Skončily velké prázdniny a teď nás čekají těžké časy, varuje Drábová

Evropa od začátku války na Ukrajině prožívá těžké časy a složité období ji ještě čeká. Její lídři se obávají o energetickou bezpečnost, obyvatelé zase, jak odstřižení od Ruska dopadne na jejich peněženky. Je strach namístě?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Následující měsíce přinesou šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Nové účty jsou totiž daleko vyšší, než na jaké byli lidé zvyklí. Vláda slibuje, že ohroženým skupinám společnosti pomůže. Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka.

Podle čerstvých zjištění společnosti PAQ Research přiznává problémy kvůli rekordní inflaci polovina lidí s nadstandardními příjmy. I podle expertky na jadernou energetiku Dany Drábové nás čekají těžké časy. „Že všichni trochu zchudneme, je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití,“ varovala.

Zvláště pro střední Evropu bude podle Drábové problémové zejména odstřižení od zemního plynu: „Přes všechna silná slova a široká ramena se velká část evropských zemí nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy,“ dodala.

A jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energetika? Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bude záležet především na postojích veřejnosti. „Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí naopak říká: Nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali,“ vysvětlila.

Co nám válka na Ukrajině ukázala o energetické soběstačnosti Evropy, ale i o zabezpečení jaderných elektráren? A jak to může proměnit společnost?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu. A na co se ptali diváci? To si můžete poslechnout v úvodním audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Čekají nás těžké časy. Skončily velké prázdniny, kdy jsme si užívali, že komodity, včetně energetických, byly extrémně levné. Ony se ale ty komodity chovají jako třeba akciové trhy, i když nám to nepřipadalo. My si dlouhá léta vybírali zisky a teď za to zaplatíme. Nebylo to reálné, neplatili jsme třeba za elektřinu úplnou cenu, která by odpovídala všem nákladům, které se s výrobou, distribuci, přenosem spojují.

2:00 – Svět má od věků cyklický vývoj. I Bible mluví o sedmi létech tučných a sedmi hubených, teď přichází ta hubená. Není ani nejdůležitější ta energetická bezpečnost, které si jakžtakž troufám rozumět, ale ta bezpečnost, která spočívá v soudržnosti a solidaritě společnosti. Že všichni trochu zchudneme, je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití. Mám to štěstí, že celý život žiju v blízkosti Prahy, a my z toho bohatého prstence okolo Prahy a Prahy samotné se těžko vciťujeme do situace, ve které jsou ty okrajovější části republiky. Fakt často nemáme ponětí, jak těžko se tam lidem žije.

4:00 – Takže se rozevírají nůžky? Ano a je to jedno z obrovských nebezpečí pro tuto zemi.

5:00 – Není možné se zaměřit na kupní sílu, nejenom na ni. Je nutné se zaměřit na ty, kteří opravdu jsou a ještě budou ve vážných potížích. Určitě bych šla po tom pomoci těm nejslabším.

6:00 – Hlava státu nemůže dělat mnoho kroků, ale může držet jistou míru optimismu u lidí, kteří tu žijí. Podívejme se, co dokázal vykřesat z Británie Winston Churchill, dokázal velmi tvrdě říct, že ta situace je strašná, ale že to společně zvládneme.

8:00 – Každý ze zdrojů, které máme a budeme mít k dispozici, má velká rizika i silné stránky. Tak je tomu i u jaderných elektráren. Ta volba toho, jestli budeme mít jaderné elektrárny k použití části našich energetických potřeb, bude nakonec volba tažena veřejným míněním. Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí říká naopak – nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali.

9:00 – Jaderné elektrárny jsou zabezpečené na takové úrovni, která je rozumně ekonomicky dosažitelná. Stejně jako Záporožská elektrárna, všechny v Evropě by vydržely náhodný pád vojenské stíhačky, nebo náhodný zásah raketou, ale žádná z nich by nevydržela cílený útok s úmyslem tu elektrárnu zničit.

10:00 – Přes všechna silná slova a široká ramena se velká část evropských zemí nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy. Pro země jako je Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko si nemyslím, že je největším problémem ropa, ale zemní plyn, protože nemají přístup k moři. Rychle se přeorientovat na jiný zdroj zemního plynu bude velmi obtížné, drahé a budeme rádi, když to do pěti let zvládneme.

12:00 – Green Deal určitě není mrtvý, myšlenka, která je do něj vtělena – tedy zbavit Evropu závislosti na fosilních palivech, je možná ještě důležitější, než byla před okupací Ukrajiny Ruskem. Evropa je vždycky závislá na dovozu. Jediné, co se ukázalo, že byl Green Deal málo načasovaný, co se týká kroků.

18:00 – Nelitujete zpětně, že se před lety nepovedl tendr na Temelín? Nic není černé, nebo bílé. Ten velmi zmiňovaný krach Westinghousu se nijak neprojevil na tom, jak byl Westinghouse schopen spustit čtyři bloky v Číně. Jestli bude stavba probíhat, jak se sluší a patří, je z velké části v rukou investora, který si má toho dodavatele umět ohlídat. S velkou pravděpodobností by ale dnes ta elektrárna byla rozestavěna Rosatomem, tak není žádná škoda, že ten tendr šel do zdi.