Hlavní obsah

55 procent prodaných lanýžů musí být z Česka. Potravinové kvóty v praxi

Rozhovor s Luďkem Dvořákem z Odbytového družstva Čerstvě utrženo. (Video: Anita Plasová)

 

Reklama

21. 1. 12:53

Supermarkety budou muset od ledna 2022 omezit dovoz základních potravin. Českých je však málo. V regálech proto může chybět vepřové maso, zelenina i ovoce, protože zemědělci neumí tak rychle zvýšit produkci.

Článek

Skladbu potravin v regálech obchodů větších než 400 metrů čtverečních od ledna roku 2022 výrazně promění návrh na povinný podíl potravin české produkce, který ve středu poslanci poslali do Senátu.

Na vlasteneckou strunu se hraje u více než 150 položek, které budou muset být zastoupeny v regálech minimálně z 55 procent. Každý rok potom kvóta stoupne o tři procentní body až na 73 procent v roce 2027.

Ale už v příštím roce nastane problém, protože čeští zemědělci a potravináři nejsou v řadě komodit soběstační a spoléhají se na dovozy. „Problém bude v zelenině u naprosto všech druhů. I u nejsilnějších, jako je cibule, se v soběstačnosti pohybujeme na úrovni 50 procent,“ říká předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Seznam zeleniny, která bude muset být z většiny z českých polí, je pestrý. Zahrnuje chřest, zelí, květák, salát, melouny, lilek, rajčata, mrkev a další druhy.

„Osobně jsem proti zákonu. Myslím, že to zelinářům ve výsledku uškodí a budeme obviňováni z toho, že můžeme za zdražování potravin,“ dodal Hanka, který je také ředitelem zelinářské společnosti Hanka Mochov.

Před zdražováním a snížením pestrosti nabídky už varoval řetězec hypermarketů Globus. Pozastavuje se tak nad tím, jak může stát požadovat podíl, který není možné splnit kvůli nízké soběstačnosti. „Návrh navíc nepočítá s volatilitou či výpadky české zemědělské produkce,“ uvedla mluvčí Lutfia Volfová.

Podle Globusu navíc řada českých producentů vyrábí potraviny, které nesplňují definici české potraviny. Je to častý případ například některých masných výrobků. Pro to, aby byla takzvaná jednosložková potravina (mléko, maso apod.) považována za českou, musí být českého původu ze 100 procent. Vícesložkové potraviny, kam patří zpracované produkty potravinářů, musí obsahovat minimálně 75 procent z Česka.

„Mnoho českých značek od českých producentů proto nejsou v tomto smyslu české, neboť zcela objektivně není v Česku navzdory všem dotacím dostatek primárních surovin,“ vysvětlila mluvčí Globusu.

Meruňky a jahody? Vyprodáno

Na 55 procent se nemají šanci vedle zelinářů dostat v příštím roce ani pěstitelé některých druhů ovoce. Přesněji řečeno: nemohou stihnout navýšení produkce tak, aby zajistili dostatek českých dodávek do obchodních řetězců.

„Problém naplnit kvótu na příští rok bude u broskví, meruněk, jahod a malin. Na hraně budeme u komodit jako jsou hrušky, kde je v tuto chvíli soběstačnost 30 až 40 procent. Určitě to nebude problém u jablek, švestek nebo třešní, které exportujeme,“ popsal Martin Ludvík, šéf Ovocnářské unie, která pozměňovací návrh vítá.

Jen zhruba pětina tuzemské spotřeby jahod, malin a broskví pochází od českých zemědělců, zbytek se musí dovážet. Naopak dost by mohlo být v regálech českých jablek, která pokryjí spotřebu z 50 až 60 procent. Nejnižší soběstačnost je ve víně – jen 29 procent.

Na seznamu mají být základní potraviny, které je Česko schopno si samo vypěstovat, vychovat nebo sklidit a vyrobit, ale nechybí vyložené perličky. Třeba vzácné houby lanýže. „Říkáte lanýže? Nevím o nikom, kdo by v Česku tyto houby pěstoval,“ říká Miroslav Slavík, ředitel pěstírny hub Funghi CZ, která dodává do obchodních řetězců a restaurací žampiony, hlívy ústřičné a další druhy hub.

Potraviny, u kterých se zvýší podíl české produkce

Luštěniny, zelenina, houby a lanýže, brambory, ovoce, vejce, chilli papričky, med, maso (hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, drůbeží), salámy a podobné výrobky z masa, rybí filé a jiné rybí maso, šťávy (rajská, hroznová, jablečná, zeleninová, směsi), marmelády a džemy, oleje (řepkový, slunečnicový, hořčičný…), tuky, margarín, mléko a smetana, máslo, sýry, tvaroh, jogurt, syrovátka, zmrzlina, pšeničná a další obilné mouky, pekařské směsi, krupice, müsli, škrob, chléb, pečivo, cukrářské výrobky, perník, makarony, nudle a podobné moučné výrobky, kuskus, cukrovinky, bylinné čaje, ocet, omáčky, sůl, polévky, droždí.

Před hádankou, co vyskladnit do regálu, mohou stát od ledna obchodníci i v případě vepřového masa. Tuzemských chovů ubývá a letošní dramatický pokles cen masa kvůli zákazu vyvážet z Německa do Číny nahrává dalšímu propadu soběstačnosti. Ta v roce 2019 podle Zelené zprávy Ministerstva zemědělství byla 51 procent.

„Někdy bude přetlak, jindy prázdné regály. Farmáři budou řešit problém, jak rozložit dodávky při nízké soběstačnosti, aby byly dostupné po celý rok,“ řekl šéf Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek.

Zejména někteří větší zemědělci a družstva zákon o povinném podílu českých potravin vítají. Lépe uplatní své zboží v řetězcích, které se často řídí nízkou cenou, a také čekají, že Ministerstvo zemědělství vypíše další dotace do navyšování soběstačnosti českých farem.

Už loni resort uprostřed první pandemické vlny, kdy potraviny v panice mizely z regálů, schválil mimořádné uvolnění 4,3 miliardy korun z rozpočtové rezervy na navýšení soběstačnosti Česka v potravinách a snížení závislosti země na dovozech. Menší část peněz šla na boj s kůrovcem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované