Článek
Bohumil Hrabal byl jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Svá díla psal silně neotřelým jazykem a zanechal jimi velký vliv na vývoj české prózy. Na řadu jeho povídek a próz vznikly úspěšné a oblíbené filmové adaptace.
Narodil se 28. března 1914 v Brně svobodné matce Marii Kiliánové, otec v křestním listě uveden nebyl. Později se matka provdala za Františka Hrabala, který souhlasil, aby Bohumil mohl užívat jeho příjmení.
Vystudoval práva, měl ale různá zaměstnání. Byl například dělníkem v ocelárnách na Kladně, číšníkem, výpravčím v Kostomlatech nad Labem, úředníkem nebo jevištním technikem. Od 60. let se stal spisovatelem na volné noze. Jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků a už za svého života byl vedle Karla Čapka a Jaroslava Haška světově nejznámějším a nejpřekládanějším českým autorem 20. století.
Zemřel 3. února 1997 po pádu z okna 5. patra ortopedické kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce. Dodnes se vedou spekulace, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo sebevraždu.
Nejznámější Hrabalovy knihy
| Perlička na dně | 1963 | povídky |
| Taneční hodiny pro starší a pokročilé | 1964 | novela |
| Ostře sledované vlaky | 1965 | novela |
| Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet | 1965 | povídky |
| Poupata | 1970 | povídky |
| Postřižiny | 1976 | vzpomínková próza |
| Krasosmutnění | 1979 | povídky |
| Harlekýnovy milióny | 1981 | próza |
| Slavnosti sněženek | 1978 | povídky |
| Obsluhoval jsem anglického krále | 1971 | román |
| Příliš hlučná samota | 1989 | román |
