovýchodně od Donbasu, v Charkovské oblasti, se také nadále shromažďují ruské jednotky. Mají být patrně součástí útoku, který nejspíše bude směřován zhruba na Slovjansk s cílem odříznout ukrajinské jednotky na Donbasu od zbytku země.

Útok ovšem stále nezačal. Ruské jednotky posilují předsunuté pozice, provádějí v oblasti průzkum jak letecky, tak bojem. Ukrajinský generální štáb oznámil, že dvě ruské praporní taktické skupiny se neúspěšně pokusily dobýt dvě menší sídla ležící zhruba 30 kilometrů jižně od Izjumu.

Dále na severu ruské síly pouze upevňují své postavení. Část jednotek 6. kombinované armády a Severní flotily dál pokračuje v přípravě obranných pozic u Charkova a v ostřelování cílů v oblasti, aby kryly týl a bok jednotek, které budou postupovat od Izjumu (zřejmě) směrem na Slovjansk.

Na ruské straně ukrajinské hranice se také stále shromažďují nové síly. Satelitní snímky ukázaly zřejmě část jednotek 237. tankového pluku v ruské Bělgorodské oblasti zhruba 30 kilometrů od ukrajinských hranic.

Je možné, že ukrajinské síly se snaží přeskupování ruských sil alespoň zpomalit už i na ruském území. V Bělgorodském okrese, zhruba 6,5 kilometrů ve vnitrozemí Ruska, byl v posledních 24 hodinách explozí neznámého původu poškozen železniční most. Ani jedna strana v době přípravy článku událost nekomentovala.

Most stojí na jediné trati, která vede od Bělgorodu směrem na jihovýchod, tedy ve směru na severní část donbaské fronty. Přestože ruská armáda obecně spoléhá ve velké míře na železnice, nedokážeme zhodnotit, jak velký vliv by to na další ruské operace mohlo mít.

Analytici z ISW jako vždy vydali seznam několika předpovědí pro vývoj následujících dní: