„Některé strany to začaly brát vážněji.“ Kolik žen chce do Sněmovny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když před čtyřmi lety koalice Pirátů a Starostů představila své krajské lídry do sněmovních voleb, ukázalo se, že mezi čtrnácti „jedničkami“ je pouze jedna žena. Koaliční partneři tehdy čelili kritice, že liberální uskupení nedávají dostatečný prostor ženám. Letos se situace opakuje.

Ačkoliv mají Piráti ze všech uskupení, která se v průzkumech pohybují nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny, nejvíce žen v prvních desítkách na krajských kandidátkách, do jejich čela se opět probojovala pouze jedna. Konkrétně jde o Barboru Pipášovou, která je jedničkou na Vysočině. Zato Starostové se od minulých voleb poučili a postavili do čela kandidátek celkem pět žen. Nejvíce lídryň má pak hnutí ANO, které vedou ženy v sedmi krajích.

Poslankyně Olga Richterová (Piráti) nicméně vypichuje, že navzdory tomu, že Piráti mají pouze jednu lídryni, obecně dali ženám nejvíce prostoru na předních místech volebních lístků. „Celostátně máme na předních místech téměř 40 procent žen, což je nejvíc ze stran, které mají šanci se do Sněmovny dostat,“ říká pirátská místopředsedkyně.

Piráti letos do „prvních desítek“ v krajích napsali celkem 61 žen. Druzí jsou v tomto ohledu se 44 ženami Starostové a nezávislí, třetí pak hnutí SPD, které do prvních deseti míst zapsalo celkem 40 žen.

„U nás se kandidáti vybírají na základě oblastních a regionálních klubů. Víc než věk nebo pohlaví rozhoduje, jaké má daný člověk zkušenosti. Například u nás v kraji jsou ženy velice aktivní, proto jich máme na kandidátce hodně,“ říká Lucie Šafránková, dvojka SPD v Jihomoravském kraji.

Naopak nejhůře si v tomto ohledu stojí koalice Spolu s 27 ženami. Vyplývá to z analýzy redakce napříč stranami, které se v současnosti v průzkumech pohybují nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny.

Pirátka Olga Richterová dodává, že se s kolegy snaží ženy ke kandidatuře motivovat. „Vytváříme ve straně takové prostředí, aby si mohly sladit aktivity ve straně a rodinný život,“ popisuje s tím, že se její strana chce zasadit i o změnu jednacího řádu Sněmovny, aby byla poslanecká práce pro ženy atraktivnější.

Jednací řád Sněmovny je ostatně jedním z důvodů, proč se některé poslankyně či poslanci rozhodli, že svůj mandát letos obhajovat nebudou. Například Martina Ochodnická z TOP 09 už v minulosti redakci popsala, že hlavní problém vidí v náhlých změnách harmonogramu. „Z výborového týdne je najednou Sněmovna a výbory se na poslední chvíli přesouvají na osmou ráno. Což je nedůstojné i k expertům, které tam zveme,“ vysvětlovala své důvody Ochodnická, která je matkou tří dětí.

Není přitom jedinou ženou, která se rozhodla skončit s prací poslankyně. Z podobného důvodu odchází i Marie Jílková (KDU-ČSL). Do Sněmovny nechce už kandidovat ani šéfka TOP 09 a současná předsedkyně dolní komory Parlamentu Markéta Pekarová Adamová nebo pirátská poslankyně Klára Kocmanová. Obě při oznámení svého rozhodnutí mluvily především o stresu a zhoršeném zdravotním stavu.

Že je práce ve Sněmovně v tomto ohledu náročná, potvrzuje i Lucie Potůčková (STAN), která je jednou z 39 žen na předních místech. Pro kolegyně, které končí, má pochopení. Sama chce prý ve své poslanecké práci pokračovat hlavně proto, že má starší děti, což jí umožňuje věnovat více prostoru vykonávání mandátu. Popisuje ale, že pokud má někdo menší děti, situace pro něj může být náročnější.

Poslanecký mandát chce navíc obhajovat i proto, že společně s kolegyněmi z jiných stran stojí za iniciativou Moderní sněmovna, která usiluje o změnu jednacího řádu. „Mám opravdu velkou chuť a drive to dokončit,“ dodává.

Moderní sněmovna navíc v letošním roce provádí školení pro kandidáty a kandidátky napříč stranami, aby předem věděli, co od práce v dolní parlamentní komoře očekávat. „Nechceme, aby do toho totiž spadli tak jako my a byl to pro ně takový chaos. Často netuší, jak pracovat, po čem jít, že musíte úsilí zaměřit na dvě tři věci, ne na všechno,“ popisuje poslankyně.

Že je poslanecká práce náročná, popisuje například i Taťána Malá z hnutí ANO. Ačkoliv není součástí Moderní sněmovny a má k ní i jisté výhrady – především k průběhu jejího spuštění – s modernizací dolní komory Parlamentu a úpravou jednacího řádu nicméně souhlasí.

Stejně jako další poslankyně i Malá připouští, že je vrcholná politika náročná. Svůj mandát hodlá nicméně obhajovat, protože cítí, že jí práce ve Sněmovně dává smysl a nabíjí ji.

