Hlavní obsah

Zbaví se cejchu zrádců národa? Bývalí premiéři mají šanci na nový proces

Foto: ČTK

Jan Syrový (vlevo) a Rudolf Beran (vpravo) před Národním soudem v roce 1947.

Reklama

27. 8. 17:01

Státní zástupce v létě navrhl soudu obnovu řízení s prvorepublikovým generálem Janem Syrovým. Nyní zvažuje, jestli se stejným způsobem pokusí také o rehabilitaci šéfa agrárníků Rudolfa Berana.

Článek

V roce 1947 byli dva bývalí českoslovenští premiéři Jan Syrový a Rudolf Beran odsouzeni za spolupráci s nacisty. Oba dostali dvacetileté tresty. Historici je po sametové revoluci sice očistili, výroky soudu o jejich kolaboraci s německými okupanty však zůstávají stále platné.

Až nyní, desítky let po smrti Syrového i Berana, se naskytla nová naděje, že by český soud mohl oba rehabilitovat a zbavit je tak verdiktu, podle něhož zradili svůj národ.

V červenci poslal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze Jan Kopečný návrh k pražskému městskému soudu na obnovu procesu s generálem Janem Syrovým. Žalobce odkázal na nalezené dokumenty, podle kterých mohl být poválečný soud politicky zmanipulovaný.

Seznam Zprávy nyní zjistily, že státní zástupce zvažuje stejný postup také ve prospěch Rudolfa Berana.

Ten byl souzen v téže skupině jako Syrový a stejně jako on doplatil na horlivost tehdejších komunistů z justice a bezpečnosti, kteří se podle dochovaných záznamů snažili o co nejpřísnější trest pro oba politiky – bez ohledu na skutečné prokázaní jejich viny.

„Mohu potvrdit, že Městské státní zastupitelství obdrželo podnět k podání návrhu na obnovu řízení ohledně Rudolfa Berana, který se týká řízení vedeného před Národním soudem v roce 1947,“ uvedl státní zástupce Kopečný na dotaz redakce.

K posouzení podnětu je podle žalobce třeba prostudovat další archivní dokumenty a soudní spisy. „V této chvíli tak nelze předjímat, jak a případně kdy bude o tomto podnětu rozhodnuto,“ dodal státní zástupce.

Impuls k obnově procesů s Janem Syrovým i Rudolfem Beranem vzešel od advokáta Lubomíra Müllera, jenž se dlouhodobě zaměřuje na rehabilitace a spolupracuje s příbuznými obou někdejších vládních politiků.

Právě na Müllerův popud státní zastupitelství prověřilo nejprve jednání Jana Syrového. Když se pak v žalobcově návrhu na obnovení soudního řízení psalo v podobném duchu také o Rudolfu Beranovi, požádal advokát, aby se státní zastupitelství pokusilo dosáhnout také jeho rehabilitace spolu se Syrovým.

O případném obnovení procesu se Syrovým a Beranem musí každopádně rozhodnout Městský soud v Praze. V minulosti už soudy žádost o přezkoumání poválečných rozsudků odmítly.

„Ať už obnovený proces dopadne jakkoli, je cenné, že při veřejném zasedání budou předložena historická fakta, prokazující, že nezákonnosti v československé justici začaly ještě před Únorem 1948,“ zdůraznil advokát Müller.

Verdikt nad Janem Syrovým a Rudolfem Beranem vynesl v dubnu 1947 Národní soud, který vznikl na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše. Podle rozsudků se Syrový a Beran provinili zrádným jednáním v období po Mnichovské dohodě o odstoupení českého pohraničí Německu a hlavně na počátku německé okupace v březnu 1939.

Jana Syrového, který byl v době vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava ministrem obrany, uznal soud vinným za to, že spolu s Beranem odsouhlasil prodej výzbroje Německu, dále za to, že v den obsazení českých zemí 15. března 1939 nedal rozkaz ke zničení vojenského materiálu, že následně podal německému vůdci Adolfu Hitlerovi ruku, nebo že doprovázel německého generála Blaskowitze ke hrobu neznámého vojína a zúčastnil se přehlídek německé armády. Rozsudek mu vytkl také schůzku s předákem sudetských Němců Konradem Henleinem.

Někdejší velitel československých legií v Rusku byl sice některých obvinění zproštěn, přesto ale dostal dvacet let těžkého žaláře, přišel o občanská práva a veškerý majetek. Z vězení se Syrový dostal až v roce 1960, zpočátku nedostával žádnou penzi a musel si vydělávat jako noční vrátný. Zemřel v roce 1970.

