Článek
Každý rok se toho v Česku postaví hodně, tyto budovy ale rozhodně nepřehlédnete. Jsou známkou emancipace měst a institucí, které v nich sídlí. Do staršího prostředí přidávají dnešní architektonickou vrstvu, kterou mohou velmi pozitivně vnímat i příští generace. Oslovují běžného člověka a jejich kvalitu potvrzují i ceny za architekturu a stavebnictví.
Obrostlý dům v Praze
Barokní palác v centru Prahy nenásilně přechází v novostavbu s bohatou zelení na fasádách i střeše.
Proluka na Národní třídě v centru Prahy sloužila desítky let jako parkoviště. Od roku 2017 tady stojí prosklený dům Drn, který se drží tradice výrazných městských nároží. Architektovi Stanislavu Fialovi z kanceláře Fiala + Němec se podařilo umně skloubit barokní tradici se současnou architekturou, která přináší do center měst zeleň a nebojí se radikálnějších rekonstrukcí.
Polyfunkční dům odstupňovaným tvarem propojil tři budovy s rozdílnou výškou. Barokní Schönkirchovský palác renovovaný se zachováním autentických prvků bez příkras a s velkým podílem hrubého betonu nenásilně přechází v novostavbu, která má ozeleněné fasády i střechu.
Bankovní ústředí v Praze
Sídlo skupiny ČSOB v pražských Radlicích postupně zarůstá zelení a stává se víc a víc nápadným.
Sídlo ČSOB v pražských Radlicích má daleko k okázalosti, jakou se takový typ staveb často vyznačuje. Architekt Josef Pleskot s AP Atelierem do zeleného údolí vložil stavbu na ploše 16 tisíc metrů čtverečních tak šikovně, že rozhodně nepůsobí jako kolos. Pojal ji jako srostlici šesti pavilonů se třemi atrii, dvěma dvory a minimem vnitřních příček.
Fasády mají dřevěné obklady, v oknech se zrcadlí okolní sady, těsně kolem budovy i na střechách hustě rostou stromy a střešní krycí konstrukce technologií obrůstají popínavými rostlinami. I díky úsporným technologiím je to jedna z nejekologičtějších bankovních budov v Evropě.
Univerzitní knihovna v Brně
Fasáda knihovny už byla zcela zarostlá, po rekonstrukci celé fakulty je opět z větší části odhalená.
Knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity navrhla architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti jako jednoduchou stavbu, kontrastní k sousedním. Ty v pozdějších letech prošly renovací a dnes je knihovna součástí moderního kampusu s příjemným parkovým nádvořím. Železobetonová stavba s flexibilním vnitřním uspořádáním má předsazený polopropustný plášť z dubových lamel s podpůrnou ocelovou konstrukcí slunolamu. Fasádu obrůstající popínavou zelení prolamuje vchod s vyčnívajícím černým rámem.
Hvězdárna a planetárium v Brně
Kosmicky působící stavba Hvězdárny a planetária Brno nabízí krásné výhledy do zeleně.
Areál hvězdárny a planetária na Kraví hoře se díky rekonstrukci a dostavbě od Martina Rudiše z Rudiš-Rudiš architektonické kanceláře před 10 lety vyloupl do krásy. Architekt stavbu opticky propojil s okolním parkem, proto je poměrně dost prosklená. Zároveň jí vtiskl kosmický vzhled poukazující na vnitřní náplň.
Členitou budovu sjednocuje předsazená, svisle pruhovaná a částečně perforovaná fasáda ze stříbrně obarvených plechů. Interiér je pojatý minimalisticky, s převládající bílou barvou.
Aula v bývalém plynojemu v Ostravě
Dříve zásobník na plyn, dnes víceúčelová aula díky povedené rekonstrukci od Josefa Pleskota.
Oblast Dolních Vítkovic se z průmyslové oblasti postupně mění na víceúčelové centrum. Do její tváře se hodně zapsal AP Atelier Josefa Pleskota, hlavně vestavbou multifunkční haly do plynojemu.
Válec o průměru 70 metrů sloužil původnímu účelu do konce 90. let. Josef Pleskot nechal zvon plynojemu vyzvednout o 15 metrů a zafixovat. Nad jeho střed umístil válcovitý světlík – tambur. Ocelové konstrukce zůstaly v původní podobě a dostaly černý nátěr. Do stěn nechal architekt vyříznout otvory pro okno a prosklený vstup, konferenční sál a další místnosti jsou v betonové vestavbě.
