Nebezpečná hra nejen pro Donalda Trumpa. Papež může ztratit ty nejoddanější

Na jedné straně lídr jedné z nejmocnějších zemí světa, na druhé muž, který žádnou armádu nemá — a přesto mluví k miliardě lidí.

Spor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a papežem Lvem XIV., ke kterému se schylovalo už delší dobu, v posledních týdnech nabral na obrátkách.

„Nejsem velký fanoušek papeže Lva,“ vzkázal Trump v reakci na papežovu kritiku války v Íránu, kterou koncem února odstartoval americko-izraelský útok. „Nechci papeže, který si myslí, že je v pořádku, aby měl Írán jadernou zbraň,“ doplnil a Lva XIV. obvinil z toho, že je slabý, co se týče kriminality a hrozný v otázkách zahraniční politiky.

„Nemám strach z Trumpovy administrativy ani nahlas mluvit o poselstvích evangelia, což je ostatně to, k čemu tu jsem já a církev,“ ohradil se papež. „Nejsem politikem, nezabývám se zahraniční politikou ze stejného úhlu pohledu, jak ji možná chápe on, ale věřím v poselství evangelia jako mírotvůrce,“ dodal.

Spor mezi americkou hlavou státu a Vatikánem nás podle historiků vrací ke století staré otázce: Dokáže náboženský vůdce obstát tváří v tvář politické moci?

Trumpova ostrá kritika vůči papeži mnohé šokovala. Veřejně se proti ní vymezila i dosavadní spojenkyně amerického prezidenta, italská premiérka Giorgia Meloniová, která výpady označila za „nepřijatelné“ (podrobněji zde).

Situace, do které se Lev XIV. dostal, přesto rozhodně není pro církev novinkou, ale navazuje na tisíciletou tradici sporů mezi světovými lídry a papeži.

Zmínit lze například události 11. století, kdy se střetl papež Řehoř VII. s králem Jindřichem IV. Anglickým v otázce toho, kdo má mít právo vybírat biskupy. Nebo o tři století později Bonifác VIII. s francouzským králem Filipem IV. ohledně pravomocí v oblasti daní. A v neposlední řadě tu pak jsou notoricky známé výpady Napoleona proti Vatikánu, které vedly k uvěznění dvou papežů v řadě.

Církevní historik Miles Pattenden vysvětluje, že pozice papeže v konfliktech s politickými lídry je velmi specifická. „Nemá žádný konkrétní vliv jako takový. Odtud pochází i Stalinova proslulá otázka: Kolik legií má papež? Je to proto, že jde o něco nehmotného, co se velmi těžko postihuje,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Papežův vliv spočívá zejména ve schopnosti oslovit globální publikum nad rámec klasické politiky. „Loajalita a oddanost, kterou k němu chová řada katolíků, může převážit nad jejich základními politickými postoji,“ míní Pattenden, který je programovým ředitelem univerzitní sítě The Europaeum a působí na Oxfordské univerzitě v Británii.

Jak moc dokáže papežova morální autorita ovlivnit politickou situaci, se ukázalo například na konci sedmdesátých let, kdy tehdejší hlava katolické církve Jan Pavel II. svou návštěvou Polska vyvolal „psychologické zemětřesení“ a výrazně přispěl k pádu komunistického režimu.

Nechat se vtáhnout do politické debaty je pro papeže nicméně značně rizikové. S příklonem k jedné straně - ať už skutečným či zdánlivým - může v očích věřících přijít o neutralitu a narušit tak svou morální autoritu.

„Je velmi riskantní, aby se zdálo, že se snižuje na úroveň politických lídrů, protože celá reputace papeže je založená na tom, že stojí nad politickými spory,“ míní Pattenden.

Zapojením do zpolitizovaných konfliktů může podle něj papež sice získat „pár přelétavých přátel“ z řad těch, kdo jsou za jiných okolností proti němu. Riskuje tím ale, že přijde o ty, kteří jsou skutečně oddaní víře.

