Babiš mluví o drobných, jenže bez dotací by klíčové farmy z Agrofertu prodělávaly

„Víte, jaký je podíl dotací na tržbách Agrofertu? Je to 0,7 procenta,“ vykresloval Andrej Babiš na konci listopadu v dlouhém projevu ve Sněmovně téma vztahu holdingu k dotacím jako malicherné.

Opticky jsou dotace malé – asi dvě miliardy z 212 miliard tržeb. Jenže bez mimořádného prodeje Mafry tvoří v posledních dvou letech prakticky celý čistý zisk Agrofertu.

Ve skutečnosti je situace ještě horší. Na dotacích je zemědělská výroba Agrofertu – to samé ovšem platí i o konkurenci – silně závislá. Dotace jsou často tím, co rozhoduje o zisku, nebo ztrátě, zjistila redakce SZ Byznys z účetních závěrek 20 významných firem z koncernu, které v roce 2024 hospodařily na celkem 53 tisících hektarech půdy. To je asi třetina celkové půdy využívané holdingem.

Bez dotací by pouze čtyři z těchto 20 zemědělských firem v roce 2023 (a stejný počet i v roce 2024) byly v provozním zisku. Jedenáct by jich pak v roce 2024 vykázalo ztrátu řádově v desítkách milionů korun.

Nejsou to malé farmy, koho dotace drží nad vodou, ale podniky s tisíci hektary, tisíci hlavami skotu a stamilionovými příjmy. Agro Jevišovice, zřejmě největší zemědělské panství holdingu, obdělává na Znojemsku šest tisíc hektarů půdy, má obrat přes půl miliardy korun, ale nebýt dotací v objemu 37 milionů korun, skončilo by se ztrátou 20 milionů.

Blízko nule by byl pětitisícový kolos Oseva Agri Chrudim. V minusu by se ocitlo Vodňanské kuře s miliardovým obratem a dvěma desítkami drůbežích farem, průmyslová prasečí farma SPV Pelhřimov, velkovýkrmna kuřat Výkrm Třebíč a další. Ztrátový chovatel prasat Lipra Pork s obratem přes 674 milionů korun vysvětluje, že nemá nainvestováno do energetických úspor a drtí jej drahá elektřina. ZEAS Puclice mluví o prodeji obilnin a olejnin pod nákladovými cenami.

Jsou to jedny z největších farem v zemi, které využívají synergií s dalšími společnostmi v rámci jedné skupiny a těží z výhod ze své velikosti. Jejich dotační závislost podtrhuje, jak extrémně citlivé je zemědělství na politická rozhodnutí – změnu dotačních pravidel, ekologických pravidel, majetkových vztahů, ale i tržních podmínek včetně odbytu.

„Nejsme podporovateli dotací, ale pokud bychom je nečerpali, musela by naše produkce být dražší, a byli bychom tedy nekonkurenceschopní,“ reagoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Dotace mají pro zemědělský byznys Agrofertu mnohem silnější význam, než se snažil veřejnost přesvědčit miliardář a současný premiér Andrej Babiš. U zmíněných 20 firem tvoří od tří do 32 procent obratu. V průměru je to 13 procent, a to se ani zdaleka neblíží Babišovým 0,7 procenta.

Agrofert ve výroční zprávě uvedl, že výsledek v roce 2024 poznamenaly nižší hektarové výnosy a také klesající podpora konvenčního zemědělství z evropských a národních zdrojů.

Ekonomiku větších zemědělských podniků negativně poznamenaly změny v dotacích, které platí až do roku 2027 a zavedla je vláda Petra Fialy. Přestože se jí nepodařilo prosadit plošné zastropování přímých plateb, omezila investiční dotace a národní dotace. Nynější Babišova vláda má v programu revizi dotací.

Agrofert je přitom stále v rukou Andreje Babiše a manévry premiéra kolem svěřenského fondu budí řadu pochybností. Babiš slíbil, že se holdingu vzdá, už na něj nebude mít žádný vliv a majetek získají jeho děti až po jeho smrti. Nebyl však zveřejněn statut fondu, klíčový dokument, z něhož by bylo jisté, že jde o nevratné kroky a že je skutečně zajištěna nezávislost fondu.