Stavba smíření v Liberci
Židovská modlitebna vlevo je propojená s budovou knihovny, která má na fasádě dva velké displeje.
Na místě staré liberecké synagogy, zničené před druhou světovou válkou, stojí od roku 2000 židovská modlitebna spojená s vědeckou knihovnou. Celek nazvaný Stavba smíření navrhl architekt Radim Kousal, tehdy v kanceláři SIAL, dnes působící pod značkou Siadesign.
Modlitebna má půdorys trojúhelníku jako půlky Davidovy hvězdy. Jedním hrotem je vsunutá do těla knihovny, kamenný obklad odkazuje na jeruzalémskou Zeď nářků. Hi-tech knihovna má kompaktní tvar se zaoblenou střechou, která přečnívá před skleněnou vstupní fasádu. V chodníku před vchodem jsou naznačeny základy staré synagogy.
Dostavba gymnázia v Olomouci
Pohled do dvora Slovanského gymnázia Olomouc, odkud se hřiště přestěhovalo na střechu tělocvičny v pozadí.
Slovanské gymnázium v Olomouci mělo dlouho část prostor v dřevotřískové přístavbě. V letech 2012–2013 ji nahradila plnohodnotná budova s novými učebnami, větší tělocvičnou a jídelnou od architekta Miroslava Pospíšila z atelieru-r. Hřiště, původně na dvoře, architekt umístil na střechu tělocvičny, čímž se dvůr stal příjemným odpočinkovým místem.
Stavba navazuje i na kostkovitou přístavbu pedagogické fakulty olomoucké univerzity. Nepravidelně velká a rozmístěná okna v betonových fasádách odrážejí různě využitý prostor za nimi. Místnosti otočené do dvora stíní předsazená konstrukce se slunolamy, určená pro popínavé rostliny.
Knihovna v Hradci Králové
Tým kanceláře Projektil architekti „prostřílel“ betonovou fasádu královéhradecké knihovny kulatými okny.
Když knihovna, tak ve tvaru písmene. Tým kanceláře Projektil architekti vytvořil v Hradci Králové na břehu Orlice čtyřkřídlou budovu jako velké betonové X. Kulatá okna dle autorů vytvářejí intimní a soustředěné prostředí. Rameno obsahující sklady má méně oken než ostatní křídla. Kruhy se opakují i ve tvaru střešních světlíků, parkoviště před vchodem překlenují dva můstky.
Vysoká škola v Pardubicích
Díky prosklenému přízemí univerzitní stavby v Pardubicích zdánlivě levitují nad terénem.
Areál Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice navazuje na panelové sídliště Polabiny. Architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti ho proto sestavila z betonových kvádrů, do struktury připomínající letiště. Z dlouhé a nízké páteřní budovy, která se díky prosklenému přízemí zdánlivě vznáší, vybíhají boční křídla připojená můstky v prvním patře.
Celek má v sobě i něco z desavského Bauhausu. Tmavé pásové prosklení po celém obvodu horizontálních budov zastírá svislé konstrukce, což vyvolává dojem sendviče v barvě lékořicových bonbonů.
Kongresové centrum ve Zlíně
Kongresové a univerzitní centrum ve Zlíně doplňuje parčík Gahurova prospektu od kanceláře Ellement (v popředí).
Na okraji baťovské školní čtvrti stávala škola ve tvaru písmene V – jako protějšek stejně rozmístěným stavbám obchodního domu a tržnice. Město ji však muselo zbourat kvůli špatné statice. Na jejím místě a v podobném uspořádání navrhl ateliér AI-Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera dva ovály kongresového a univerzitního centra. Jeden obsahuje sídlo a knihovnu Univerzity Tomáše Bati, druhý kongresové centrum a domov Filharmonie Bohuslava Martinů.
Hi-tech stavba kongresového centra je ze strany obložená sklobetonovým paravánem, odstiňujícím hluk z rušných ulic. Jeho vzhled odkazuje na luxfery z továrních budov, stejný motiv se opakuje v atriu univerzitní budovy.