„Myslím si, že v minulém volebním období jsem odvedla kus práce spolu s ostatními kolegy a kolegyněmi a myslím si, že nás té práce ještě čeká spousta. Navíc pro mě je vážně odměnou, když se potkám s lidmi, kteří se těm mým tématům věnují, kteří v daných oborech pracují a řeknou, že je překvapuje, jaké věci jsme zvládli prosadit,“ říká a jako příklad uvádí třeba redefinici trestného činu znásilnění.

Vedle ohlasů odborníků je pro Malou hlavní motivací i kontakt se spokojenými voliči nebo podpora rodiny. „Mám obrovskou oporu ve svých dospělých dcerách a celkově v rodině, bez toho by to totiž nešlo,“ dodává.

I když se Malá naživo setkává spíše s milými reakcemi, jak sama říká, na sociálních sítích je nálada někdy jiná. Podobně jako jiné političky se tam i ona setkává s útoky. Dodává, že jde v devadesáti procentech o nadávky ze strany mužů, kteří útočí na její vzhled či děti.

„Myslím si, že je to navíc jiné než u mužů. Často jde o urážky, které se zakládají na tom, že jsem žena. Kolegové se setkávají s nadávkami kvůli jejich názorům či práci. U mě jde často o to, že jsem hloupá nebo někdo hodnotí můj vzhled,“ říká. Postupem času se prý naučila podobné výlevy netolerovat a jejich autory začala blokovat.

Podobně situaci popisuje Potůčková. „To je téma pro oba tábory. Míra hnusu je velká a děje se to i opozičním poslankyním. Dřív jsem třeba neblokovala profily, ale teď už začínám být nekompromisní. Jakmile je někdo sprostý, tak to okamžitě mažu. Bojím se, aby se to nevyhrotilo do té míry, že by vám někdo ublížil fyzicky,“ popisuje. Podobné útoky jsou podle ní demotivační právě pro ženy nebo i mladé lidi v tom, aby se na politiku vůbec dali.

A velký tlak v politice vnímá i poslankyně SPD Lucie Šafránková. „Setkávám se s různými výhrůžkami, negativními komentáři, ale naučila jsem se nebrat si to osobně, protože nevím, kdo je na druhé straně, od počítače člověk napíše kolikrát kde co a někdy to dokonce působí, že jsou ti lidé pod vlivem,“ uzavírá.

Osobní zkušenost oslovených poslankyň dokreslují i data. Z výzkumu organizace Forum 50 % zveřejněného letos na jaře například vyplynulo, že většina oslovených poslankyň má zkušenost s psychologickým násilím. Jeho nejčastější formou jsou výhrůžky násilím.

Zároveň podle organizace ženy vnímají, že v porovnání s útoky na jejich kolegy má agrese vůči nim odlišný charakter – je mnohem osobnější a často se sexuálním podtextem. To redakci ostatně popsaly i samotné poslankyně. „Důsledkem toho je, že až 28 procent poslankyň omezuje svou politickou aktivitu, například veřejné vystoupení, z obavy, že se stanou terčem nenávistných komentářů, obtěžujícího chování nebo násilí,“ říká ředitelka organizace Markéta Kos Mottlová.

Se zastoupením žen ve Sněmovně poté pomáhá iniciativa Zakroužkuj ženu, která vyzývá k tomu, aby lidé udělovali preferenční hlasy ženským kandidátkám. „Celkově v roce 2021 dostaly ženské kandidátky přes 1,2 milionu preferenčních hlasů, což je o 87 procent  víc než v předešlých volbách,“ popisuje iniciativa na svém webu. Kroužkování tak pomohlo třeba zmíněným poslankyním Potůčkové či Urbanové.

Dosud historicky nejvyšších podílů žen v Poslanecké sněmovně – 22 procent v roce 2010 a 25 procent v roce 2021 – bylo dosaženo díky preferenčnímu hlasování, jak uvádí i ředitelka Fóra 50 % Kos Mottlová. „Pokud by záleželo jen na pořadí na kandidátní listině, bylo by v roce 2010 zvoleno jen 16 procent poslankyň a v posledních volbách v roce 2021 jen 20,5 procenta. V současné Sněmovně jsou ženy ve 25procentním zastoupení.

Podle mluvčího iniciativy Matouše Turka se letos politické strany na zastoupení žen více zaměřily. „Víme interně, že to strany letos minimálně více řešily při sestavování kandidátek. Lídryň je víc, takže je vidět, že to některé strany začaly brát vážněji,“ vysvětluje Turek.

Turek ale připomíná, že problém v zastoupení žen vidí u koalic nebo předvolebních spojenectví. „Protože je nahoře kandidátky u jednotlivé strany často muž, stává se, že se do první desítky dostane víc mužů, ačkoli jednotlivé subjekty v rámci uskupení ženy mají. Nedostanou je ale na volitelnou pozici, protože v první desítce jsou muži,“ nastiňuje.

Iniciativa Zakroužkuj ženu zahájila svoji aktivitu na sítích i letos. V kampani před volbami chce tentokrát vybízet ke kroužkování žen mimo jiné tím, že bude připomínat, že poslankyně, které se minule dostaly na základě preferenčních hlasů, v dolní komoře pracovaly efektivně a měly výsledky.