Babiš tvrdí, že svěřenský fond řídí nezávislé osoby, jenže správce má stejnou doručovací adresu jako jeho advokát z kauzy Čapí hnízdo a protektorka fondu se s Babišem osobně zná a dříve pracovala jako auditorka Agrofertu, což vyvolává pochybnosti o skutečné nezávislosti fondu.

„U Andreje Babiše je problém, že má obrovský vliv na vytváření agrární politiky. První, co pro něj bude v zemědělství výhodné, je zrušení redistribuce,“ odhaduje Tomáš Maier, zemědělský expert z České zemědělské univerzity.

Redistributivní platba je pravidlo, podle kterého dostávají zemědělci víc peněz na prvních 150 hektarů půdy a méně na další hektary. V Česku úprava platí od roku 2023 a přesunula část dotací od velkých agroholdingů k menším farmám. Cílem je, aby podpora nebyla koncentrována jen u největších hráčů.

Po vydařeném roce 2022, kdy měli zemědělci rekordní zisky, je zemědělství vnímáno jako rizikový obor. Postupně zpomalily nákupy firem a investoři si víc vybírají.

Zemědělství ale dnes není pod tlakem jen kvůli dotacím. Farmáři čelí drahým energiím, mzdám, hnojivům a dalším vstupům, zatímco výkupní ceny obilí prudce klesly. Přibyla byrokracie a nejistota kolem regulací, takže i bez změn v dotacích je pro řadu podniků stále těžší dosahovat zisku.

Rok 2024 byl pro zemědělce slabý, ale loni se podle průzkumu Zemědělského svazu čistý zisk českých farem více než zdvojnásobil na 9,7 miliardy korun. Pomohly vyšší ceny mléka a masa a levnější energie. „Těší nás, že se našemu oboru loni dařilo lépe, ale pro naprostou většinu podniků je to nadále spíš každoroční boj o přežití než nějaká velká prosperita,“ tvrdí šéf svazu Martin Pýcha. Zisk na hektar byl 2779 korun. Ve ztrátě či na nule podle průzkumu skončila pětina farem.

Pro zemědělce je důležitá diverzifikace. Ten, kdo má jen rostlinnou výrobu, je v posledních letech na hraně přežití. Po letech naopak začala být zajímavá živočišná výroba a může být atraktivní rozšíření chovu dojnic, skotu nebo vepřového masa. Zejména mléko je v posledních letech ziskové a zachraňuje farmáře před ztrátami.

Některé podniky omezily kvůli úsporám investice, které stát dotuje méně než v minulosti, protože Fialova vláda zavedla dotační strop na 30 milionů korun na jeden projekt a zároveň 200 milionů korun na farmu včetně propojenosti podniků. I tady může nová vláda povolit kohouty.

Rozšíření chovů by se zároveň dělalo lépe, kdyby zemědělec věděl, že si spotřebitelé koupí české potraviny. I tady vzniká prostor pro možné legislativní změny. Šéfka zemědělského výboru Monika Oborná připustila, že vláda chce dostat české potraviny do škol či nemocnic. O podpoře „Made In Czech“ mluví také ministr zemědělství Martin Šebestyán. A představitelé vládní koalice už vyvíjejí (zatím slovní) tlak na obchodní řetězce.

Hned několik firem ze stáje Agrofertu se ve výročních zprávách zmiňuje, jak je tlačí drahé nájmy za pronajatou půdu a mají v úmyslu ji přikupovat. Společnost ZEAS Puclice popsala, že pronájem půdy od roku 2022 zdražil ze 4942 korun na 5705 korun, tedy o 15 procent. Úkol zní jasně – investovat do půdy. Té je však málo a vede se o ni mezi zemědělci boj.

Téma půdy se také dostalo do programových priorit současné vlády. Jak dříve popsala redakce SZ Byznys, Babišův kabinet chce prosadit předkupní právo na půdu pro její stávající uživatele. Na pronajaté půdě častěji hospodaří střední a velké zemědělské firmy. Podle Asociace soukromého zemědělství jde o jeden z nejspornějších návrhů vlády.