Hlavní obsah

Zneužívání pomoci v uprchlických táborech by mohla zabránit technologie, kterou využívá i bitcoin

V uprchlických táborech bují korupce a zneužívání pomoci. (Video: Johana Trešlová, AP)

Za pomoci technologie blockchain, kterou ke svému fungování využívají i virtuální měny, se nyní snaží uprchlické tábory bojovat proti korupci a zneužívání finanční pomoci.

Článek

Datová technologie, která se běžně používá jako opora pro fungování transakcí s virtuálními měnami, jako jsou bitcoin, ethereum nebo litecoin, pomáhá v boji proti korupci v uprchlických táborech. Obdoba blockchainu nazvaná Building Blocks se od roku 2017 testuje v utečeneckých táborech v Jordánsku.

Obchod se základními životními potřebami a distribuci finanční pomoci v uprchlických táborech často komplikuje korupce místních úředníků a kupčení s potravinovými poukázkami. To má změnit nový systém. Nyní se při nákupu nakupujícím nejdřív oskenuje duhovka, aby se ověřila jejich totožnost a nárok na dávku. Díky systému blockchain jsou pak virtuálně uchovávána všechna data o transakcích a nakupujících, stejně jako o finančních a jiných darech, jež lze od dárců vystopovat až ke konkrétní rodině, které pomohly. Systém tak funguje jako virtuální účetní kniha. Sponzoři díky tomu vědí, že prostředky, které darovaly, se skutečně dostanou k potřebným. Tímto způsobem byla pomoc přerozdělena již více než 100 000 uprchlíkům v Jordánsku.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v roce 2011 uvedl, že se až 30 procent všech darů v hodnotě okolo 40 miliard dolarů (téměř 900 miliard korun) v tomto období nedostalo ke svým adresátům, a to proto, že určitou částku si nechali prostředníci transakcí a další část připadla právě zkorumpovaným místním úředníkům. Nový systém tak pomáhá prostředky spravedlivěji přerozdělovat a zároveň se díky němu dárci mohou spolehnout na to, že jejich pomoc doputuje skutečně k tomu, komu byla zamýšlena. Navzdory tomu však v posledním roce zmizely skrze systém využívající technologii blockchain prostředky v hodnotě 1 miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun).

K těmto krádežím dochází zejména skrze nabourání se do účtů konečných uživatelů a nejde o zkompromitování systému jako takového. Jedná se tedy o znatelný pokrok, a to zejména díky tomu, že blockchain nepotřebuje ke svému fungování a distribuci prostředků žádné prostředníky. Organizace jako Světový potravinový fond (WFP) tak při transakcích ušetří až 98 procent nákladů, které musely vynaložit v minulosti, což se rovná úsporám ve výši 40 000 dolarů (zhruba 900 000 korun) měsíčně.

Podle kritiků má však nový systém i své stinné stránky. Adresáty pomoci nemůže kvůli skenování duhovky při jejím příjmu nikdo zastoupit. Záznamy o chování osob také vzbuzují obavy o jejich soukromí. Zatímco jména jsou zašifrovaná, záznam o transakcích si může zobrazit každý s přístupem do blockchainu.

Data jsou však uchovávána v tisících počítačů a jejich zneužití je tak velmi komplikované. Nyní se o projekt zajímá řada mezinárodních organizací, jako jsou Světová banka, UNICEF nebo Červený kříž, které by jej mohly využívat ve vlastních projektech.

Doporučujeme

Další zprávy