Netypické příznaky infarktu i mrtvice se u žen objevují s vyšším věkem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přes 40 tisíc lidí ročně zemře na komplikace spojené s kardiovaskulárními onemocněními, tedy nemocemi srdce a cév. Podle studie, která vyšla v Kardiologické revue, nemoci častěji podlehnou ženy, byť rozdíl není tak markantní, jde o nižší procenta.

Jedním z hlavních faktorů, proč ženy na infarkt umírají častěji, je věk. Zatímco u mužů je průměrný věk prvního infarktu 65 let, u žen je to 71 let. Jejich tělo je tedy starší a hůře se s tím vyrovnává.

„Muži také berou už třeba od 45 let preventivní léky na vysoký cholesterol, který je jedním z rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních onemocnění. V tom věku jsou ženské cévy ještě chráněny hormonem estrogen, který snižuje LDL cholesterol a zvyšuje HDL cholesterol. Rovněž brání vzniku diabetu II. typu, který je dalším rizikovým faktorem,“ vysvětluje kardiolog Jiří Veselý z Kardiologické ambulance Jaroměř a člen České kardiologické společnosti. Když se po menopauze začne hladina hormonů snižovat, snižuje se i ochrana.

V praxi to znamená, že když lékař při kontrole například u pětapadesátileté ženy zaznamená vyšší cholesterol, který do té doby nikdy neměla, s předepsáním léků vyčkává. Může si totiž myslet, že jde jen o výkyv a čeká do další kontroly. Trvá tak déle, než léky na vysoký cholesterol dostane, což z dlouhodobého hlediska může být rizikovější pro vznik infarktu myokardu.

Příznaky infarktu myokardu se navíc u žen mohou mírně lišit. U nich se častěji bolest může šířit do pěti směrů od srdce – dozadu, nahoru do hlavy, dolů do nadbřišku, do levé i do pravé ruky.

„Ženy, kromě těch klasických příznaků, mohou mít i jiné, které se objevují v desítkách procent všech případů. Jde o bolesti zad, bolest vystřelující do čelisti, nevolnost, únavu, bolest břicha,“ upřesňuje kardiolog Jiří Veselý. Tyto bolesti nebo stavy si člověk na první pohled nemusí vůbec spojovat právě s infarktem.

Což je i důvod, proč se někdy nedostanou do nemocnice včas. Podle kardiologa často neodhadnou, o co by se mohlo jednat, a jejich okolí má někdy tendence problémy bagatelizovat.

Proč se liší příznaky u žen a mužů, nedokážou odborníci dodnes přesně vysvětlit. „Může v tom hrát roli jiný práh bolesti,“ říká kardiolog Jiří Veselý.

U infarktu platí, že čím dříve se člověk do nemocnice dostane, aby byla zahájena léčba, tím lépe. Jinak totiž může dojít k trvalému poškození. V některých případech ale ani včasný příjezd do nemocnice nemusí znamenat, že má pacientka s infarktem vyhráno.

Od chvíle, kdy přijede na příjem, trvá intervence obecně déle u žen než u mužů. „Žena mnohdy akcentuje jiné příznaky – má sice bolest, ale jiná těžkost jí přijde důležitější, protože ji obtěžuje více. Pokud má méně typické příznaky, tak na to nemusí hned pomyslet ani ten personál,“ vysvětluje Jiří Veselý a dodává, že čím starší žena je, tím mohou být příznaky netypičtější.

V jisté nevýhodě jsou ženy i při medikaci. Podle kardiologa jsou ženám i mužům podávány stejné léky, ale na první zmíněnou skupinu mohou mít odlišné účinky. „Do velké části studií byli zahrnováni více muži než ženy, takže léčebné postupy vychází ze zkušeností s nimi,“ vysvětluje Jiří Veselý.

Zatímco dříve byl poměr žen ve výzkumech třeba jen 20 procent, v poslední době se to zlepšuje a podíl se zvýšil v některých případech až ke 40 procentům. Důvody, proč nebyly ženy tolik zahrnovány do klinických testů, byly jednak strach z případného otěhotnění a vlivu medikace na plod, dále pak hormonální výkyvy v průběhu života, které mohly výsledky ovlivňovat.

„Rozdíly jsou způsobeny i fyziologickými odchylkami srdce muže a ženy. Je známo, že u mužů v průběhu života každoročně ubývá 45 milionů myocytů (buněk srdeční svaloviny levé komory, pozn. red.), zatímco u žen se jejich počet nemění. Velikost srdce se ale u mužů nemění, v průběhu života totiž dochází k rozšíření těchto buněk až o 50 procent,“ říká Veselý. Jak velký vliv tyto změny mají, je ale neustále předmětem intenzivních výzkumů, jejichž počet v posledních letech vzrostl.

Kromě velikosti se buňky srdeční svaloviny liší i v jiných ohledech, ženy mají nižší množství receptorů pro adrenalin a také „výkonnější“ mitochondrie, což je podstatné pro využívání kyslíku. U žen také dochází k většímu postižení malých cév, a to se léčbou velmi náročně ovlivňuje. Proto může být prognóza infarktu u žen i přes správnou léčbu horší než u mužů.

Kromě infarktu je pro ženy rizikovější také cévní mozková příhoda, která se zdravím srdce souvisí. Zejména u žen vyššího věku může být na vině sraženina, která vznikne v srdci při fibrilaci síní. Krev v takovém případě v srdci více stagnuje, což v dlouhodobějším měřítku může vést k tvorbě nových sraženin a jejich uvolnění do krevního řečiště.

Průměrný věk muže v případě mrtvice je 69 let, u žen 74 let. „Kromě klasických příznaků, kterými je porucha hybnosti, citlivosti, řeči či zraku, se u žen mohou objevit i další, jako jsou bolest hlavy, závratě, nevolnost, změna chování či zmatenost,“ popisuje Jiří Veselý. Je to podobné jako u infarktu – i zde platí, že s vyšším věkem se zvyšuje riziko atypických příznaků, které může být těžké včas správně vyhodnotit.

Mrtvice u žen postihuje větší část mozku. Z toho důvodu zde panuje velké riziko, že budou narušeny některé důležité funkce, čímž se snižuje šance, že po mozkové příhodě bude žena nadále samostatně fungovat. Lékaři proto zdůrazňují, že se ženy nemají bát zavolat pomoc včas, i když si nejsou jisté. Lepší planý poplach než důsledky, které nelze zvrátit.