Babiš si bude muset vybrat. Post premiéra, dotace pro firmy nebo „slepý fond“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dva a půl měsíce před sněmovními volbami sice průzkumy favorizují hnutí ANO, ale zda by jeho předseda Andrej Babiš mohl usednout do premiérského křesla, není úplně jisté.

Nejde jen o pokračující trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Neméně velkou překážkou je i to, že Babiš jako opětovný majoritní akcionář největší české zemědělsko-potravinářské skupiny Agrofert nevyhovuje jako premiér českým ani evropským předpisům ohledně střetu zájmů.

Ledaže by se jeho firmy dobrovolně vzdaly všech peněz z veřejných rozpočtů, což pro Agrofert představuje miliardy korun ročně. „Pokud se Andrej Babiš opět stane ministrem či premiérem, bude kvůli střetu zájmů zakázáno jím ovládaným společnostem získávat dotace a veřejné zakázky, a to jak na národní, tak i unijní úrovni,“ vidí situaci David Kotora, výkonný ředitel protikorupční organizace Transparency International.

Zda je toto pro Babiše cesta, není jasné. Zatím se odmítá o věci bavit. Když ho Seznam Zprávy požádaly o odpověď, jak hodlá problém vyřešit, na žádný z dotazů neodpověděl. „Hezké léto,“ odepsal pouze v SMS zprávě.

Dotaz redakce obešel i první místopředseda hnutí Karel Havlíček, o němž se hovoří jako o alternativě na post předsedy vlády. „V rámci našeho hnutí firmu Agrofert vůbec neřešíme, žijeme tím, abychom s dostatečným náskokem vyhráli volby, skládali vládu a prosadili náš program,“ reagoval.

Andrej Babiš se problémem střetu zájmů potýkal už v době svého prvního premiérského mandátu v letech 2017 až 2021. Tehdy věc řešil tak, že v únoru 2017, kdy byl ještě ministrem financí v Sobotkově vládě, vložil akcie mateřských firem svých koncernů Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů - AB private trust I a AB private trust II.

Jako svěřenští správci byli určeni Babišovi dlouhodobí spolupracovníci Zbyněk Průša a Alexej Bílek. V tříčlenné radě protektorů byla i Babišova manželka Monika.

A jak se posléze z neveřejných dokumentů ukázalo, i sám šéf ANO ve svých fondech figuruje jako zakladatel a jediný obmyšlený, tedy ten, komu plyne ze spravovaného majetku profit. V případě, že v politice skončí, se podle statutu měl majetek „bez zbytečného prodlení“ vrátit do Babišova výlučného vlastnictví.

A právě to jsou důvody, proč podle většiny pozdějších právních názorů, rozsudků soudů a posudků auditorů Babiš vliv na své firmy neztratil, akcionářské vazby nezpřetrhal a požadavkům zákona nevyhověl.

Nyní Andrej Babiš po několikaleté odmlce opět ovládá koncerny napřímo. Drží 100 procent akcií mateřské firmy SynBiol a patří mu téměř 90 procent akcií Agrofertu.

Na konci loňského roku totiž oznámil, že jeho svěřenský fond končí. Ale týkalo se to jen „většího“ fondu AB private trust I (spravovaného Průšou). Ve druhém fondu spravovaném Bílkem stále leží zbývající akcie Agrofertu, a jak to s ním bude, není jasné.

Zda ho chce také rozpustit, Babiš redakci Seznam Zpráv rovněž nevysvětlil a odpověď nedal ani mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. „Nepřísluší nám to komentovat,“ uvedl.

Když bylo loni rozpuštění AB private trust I oznámeno, Babiš prohlásil, že v případě úspěchu hnutí ANO v nadcházejících volbách „samozřejmě vše vyřeší v souladu se zákony České republiky“. Blíže to nikdy neupřesnil a podle zdrojů Seznam Zpráv informace, jak toho chce dosáhnout, stále neznají ani vrcholní manažeři Agrofertu.

Když Seznam Zprávy oslovily čtyři advokáty obeznámené s problematikou, aby Babišovu situaci posoudili a naznačili i možnosti, jak může hlavní adept na post premiéra dále postupovat, většina to veřejně komentovat odmítla.

„Už nemám ambici ani motivaci se do toho pouštět, “ uvedl jeden z oslovených, byť vyjádřil i přesvědčení, že se šéf hnutí ANO po volbách znovu do problémů dostane. Další právník uvedl, že by si celá věc žádala „detailnější analýzu“, na což teď během léta prý v kanceláři nemají kapacitu.

Advokát Aleš Rozehnal s poukazem na platný zákon o střetu zájmů zdůraznil, že pokud se Babiš stane členem vlády, nebude moci podnikat, být členem orgánu podnikající právnické osoby, zaměstnancem jiného subjektu než České republiky, stejně tak být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku (na digitální média se omezení nevztahuje).

Rovněž nemůže mít podíl ve společnostech, které provozují vysílání nebo vydávají periodický tisk, a to ani zprostředkovaně. Připomeňme, že až do loňska Babiš vlastnil i vydavatelský dům Mafra.

„Žádná ze společností koncernu Agrofert a SynBiol se nebude moci účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel. Stejně tak žádná z uvedených společností nemůže získat dotaci nebo investiční pobídku,“ řekl Aleš Rozehnal.

Jak se může Babiš ze střetu zájmů vymanit?

Jednak by mohl oba koncerny prodat, což ale zatím miliardář nikdy nepřipustil. Podle Rozehnalova názoru by nic nevyřešilo ani opětovné vložení dvou zmíněných koncernů do svěřenských fondů. Problém by zůstal, protože tak, jak byly svěřenské fondy v roce 2017 konstruovány, mohl Andrej Babiš rozhodovat o jmenování a odvolávání statutárního a kontrolního orgánu obou korporací, což je dle zákona o obchodních korporacích jednou z forem ovládání korporace.

„Situace by byla jiná, kdyby vložil oba koncerny do takzvaného slepého svěřenského fondu, ve kterém by nemohl on, ani osoby jemu blízké či osoby, na které má vliv, rozhodovat o obsazení orgánů koncernů,“ domnívá se Aleš Rozehnal.

Advokát odhaduje, že Babišovým preferovaným plánem, jak s koncerny Agrofert a SynBiol naložit, by mohla být takzvaná rodinná fundace - vložení majetku do nadace či nadačního fondu, které mají i právní subjektivitu.

Každopádně v případě, že se Andrej Babiš stane členem vlády, má jen 30 dnů, aby všechny vyjmenované činnosti, které jsou v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ukončil. U mediálních firem je lhůta 60 dnů.