Hlavní obsah

Hrad utajnil Zemanův dopis, který měl zajistit beztrestnost Mynářovi

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Loni v létě požádal Miloš Zeman premiéra, ať společně zajistí beztrestnost hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi. Petr Fiala (ODS) to odmítl.

Reklama

Obsah dokumentu T 15 2022/OST-OLT nesmí nikdo znát. Prezidentská kancelář ho převedla do režimu „Tajné“.

Článek

Prezidentská kancelář zařídila, aby se nikdo nedozvěděl podrobnosti, proč a v kterých kauzách chce Miloš Zeman zastavit policejní vyšetřování svých nejbližších spolupracovníků.

Deník N před dvěma týdny napsal, že prezident loni požádal premiéra Petra Fialu (ODS), aby kontrasignoval takzvanou abolici pro vedoucího hradní kanceláře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého. Premiér to neudělal.

Detaily ze Zemanova dopisu předsedovi vlády ale není možné zjistit. Dopis totiž, jak Seznam Zprávy zjistily, nechal Hrad zanést do režimu „Tajné.“

A prezidentská kancelář ho tudíž Seznam Zprávám odmítla vydat, i když o něj redakce požádala podle informačního zákona.

„Je tedy zřejmé, že tyto informace nelze žadateli poskytnout,“ uvedl do zamítavého rozhodnutí vedoucí právního odboru prezidentské kanceláře Václav Pelikán.

Nelze tedy poskytnout

Dále v odpovědi popsal, že spisy týkající se udělení milosti nebo zastavení trestního stíhání na Hradě eviduje právní a legislativní odbor.

Z Pelikánova zdůvodnění však také vyplývá, že v tomto odboru nic k dopisu premiérovi o abolici nenašli. A že dopis objevili až v tajné spisovně, kde obě Zemanovy žádosti o abolici ležely pod značkami T 15 2022/OST-OLT a T 16 2022/OST-OLT.

Foto: Seznam Zprávy

Stručně z Hradu: dopis určený premiérovi je v tajném režimu, tudíž ho nelze nikomu ukázat.

Podle hradní reakce na žádost Seznam Zpráv jsou zmíněné žádosti také jediné, které o  o zastavení trestních případů ve spisovně mají.

„Zároveň bylo ověřeno, že další obdobné dokumenty v záležitosti abolice nejsou ani v tajné spisovně uloženy,“ stojí v rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Co řekl Zeman

Podle Deníku N žádal Miloš Zeman premiéra o spolupodpis abolice, která by zabránila případnému Mynářovu a Nejedlého stíhání kvůli skartaci tajné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS), která se týkala výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích, a kvůli únikům citlivých informací kontrarozvědky na Hrad.

Zeman žádost o schválení abolice nejprve popřel.

„Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání,“ řekl Zeman v internetové televizi XTV. „Neexistuje-li trestní stíhání, není co zastavovat,“ dodal.

Jenže abolice neznamená jen zastavení běžícího trestního případu. Prezident má i právo nařídit (musí s tím ovšem souhlasit i předseda vlády), aby policisté vyšetřování vůbec nezahajovali. A to už Zeman ve zmíněném rozhovoru nezmínil.

Každopádně kvůli utajení dopisu premiéru Fialovi není možné černé na bílém zjistit, čeho a hlavně koho se měla abolice týkat.

O dopisu konkrétně nemluví ani předseda vlády. Nepřímo ale potvrdil, že ho dostal – a nepodepsal.

„Ctím pravidla a zákony. Obecně řečeno, žádost o abolici může přijít v důvěrném režimu, který neumožňuje veřejný komentář, a já z různých důvodů tu věc nebudu komentovat. Důležité je, že veřejnost má jasno v nejpodstatnější věci. Žádná abolice udělena nebyla a nebyla kontrasignována předsedou vlády nebo jím pověřeným ministrem,“ řekl premiér Fiala minulý týden v debatě serveru Deník.cz.

Reklama

Doporučované