Jan Syrový

Narodil se roku 1888 v Třebíči. Za první světové války působil v československých vojenských jednotkách v Rusku, později byl jmenován velitelem legií. Od roku 1926 byl náčelníkem Hlavní štábu branné moci Československa, od roku 1933 vedl generální inspektorát armády. V období mnichovské krize v září 1938 byl jmenován předsedou vlády a ministrem obrany. V prosinci jej v premiérské funkci nahradil Rudolf Beran, Syrový zůstal do dubna 1939 ministrem obrany, poté byl penzionován.

Naopak Rudolf Beran se konce vězení nedožil. Zemřel v roce 1954 ve věznici v západoslovenském Leopoldově.

Právě Beran, který před válkou vedl nejsilnější českou stranu, agrárníky, byl hlavní postavou soudního procesu s členy bývalé protektorátní vlády. Za války ho přitom odsoudili nacisté – v roce 1942 dostal za podporu domácího odboje deset let a zabavení majetku.

Foto: ČTK

Rudolf Beran jako předseda československé vlády v roce 1938.

Konec války zastihl Berana v domácím vězení v Pracejovicích u Strakonic, už 14. května 1945 ho ale zatkla československá bezpečnost. Během následné vyšetřovací vazby na Pankráci Rudolfa Berana násilně vyslýchali.

Národní soud nakonec Berana zprostil obžaloby hned v 27 bodech, jen tři body nicméně stačily na to, aby byl hlasy komunistických a sociálnědemokratických porotců odsouzen na 20 let. I tak byla skutková podstata sporná, zejména v případě prodeje válečného materiálu Německu. Bylo totiž známo, že materiál vláda původně nabídla spojenecké Británii, Francii a Rumunsku.

Rudolf Beran

Narozen roku 1887 v Pracejovicích. Od mládí působil v agrárním hnutí, stal se blízkým spolupracovníkem šéfa agrární strany Antonína Švehly, v letech 1918 až 1933 byl ústředním tajemníkem a v letech 1935 až 1938 předsedou strany. Od listopadu 1938 do března 1939 byl předsedou Strany národní jednoty. Od prosince 1938 do 15. března 1939 předsedou vlády Česko-Slovenska, následně do 27. dubna 1939 předsedou protektorátní vlády. Následně odešel z politického života. V roce 1941 zatčen gestapem a poté odsouzen.

Jak poukazuje návrh státního zastupitelství na obnovu řízení u Jana Syrového, proces s členy vlády z období vyhlášení protektorátu doprovázel tlak zejména od komunistických činovníků. Nalezené dokumenty podle návrhu státního zástupce „svědčí o zpolitizovaných zásazích do tohoto procesu a o neférových podmínkách celého procesu“.

Syrový, Beran a další obžalovaní měli sehrát roli obětních beránků, na které se svalila veškerá vina za události po Mnichovské dohodě o odstoupení pohraničí Německu a po německé okupaci.

Z nově doložených záznamů například vyplynulo, že se někteří členové soudního senátu scházeli s komunistickými funkcionáři z vedení Ministerstva vnitra nebo hlavním žalobcem Františkem Grospičem, který byl rovněž členem KSČ.

Jedné porady se zúčastnil i generální tajemník komunistické strany Rudolf Slánský. Za prokuraturu se procesu zúčastnil i proslulý Josef Urválek, který se později podílel na odsouzení Milady Horákové.

Podle historika Jaroslava Rokoského, který je autorem Beranovy politické biografie, si bývalý předseda vlády rehabilitaci určitě zaslouží, protože byl nespravedlivě odsouzen za smyšlenou kolaboraci.

„Proces s Beranem byl politickým procesem, spolu s ním seděla na lavici obžalovaných celá agrární strana, nejsilnější politická strana první republiky, která byla už předtím zakázána Národní frontou, protože se údajně měla za okupace tak těžce provinit na zájmech národa a republiky,“ uvedl Rokoský.

O nevině Rudolfa Berana je neomylně přesvědčen také jeho prasynovec Jan Beran, který žije v rodišti bývalého předsedy vlády a zasazuje se o jeho očištění. „Pořád se mi nelíbí, že je vedený jako kolaborant a zrádce národa. Pomohl spoustě lidem,“ řekl Seznam Zprávám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované