Farmáře zaskočilo spalující vedro. Čekají průšvih na polích i loukách

Ztráty výnosů v zemědělství se podle hlášení z portálu InterSucho očekávají ve většině ze 76 okresů. Čtyři okresy (Louny, Klatovy, Kladno a Mladá Boleslav) čekají extrémní poškození se ztrátami nad 40 procent. Z dalších devíti okresů farmáři reportují těžké poškození se ztrátami 30 až 40 procent a ve 34 okresech ztráty mezi 10 a 30 procenty.

Jak ukazuje aktuální mapa České republiky z 26. května, sucho postihuje zemědělství téměř plošně. Nižší očekávaná sklizeň hlavních plodin přitom není jediným problémem.

„Obrovský problém bude krmivo pro dobytek. Zatímco v jiných letech jsme z našich luk sklidili 80 až 100 balíků senáže, letos jich bylo jen 24. Nebude ani sláma, protože obilniny jsou poloviční,“ popsal František Pospíšil, soukromý zemědělec ze Dvora Mezholezy na Kutnohorsku.

Na zhruba sto hektarů polí a luk rodinného statku dopadlo v posledních třech měsících jen 14 až 18 milimetrů srážek. Běžný průměr v jiných letech byl 80 milimetrů.

„Některé jařiny, třeba máky, jsou kompletně poškozené. Problém je, že náklady jsou brutální a ceny, za které prodáváme plodiny, jsou katastrofální,“ zhodnotil.

„Navrací se projevy sucha – vadnutí rostlin, usychání částí rostlin, zejména nižších listových pater. Do následujících týdnů se dá očekávat extrémní průšvih, kdy dobře vypadající porosty tzv. nenalijí zrno nebo semeno, a tím se sníží objemová hmotnost i výnos,“ popsal Jan Bursík ze Statku Domašín u Vlašimi. Některé louky usychají, aktuálně sklízený jetel podle Bursíka dává výnos na úrovni jen 20 procent dlouhodobého průměru.

Dopady jsou velmi odlišné podle lokalit. Někteří zemědělci na tom jsou mnohem lépe, jiní však ještě hůř. Důležitý je dlouhodobý trend, který zemědělcům dělá starosti.

„Změny jsou zásadní a v určitém ohledu budou znamenat změny struktury zemědělského a lesního hospodaření,“ říká klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Miroslav Trnka.

Například studie CzechGlobe/AV ČR ukázala, že kvůli růstu teplot chmel dozrává až o 20 dní dříve, zrání se posouvá do horkých dnů a klesá obsah alfa látek, důležitých pro hořkost piva. Sucho navíc snižuje výnos. Teplotní vývoj navíc bude nahrávat odrůdám pro červená vína. Na polích přibývá také sóji, teplomilnější rostliny. Její pěstování vedle oteplování podporuje i zájem o domácí bílkovinné plodiny.

Plodinou budoucnosti se může stát čirok, který podle Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) představuje důležitou alternativu k tradiční kukuřici. Čirok má vysokou toleranci k suchu, nízké nároky na vodu a schopnost růst i v méně úrodných oblastech. „Čirok je plodina, která reaguje na největší výzvy evropského zemědělství – sucho, kolísající teploty i tlak na snižování emisí. Zároveň má obrovský potenciál jako surovina pro krmiva, potraviny i biopaliva,“ uvedl Jiří Hermuth z CARC.

Podle Miroslava Trnky kvůli suchu klesá produktivita v zemědělství na jižní Moravě a na Hané, tedy v tradičních zemědělských oblastech s kvalitními, hlubokými půdami. Naopak na srážkově bohatší Vysočině prší stále dost, jenomže tamní chudší půdy při současném trendu oteplování nemohou tento pokles vykompenzovat.

Za nejhorší období zemědělského sucha jsou obecně považovány roky 2015 až 2019, kdy výnosy některých plodin klesly o 30 až 40 procent. „Viděli jsme to i na zhoršeném finančním zdraví podniků, které se uchylovaly k provozním úvěrům namísto investic. Při dlouhodobých epizodách některé podniky neinvestovaly několik let,“ vzpomíná Trnka.

Z ekonomických činností zasažených klimatickou změnou je zemědělství první na ráně. Když chybí voda v půdě, velmi rychle se to projeví na polích snížením výnosů, horší kvalitou plodin a nejistotou příjmů.

Pojištění proti suchu existuje, ale má své limity a je poměrně nákladné. Podle Agra pojišťovny, která je jednou z mála pojišťoven na trhu, která tyto škody kryje, si riziko sucha pokrývají jen nižší procenta farmářů. Ředitel pojišťovny Vladimír John se domnívá, že problém je i to, že stát při mimořádných událostech poskytuje farmářům kompenzace bez ohledu na to, zda jsou pojištěni. „Není dostatečně odlišena preventivní snaha zemědělců, kteří mají komerční pojištění, od těch, kteří si ho nesjednají a spoléhají jen na stát,“ uvedl.

Tvrdé důsledky sucha si farmáři nesou nejen kvůli globálním změnám klimatu, které nemají šanci ovlivnit, ale také kvůli snížené schopnosti krajiny efektivně zadržovat vodu. Historicky k tomu přispěly kroky, které vytvořily intenzivní zemědělství zaměřené na vysokou produkci.

Kvůli rozšiřování produkčních ploch se zvětšovaly lány, rozorávaly meze, ničily remízky a další krajinné prvky, odvodňovala pole. Z krajiny mizely polní cesty, travnaté pásy, tůně, mokřady a nivy, tedy prvky, které zpomalovaly odtok a chránily půdu před erozí. Tou jsou dnes postiženy dvě třetiny zemědělské půdy v Česku. Půdu navíc zhutňují přejezdy těžkou technikou.

Krajinné prvky se dnes pomalu vracejí. Politici, úředníci a farmáři věří, že negativním dopadům částečně mohou čelit technologickým pokrokem.

„Je jednoznačné, že intenzivní zemědělství vytváří tlak na půdu, která je utužena zemědělskými stroji. Na druhou stranu vidíme pokrok v navržených systémech prevence. Třeba polní práce se provádějí v kolejových řádcích, stroje se navádějí pomocí GPS signálů. Navigace se používá už i u kombajnů,“ vyjmenoval ředitel Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) Radim Vácha. Podle něj zřejmě farmáři v budoucnu nasadí drony, které by místo těžké techniky aplikovaly na pole chemické látky. Ve vývoji jsou různé autonomní systémy menších traktorů bez řidiče.

Částečnou odpověď na klimatickou změnu hledají šlechtitelé nových a odolnějších odrůd. Klasické šlechtění je ale zdlouhavé a nejisté. Rychlejší cestu mohou nabídnout nové techniky, například cílené úpravy DNA bez vnášení genů z cizích druhů. Evropská unie je dosud regulovala podobně přísně jako geneticky modifikované organismy, nová legislativa má ale od roku 2028 část těchto odrůd přiblížit běžně šlechtěným plodinám. Pro farmáře to neznamená okamžitou revoluci, ale šlechtitelům se může otevřít cesta k rychlejšímu vývoji plodin odolnějších vůči suchu, horku nebo chorobám.

To však neřeší problém, který se ukrývá pod zemí. Mnoho z dnes vysušených polí bylo před desítkami let podmáčených tak, že se na nich nedalo hospodařit. Proto se před dekádami začala odvodňovat výstavbou drenážního systému. Ale dnes jsou pole naopak vysušená a trubky, schované asi metr pod povrchem, situaci ještě zhoršují. Upravit systémy by bylo velmi nákladné. VÚMOP náklady přestaveb odhadl na přibližně 200 tisíc korun na hektar.