Z toho, co pozoruje, je ale podle Pattendena patrné, že Lev XIV. se snaží postupovat velmi opatrně, dokonce výrazně opatrněji než jeho předchůdce, zesnulý papež František, který podle něj neměl ve zvyku příliš vážit svá slova.

I papež František se v minulosti opakovaně dostal do sporů s Trumpem. Z výroků, které amerického prezidenta popudily, lze zmínit například ty z roku 2017 o tom, že „člověk, který pomýšlí pouze na stavění zdí, není křesťan“. Narážel tím tehdy na Trumpovy plány vybudovat zeď proti migrantům na jižní hranici Spojených států.

„Papež František měl sklon mluvit bez rozmyslu, nejprve něco říct a teprve pak o tom přemýšlet, a díky tomu bylo také snazší ho odbýt jako straníka, který se pouze oddává svým vlastním názorům,“ míní Pattenden.

Františkovy protiamerické postoje bylo podle něj snadné smést ze stolu s tím, že jde o klasické vymezování se Latinoameričana proti „gringovi“, jak Američanům přezdívají. Připomeňme, že zesnulý papež pocházel z Argentiny.

V případě Lva XIV. je ovšem situace značně odlišná. Sám pochází ze Spojených států, mimochodem coby vůbec první papež v historii, a těžko jej tak lze označit za „antiamerického argentinského levičáka“, jak mnohdy titulovali papeže Františka.

Probíhající spor tak představuje pro Trumpa nebezpečnou hru.

Ve volbách v roce 2024 jej podpořilo téměř 60 % katolíků. O zhruba třetinu této podpory ovšem už možná přišel v návaznosti na spory s papežem o válku v Íránu a také dřívější tvrdou migrační politikou, odhaduje šéfredaktor Magazínu globálního katolicismu Mathew Schmalz, na kterého odkazuje server USA Today.

„Řada z nich si může říct: jeho politika se mi líbí, ale k papeži se chová arogantně a projevuje neúctu k mému náboženství. A člověk, kterého považuji za morálního a pastoračního vůdce, mi říká, abych byl vůči němu opatrný. To jsou všechno věci, o kterých Trump nechce, aby jeho voliči přemýšleli,“ míní Pattenden.

Za historický příklad, kdy se sekulární moci nevyplatilo zastrašovat papeže, považuje případ francouzského vojevůdce a císaře Napoleona, který měl za to, že když papeže odstraní, bude pro něj snazší ovládnout církev.

„Nevyšlo mu to, z obou papežů udělal mučedníky,“ říká. „Po roce 1800 se ve Francii opíral o značnou podporu katolíků, aby si udržel svou pozici. A ti neradi sledovali, jak je papež šikanován. Nakonec tak musel v mnoha ohledech ustoupit,“ shrnuje s tím, že boj proti papežům se stal jedním z nejméně úspěšných aspektů jeho politiky.

Americká stanice CNN nepředpokládá, že by kritika ze strany Lva XIV. Trumpa dokázala zcela připravit o jeho křesťanské voliče.

V souvislosti s tím zmiňuje, že ve Spojených státech už delší dobu probíhá boj o podobu křesťanství. Proti sobě v ní stojí ti, kteří věří v historického Ježíše a ti, kdo vzývají „MAGA Ježíše“ (zkratka označující trumpovské hnutí podle jeho předvolebního hesla Make America Great Again, tedy Udělejme Ameriku znovu velkou), který připomíná válečníka nebo akčního hrdinu.

Vymezit se proti „MAGA“ pojetí křesťanství, které v pravicových kruzích nabralo v posledních letech na popularitě, se v minulosti snažila řada duchovních lídrů.

Podle náboženského a politického analytika CNN Johna Blakea je však papež Lev díky svému původu nejlépe vybaven k tomu, aby se mu postavil. Z šetření agentury YouGov ostatně vyplývá, že Lev XIV. se mezi Američany těší větší podpoře než Trump nebo jeho viceprezident J. D. Vance.