Článek
Slovenský premiér Robert Fico po čtvrteční schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zopakoval, že Slovensko nyní nepodpoří 18. balíček protiruských sankcí. Uvedl to v příspěvku na svém facebooku, v němž zároveň jednání s von der Leyenovou označil za konstruktivní a pragmatické.
Při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Slovensko žádat o odložení hlasování. Pokud se návrhu nevyjde vstříc, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn přijetí 18. balíku sankcí vetovat, uvedl Fico.
Slovensko chce podle svého premiéra od Evropské komise záruky a ujištění v souvislosti se zastavením dodávek ruského plynu, bojí se zejména dopadů na slovenské domácnosti a podniky a možného zvyšování cen energií. „Když to sečteme, zvýšení ceny komodity, a k tomu dáme ještě vyšší tranzitní poplatky, tak se může stát, že cena vyletí pro domácnosti možná o 30 až 50 procent,“ řekl slovenský premiér.
Fico již několikrát v minulosti kritizoval plán Evropské komise postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Ten je součástí projektu REPowerEU s cílem odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska.
Původně se spekulovalo, že by sankce mohly být politicky dohodnuty na čtvrtečním summitu EU a následně formálně schváleny v pátek při jednání velvyslanců, po nynějším vyjádření slovenského premiéra to ale tak nevypadá. I nejmenované zdroje z komise potvrdily, že schůzka byla konstruktivní a obě strany si sdělily své pozice, nicméně řešení si vyžádala delší dobu, a proto se nečeká, že by se situace odblokovala během dneška.
Návrh EK bude mít podle Fica mimořádně negativní dopad na ceny plynu na Slovensku, povede i ke snížení konkurenceschopnosti celé EU. „Jsem velmi rád, že jsme měli velmi konstruktivní a pragmatický rozhovor s paní předsedkyní, která si plně uvědomuje dopady tohoto rozhodnutí pro takové země, jako je Slovensko nebo Maďarsko,“ řekl.
S von der Leyenovou hovořili o možných důsledcích v podobě zvýšení tranzitních poplatků za plyn či samotné ceny plynu. Diskutovali také o případných kompenzacích pro slovenské domácnosti či průmyslové podniky nebo o případné arbitráži s ruským dodavatelem plynu společností Gazprom, pokud by Bratislava v souladu s iniciativou EK přestala od roku 2028 odebírat ruský plyn. Slovensko má s Gazpromem smlouvu do roku 2034 a její hodnotu Fico vyčíslil na 16 až 20 miliard eur (396 až 496 miliard Kč).
„Samozřejmě jsou otázky, na které zatím EK nezná odpověď,“ řekl Fico. Příští týden má podle něj na Slovensko přijet speciální mise EK, aby posoudila toto téma. „Budeme s komisí dále velmi konstruktivně jednat, co všechno pro nás může udělat, aby se eliminovaly škody, které budou způsobené Slovensku tímto ideologickým návrhem,“ dodal premiér.
Slovensko má k sankcím výhrady
Evropská komise nedávno představila osmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který cílí zejména na energetický a bankovní sektor. Bratislava podle všeho nemá výhrady k samotným omezením, nicméně nechce je schválit, dokud nebudou vyřešeny slovenské výhrady a obavy související s REPowerEU.
O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskuzi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout Komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.
Podle informací ČTK se novými sankcemi mají v pátek zabývat velvyslanci zemí bloku na svém vlastním jednání, hlasovali by o nich však jen v případě, že by byl zřejmý úspěch takového kroku. Kromě Slovenska má výhrady k nově navrhovaným sankcím, které kvůli pokračující ruské agresi vůči Ukrajině míří především na ruský energetický a bankovní sektor, také Maďarsko a sankce musí být přijímány jednomyslně.
Na rozdíl od Maďarska Slovensko podle Fica podpoří závěry summitu EU ohledně Ukrajiny.
Fico míní, že návrh zastavit import ruského plynu do EU do konce roku 2027 je forma sankcí vůči Rusku. Členské státy o něm ovšem na rozdíl od sankcí mohou hlasovat takzvanou kvalifikovanou většinou, což by umožnilo přehlasovat Slovensko a také Maďarsko, které s návrhem rovněž nesouhlasí. Fico tvrdí, že ukončení dovozu ruského plynu povede k růstu cen suroviny, což ohrozí konkurenceschopnost EU. Slovensko podle něj také nemá záruky, že ho návrh Komise nepoškodí v případné arbitráži s ruským dodavatelem plynu Gazprom, pokud by Bratislava v souladu s iniciativou EK přestala od roku 2028 odebírat ruský plyn. Slovensko má s Gazpromem smlouvu do roku 2034 a její hodnotu Fico vyčíslil na 16 až 20 miliard eur (396 až 496 miliard korun).
Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková minulý týden řekla, že Slovensko dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou podle ní nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Rusko v minulosti dodávalo plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která ale na začátku letošního roku neprodloužila s ruskou stranou kontrakt o tranzitu plynu. Rusko pak začalo dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země.
Nizozemský premiér doufá ve schválení
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubor sankcí proti Rusku bude schválen. Řekl to novinářům před začátkem čtvrtečního summitu EU v Bruselu. Finský premiér Petteri Orpo při příchodu na jednání novinářům řekl, že Evropská unie musí pro sankce proti Rusku dostat Maďarsko a Slovensko na palubu.
Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně.
