Článek
Vláda plánuje urychlit posilování protivzdušné obrany i nábor nových vojáků, řekl ve středu premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) k připravované nové koncepci armády.
Kabinet se podle Babiše vrací ke koncepci budování armády schválené za předchozí vlády ANO se zaměřením na plnění aliančních závazků v oblasti těžké a střední brigády. „Strávil jsem dvě a půl hodiny na ministerstvu, byla nám představena koncepce naší armády až do roku 2040. Ta navazuje na koncepci, která byla přijata za naší vlády,“ řekl.
„Plán je představit to (koncepci armády, pozn. red.) na Bezpečnostní radě státu, ale až v červnu. Domluvil jsem se s panem prezidentem, že když už budu spokojený s návrhem koncepce a bude to doplněno, tak ho samozřejmě seznámíme s návrhem koncepce, aby nám k tomu dal své připomínky a názory,“ upřesnil Babiš před novináři.
Na dotaz, zda tedy není s koncepcí spokojen, odpověděl: „Ne, nejsem, protože když dneska máme 25 750 vojáků a plánovat do roku 2040 jenom 32 tisíc, s tím určitě nejsem spokojený,“ popsaly Novinky.cz.
Předsedovi vlády vadí, že by vojáků přibývalo málo. „My musíme jasně říct naší společnosti, že profese vojáka je důležitá, perspektivní,“ doplnil. Premiér plánuje rovněž posílit aktivní zálohy. Zároveň požaduje jasné zdůvodnění, proč lidé z ozbrojených sil odcházejí, aby stát mohl zajistit takové podmínky, aby vojáci neodcházeli do civilu.
Premiér také uvedl, že armáda počítá s dalším rozvojem protivzdušné obrany. Připomněl pořízení izraelského systému SPYDER a řekl, že vedle dvou již dodaných baterií mají dorazit další dvě a čtyři nové systémy SPYDER chce vláda ještě koupit.
Se Zůnou jednal také o protidronové obraně a personální situaci v armádě. Návrh armády na navyšování počtu vojáků se mu podle jeho vyjádření nelíbí a stát by podle něj měl nabírat minimálně dva tisíce vojáků ročně. Zároveň chce znát důvody odchodu vojáků ze služby. „My musíme zkrátka dát takové podmínky, aby z armády naši vojáci neodcházeli,“ řekl Babiš.
Česko pravděpodobně nesplní alianční závazek
Zmínil také, že Česko nejspíše letos opět nedosáhne aliančního závazku dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře má v úmyslu o tom jednat.
„Já nevím, kde novináři jste vzali, že se tento rok dostaneme na dvě procenta, nepamatuji se, že bych to někdy říkal,“ uvedl.
V dubnu však Babiš řekl po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze, že česká vláda udělá vše pro to, aby závazek splnila. Od roku 2025 mají všichni spojenci dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP.
Kabinet se podle něj chce vrátit také k výstavbě služebních bytů pro vybrané profese, například vojáky, policisty, hasiče nebo zdravotní sestry. S ministrem obrany probíral i další projekty a armádní zakázky, včetně karlovarského letiště, letecké záchranné služby či děl Caesar. Premiér uvedl, že si vyžádal další podklady k některým dlouhodobě neplněným zakázkám a projektům.
Zůna v úterý novinářům řekl, že na základě diskuze a případných pokynů premiéra bude dokument v příštím měsíci dopracován do finální podoby. Následně bude ve standardním připomínkovém řízení a poté ho dostane k projednání a schválení Bezpečnostní rada státu.
Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 oznámil Zůna jako svůj aktuální úkol loni v prosinci na první tiskové konferenci po nástupu do funkce. Hotová měla být do konce května. Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech. Koncepce má podle Zůny nastavit směr jejího rozvoje tak, aby Česko naplnilo své obranné ambice i alianční závazky.
Kdo poletí na summit v Ankaře, se rozhodne na začátku června
Vláda rozhodne o složení delegace, která pojede na červencový summit NATO v Ankaře, na jednání 8. června. Po středeční schůzce s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kdo bude v delegaci, nechtěl předjímat. Ministra také ve středu požádal, aby začal připravovat mandát delegace.
„Požádal jsem pana ministra, aby už připravoval mandát delegace na summit NATO. Ten mandát bude vycházet z toho, o čem mě informoval pan prezident, když byl teď na B9 (summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky) v Rumunsku,“ řekl premiér.
Prezident Petr Pavel po summitu skupiny, která sdružuje země na východním křídle NATO, řekl, že země v deklaraci mimo jiné znovu potvrdily vůli k plnění závazku přijatého v Haagu, tedy k dosažení výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP.
Mandát delegace pro červencový summit by se podle Babiše měl týkat toho, jak ČR bude plnit tento závazek nebo také bojových schopností armády. Mandát pak společně se složením delegace schválí vláda.
Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Prezident Petr Pavel, který se zúčastnil všech summitů NATO od svého nástupu do funkce prezidenta a v minulosti byl předsedou Vojenského výboru NATO, trvá na své účasti. Premiér Babiš naopak dosud prezidentovu účast odmítal s odůvodněním, že výdaje na obranu země by měl na summitu obhajovat kabinet.
